Přízrak utopismu, který zničil SSSR

31. 12. 2021

Dnešní ruský režim nutí většinu mlčet a mnohé donutil k emigraci, přičemž trpí intelektuální a morální degradací, píše Alexandr Cipko.

Nikdo už nemůže dnes očekávat, že by udělal kariéru jako já, když jsem kdysi odmítal základní komunistická dogmata, píše Cipko.

Z někdejší přestavby nebo dokonce i jen období bezprostředně jí předcházející zbylo jen velmi málo, pokud jde o diskuse o lidskosti. Sovětský systém sice zemřel, ale současně s ním i zájem o pravdu o bolševických zločinech.

Dnes si už nikdo kromě [historika pravoslavné církve] metropolity Ilariona nedovolí říci, že Stalinovy zločiny nelze nijak odlišit od Hitlerových.

Putin pořád odkazuje na Nikolaje Berďajeva, ale každým dalším dnem se Rusko vzdaluje odkazu Berďajeva, Semjona Franka nebo Pjotra Struveho, kteří chtěli, aby postkomunistické Rusko zkombinovalo hodnoty etatismu a svobody. Místo toho je etatismus vyzvedáván a svoboda ignorována.

Až do potlačení Pražského jara v roce 1968 kolegové krok za krokem zesilovali svou kritiku, hovořili o nedostatcích v ekonomice, celkově v sovětském systému, ale nikdo nás za to nepronásledoval.

Dnes se situace neustále zhoršuje. V 90. letech Jelcin a Gajdar otevřeně pošlapali hodnoty ruského etatismu, ale nyní ideologové "ruského jara" z roku 2014 s ještě větším zápalem pošlapávají svobodu a hodnotu lidského života.

Ani v sovětských časech si nikdo nedovolil říci, že smrt šesti milionů lidí během hladomoru v letech 1932-1933 byla omluvitelná kvůli přípravě na válku s Německem. Ale dnes takzvaní historici Společnosti vojenské historie přesně tvrdí přesně tohle.

Jsem znepokojen šokující necitelností dnešních vlastenců vůči smrti milionů krajanů. Jsou to lidé nejen s mrtvýma očima, ale také s mrtvou duší.

Zdá se, že nejsme v situaci, která by umožňovala obnovu ruského etatismu bez odmítnutí hodnoty lidského života. Naši vlastenci zapomněli, že hodnota lidského života a svoboda volby nejsou jen hodnotami evropského humanismu, ale také hodnotami hluboce křesťanskými.

Naši vlastenci mají nejvyšší čas uznat, že omlouvání vražd Ivana Hrozného a Stalina ve jménu ruské státnosti je nejen v konfliktu s hodnotami evropské civilizace, ale vede také Rusko k morální degradaci.

Pokud v hodnocení naší národní historie neděláme rozdíl mezi dobrem a zlem, pak je vše dovoleno. Myslím, že existuje hluboká souvislost mezi současným odpadnutím od hodnot humanismu a degradací ruského způsobu života.

Nikdy jsme nepřipisovali lidskému životu zvlášť velkou hodnotu. Ale když samotné úřady tvrdí, že život je bezcenný a ve jménu etatismu můžete zabít miliony lidí, pak je vše dovoleno i v každodenním životě.

A Rusové to mohou vidět kolem sebe. 80 % dětí v sirotčincích má žijící rodiče, zatímco 80 % seniorů v domovech má žijící děti.

Zdroj v ruštině: ZDE