Energetická transformace: Nejvyšší čas, aby Fialův kabinet začal realisticky plánovat

31. 12. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
  • Dana Drábová, kterou by opravdu málokdo označil za "ekologickou fanatičku", upozorňuje, že Česká republika nebude moci nahradit uhelné elektrárny jádrem, protože jednoduše nestíhá.
  • Vezme vláda, která už "neřídí stát jako firmu" Andreje Babiše, její hlas na vědomí? 

Reaktor firmy Areva ve finském Olkiluotu pár dní běží ve zkušebním provozu, na plný výkon by údajně mohl najet v létě příštího roku. Stavěn byl 16 let, hotov měl být za 4 roky. Pořizovací cena s předpandemickými cenami stavebního materiálu překročila 8,5 miliardy eur (přibližně 212 143 000 000 korun). Český reaktor v Dukovanech prý bude zprovozněn včas a za 160 miliard korun. Povídali, že mu hráli.


Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je přesvědčena, že ČR nebude moci nahradit odstavované uhelné elektrárny jádrem, protože to prostě nestihne. S ohledem na výše uvedené jde o velmi realistické vyhodnocení situace. Pokud by Česko proslulé např. mimořádnou rychlostí výstavby dálnic začalo s rozšiřováním dukovanské elektrárny ještě letos, dříve než řekněme v roce 2040 zprovoznění nového reaktoru rozhodně nečekejme. Ovšem uhelné zdroje bude třeba odstavit nejpozději o deset let dříve. Jakpak to asi uděláme?

Článek shrnující debatu Drábové s dalšími jadernými experty navíc obsahuje ještě následující pozoruhodnou pasáž:

`Obavy z vyhořelého jaderného odpadu a jeho ukládání je ale těžké rozptýlit. „Až se země pohne tak, aby se uložený odpad dostal nahoru, tak bude mít lidstvo daleko jiné starosti. Pakliže vůbec nějaké bude mít.“`

Ponechme stranou terminologii (takřka nikdo už neříká "vyhořelé palivo" nebo "vyhořelý jaderný odpad") a soustřeďme se na obsah sdělení. Jedna z prvních informací, kterou jsem ještě před černobylskou tragédií dostal při studiu jaderné energetiky na střední škole, zněla, že problémem je "nedořešené uzavření palivového cyklu". Bohužel, od té doby uplynulo 35 let a problém je v zásadě v tomtéž stavu. Nevíme co s jaderným odpadem. Podle mezinárodních norem musí zůstat na českém území, kde byl vyprodukován. Přenecháme ho jako prokleté dědictví potomkům, kteří se o něj budou muset po generace starat a které bude neustále potenciálně ohrožovat.

Tak jako si Fialova vláda už dlouho nebude moci dovolit přistupovat k pandemii koronavirového kmenu omikron ve stylu heideggeriánské filozofie, podle níž prostě "Nic nicuje", a navzdory Válkovým bludům dříve či později dojde na nutnost přijetí aktivnějších protiopatření, tak také v energetice nehrozí dlouhodobá aplikace beckettovského přístupu ve smyslu čekání na Dukovany.

Bude třeba zpracovat daleko komplexnější plány na přestavbu energetického mixu, které - mimochodem - už nyní evidentně nemohou v přechodném období spoléhat ani na ruský zemní plyn.

Poláci, jimž lze jistě vyčítat nejen aroganci v souvislosti s dolem Turów, si alespoň staví vlastní plynovod z Norska, aby se zbavili závislosti na ruské "energetické zbrani".

Nová česká vláda se zatím zmohla jedině na silácké řeči o prosazení jádra, které jí ale z nadcházející energetické krize rozhodně nedostane.

0
Vytisknout
7711

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2022