Klimatický a digitální fond EU ve výši 335 miliard eur půjde do výroby zbraní

6. 6. 2025

Fond pro oživení a odolnost (RRF) ve výši 650 miliard eur byl spuštěn v roce 2021 prostřednictvím emise celoevropských dluhopisů a stanovil přidělování půjček a grantů především na opatření v oblasti klimatu a digitalizaci (37 %, resp. 20 %), jakož i na řadu dalších transformací. O něco více než polovina fondů zůstává ve fondu a nyní Evropská komise (EK) umožnila jejich příjemcům utrácet peníze za výrobu zbraní a další projekty s ohledem na obranu a bezpečnost. Jako příklad propojení nových cílů s prioritami zelené a digitální ekonomiky stanovenými v Nástroji pro oživení a odolnost jmenoval evropský komisař pro hospodářské záležitosti Valdis Dombrovskis plán Španělska na posílení kybernetické bezpečnosti a také investice řady dalších zemí v rámci přípravy na krize. Obecně podle něj nová opatření nespecifikují pravidla pro použití finančních prostředků na obranné projekty.

Země EU se mohou s EK dohodnout na výdajových cílech do srpna 2026 a získat peníze ze zbývajících 335 miliard eur ve fondu. EK také požádala Evropský parlament a vlády zemí bloku, aby do nařízení o Programu evropského obranného průmyslu zahrnuly ustanovení, které by zemím umožňovalo využívat finanční prostředky získané v Nástroji pro oživení a odolnost jako příspěvek do celoevropského obranného fondu.

Kvůli potřebě rychle zvýšit vojenské výdaje tváří v tvář ruské hrozbě některé země nabídly, že je budou financovat prostřednictvím opětovného vydání celoevropských dluhopisů (bylo to poprvé a naposledy, kdy je ES umístilo do Nástroje pro oživení a odolnost). Jiní byli proti tomuto kroku. Přesměrování prostředků fondu na obranné projekty vlastně realizuje myšlenku jejich společného financování.

Tvrdost postoje EK, která odmítla odložit dříve stanovený termín na srpen 2026, navíc nutí země využívat peníze rychleji. Potřeba co nejdříve zvýšit zbrojní výrobu a zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost v rámci NATO se stala zřejmou, když evropští spojenci Ukrajiny nebyli schopni rychle a dostatečně poskytnout zbraně a munici, zatímco Rusko přešlo na mobilizační válečnou ekonomiku.

Nyní země NATO připravují plán na zvýšení vojenských výdajů ze současných 2 % HDP na 5 %: 3,5 % by mělo směřovat přímo na obranu, dalších 1,5 % do oblastí souvisejících s ní a bezpečností.

Zdroj v angličtině: ZDE