Způsobí vláda Petra Fialy v ČR konečné vítězství populistů?

4. 1. 2022

čas čtení 16 minut

Jan Čulík:

Přejeme vám hezkého Silvestra, vážení televizní diváci. Vzhledem k tomu, že je konec roku,  tak si myslíme, že jako redaktoři Britských listů bychom se mohli trošku zamyslet nad tím, co se dělo v tom šíleném posledním roce. Doufám, že nejsem příliš kritický. A jaké jsou výhledy na domácí české politické scéně pro nadcházející rok, jestli ho prožijeme ve zdraví. Tak všichni víme, že byly volby začátkem října a nakonec 17. prosince, což není nejdřív, byla ustavena jakási vláda. Co si o tom myslíte? Už se vyskytují takové kritiky pana Fialy, že si vzal podivnou euroskeptickou poradkyni. Pane Kartousi, že s tím nesouhlasíte, asi, že. Vy si myslíte, že to možná bude docela dobrá vláda?


Bohumil Kartous:


Tak musíme porovnávat, ale musíme se orientovat na nějaké škále toho, co bylo, toho, co bude, musíme použít nějaké srovnání. Samozřejmě můžeme přijmout naprosto kritický postoj, nicméně myslím si, že je dobré dívat se na věc trošku komplexněji. Takže si Petr Fiala vzal jako poradkyni ženu, která je známá tím, že má vztahy s euroskeptickým a velmi kontroverzním, demagogickým europoslancem Zahradilem. To, že je to člověk, který nepochybně bude pravděpodobně zastupovat  tu euroskeptickopu část ODS, ještě neznamená, že se Petr Fiala obklopuje takovými lidmi.

Jan Čulík:

No jo, jenže ona tady je pro jednání s Evropskou unií a bude zřejmě v čele těch českých funkcionářů, kteří  -

Bohumil Kartous:

Pane šéfredaktore,  jenom bych chtěl upozornit na to, že vzniká nový úřad, který má vztahy s Evropskou unií řídit. A ten úřad povede Mikuláš Bek, takže je nutné uvědomit si, že prostřednictvím tohoto úřadu bude vláda jednat s Evropskou unií, takže to, že bude něco prosazovat poradkyně premiéra, ještě neznamená, že se takhle bude chovat celá vláda. Já bych chtěl poukázat na to, že ve vládě i obecně,  jakou mám zkušenost s těmi nastupujícími ministry, jakou mají volnost ve výběru svých spolupracovníků, tak se to rozhodně neřídí  nějakým euroskeptickým klíčem.

Albín Sybera:

Jeden varovný příklad ze současného slovinského předsednictví. Toto předsednictví bylo přehlušeno populistickým premiérem Janezem Janšou, a přestože práce úředníků, která si myslím, na tom se hodně lidí shoduje, byla kvalitní, tak ale ve výsledku i slovinští europoslanci se shodují, že to předsednictví bylo přehlušeno tím křiklavým populisticko- řekl bych až nacionalisticko-  v některých směrech rasistickým křičením předsedy slovinské vlády.

Jan Čulík:

Proč je to varovné pro Českou republiku? Vždyť tam je teď vláda, která právě má být antipopulistická?

Albín Sybera:

Tu vládu nechci kritizovat před tím, než ta vláda pořádně nějakým způsobem ukáže, čeho je schopná, jaké se postaví ke konkrétní legislativě. Nicméně, když hovoříme o kontroverzních postavách, jako je pan Zahradil, nebo jako jsou potom lidé, o kterých si máme důvod myslet, že drží podobnou myšlenkovou linii, jako je paní Mungegová, tak si myslím, že  tam může nastat takové podobné riziko, kdy ačkoliv to nebude třeba, jak správně podotýká Bob Kartous, člověk, který je v pozici, aby za Českou republiku hovořil, tak ale takovým tím řekněme populistickým přehlušováním důležitých témat bude mít prostor, respektive tu pomyslnou záři reflektorů upřenou na sebe, do nějaké míry.


Jan Čulík:

K ekonomické situaci. Mnozí říkají, že pandemie  vedla v podstatě k ožebračení země. Je spousta lidí, kteří jsou na tom opravdu velmi špatně. Sice pan Hůle organizuje Milostivé léto, kdy se snaží osvobodit lidi od exekucí, ale nicméně hrozí, že do nich další lidi  spadnou. Jaký bude rozdíl podle vás, jestli je možno spekulovat o budoucnosti, mezi vládou Babišovou a vládou pana Fialy?

Karel Dolejší:

Já si myslím, že samozřejmě Fialova vláda se bude snažit ušetřit. Na druhou stranu, pokud jde o to, co teď hrozí asi nejvíc, což je otázka energetické chudoby domácností, tak to avizovali, že hodlají řešit lépe než Babiš, že chtějí zavést adresné dávky pro domácnosti, které jsou ohrožené. To na mě působí dobře.

Jan Čulík:

Ale kdy? Ti lidi už se  propadli do té chudoby teď, že ano. Oni se samozřejmě můžou vymlouvat na to, že dva měsíce je nikdo nejmenoval. Ale jaká si myslíte, že budou  koronavirová opatření? Protože z řady evropských zemí přicházejí docela alarmující zprávy, že  je omikron nesmírně nakažlivý a že že se všude rozšíří. Nezdá se vám, že ten pan Válek je trošku pomalý? Nechci být příliš kritický. Co si o tom myslíte?

Karel Dolejší:

Já jsem zaznamenal, že tady není zřejmě v tuto chvíli politický konsensus na zavedení povinného očkování. A ačkoliv budoucí premiér Fiala věší na svůj twitter fotografii, jak se nechal očkovat a tak dále, tak je to všecko v rovině nějakých osobních výzev k odpovědnosti. Obávám se, že to fungovat nebude. V té situaci, kdy tady máme masu lidí zpracovaných dezinformátory, kteří jsou přesvědčení, že jim to zabije děti a já nevím co dalšího. A to znamená, obávám se, že budou zkoušet přístupy, které rozhodně v této fázi nebudou fungovat. A teprve později se budou snažit přizpůsobit situaci, která se zase rozjede způsobem, který jim přeroste přes hlavu. Ale ona už jim přerůstá přes hlavu teď díky tomu, co udělala předchozí vláda. To, že jsou nemocnice přeplněné, to už platí v tuto chvíli.

Jan Čulík


Nedávno televize BBC vysílala zajímavý dokument britského komika Davida Baddiela o vlivu sociálních sítí na náš politický život a on tam poukazuje na to velmi zajímavě,  že - jak by řekl Stalin - "není náhoda", že populismus a  ultrapravicové hnutí se objevily v tolika zemích světa najednou od toho roku 2015. A jaký je společný jmenovatel všech těch zemí? Ať je to Brazílie, Indonésie, Polsko, Česká republika? Mají Facebook. On tam argumentuje v tom filmu, že jsme v úplně jiné politicko-sociální situaci,  že nic nikdy  takového tu nebylo a není tady problém, pane Kartousi, že ta Fialova vláda bude muset, ať dělá cokoliv, brát v úvahu tu poněkud šílenou část, vzniklou část české populace, která propadla těm -  já tedy nechci je kritizovat, ale oni jsou v podstatě oběti těch nesmyslů na   sociálních sítích? Není tohle velký problém, jak to ta vláda bude řešit, pane Kartousi?

Bohumil Kartous:


Indický premiér Modi na Summitu demokracii prohlásil, že by byl pro úplný zákaz politických komentářů na sociálních sítích. To je samozřejmě krajně nedemokratické řešení, a to nepovede k žádnému zlepšení situace. Nicméně máte pravdu. No, náhoda to není, protože algoritmické zobrazování informací a seskupování lidí na sociálních sítích podle vzájemných sympatií vede k tomu, že jednak se k sobě dostávají lidé, kteří tíhnou nebo mají skrytý potenciál k radikalizaci a algoritmus zároveň radikalizaci podporuje, protože vede k dalšímu setrvávání na sociální síti, což nemá jiné než byznysové důvody. Takže tohle je ten důvod, proč dochází k sjednocením krajně pravicových, nebo lépe řečeno radikálních názorů. To, že se s tím Fialova vláda bude muset vypořádat, to vidíme už nyní, když vláda Babišova přijala vyhlášku o povinném očkování lidí nad 60 let a obratem politici, kteří budou v následující vládě, ohlásili, že tu vyhlášku zruší, což je evidentně jenom ze strachu z toho, že ta vyhláška bude nevymahatelná, a nevymahatelná bude proto, že míra nedůvěry české společnosti v ta řešení, ať už je to očkování, nebo jsou to jiná protipandemická řešení, tak je, jak správně, podotkl Karel Dolejší ovlivněná určitou demagogicko-dezinformačních kampaní, jemíž prostřednictvím si bere část českých influencerů jako rukojmí tu slabší, zranitelnější část české společnosti, aspoň intelektuálně. Takže nebude to jednoduchá situace.

Já si myslím, že není možné hodnotit tu vládu podle toho, jakým způsobem se bude vyrovnávat s tím, co tady už dva roky pokračuje. Doufejme, pevně doufejme, že farmaceutické prostředky, jako je nová tableta Pfizeru, budou moci být nasazeny relativně rychle k tomu, aby nedocházelo k přehlcování jednotek intenzivní péče, protože to je to příslovečné úzké hrdlo lahve, kvůli kterému se společnost musí podřizovat  často velmi drastickým omezením v sociálním kontaktu.

Posuzujme Fialovu vládu následně právě podle toho, co už tady padlo, třeba podle řešení energetické krize a podle dalších faktorů, kde může tahle vláda prokázat svoji větší míru expertnosti a odpovědnosti. Já ve srovnání s tou předchozí vládou pevně věřím, že Petr Fiala je člověk úplně jiného kalibru než Andrej Babiš. Andrej Babiš je kvintesence, nedůvěry a prolhanosti a vlastně podvodnosti jednání. To je prostě člověk, který to má hluboce zakořeněno ve svém vlastním charakteru, což se domnívám podle své osobní zkušenosti, že Petr Fiala takový člověk není a ani členové té vlády, byť nebudou v jednoduché situaci, tak se nedomnívám, že by kopírovali ten model, který zavedl Andrej Babiš, to znamená obklopit se pouze loajalisty, kteří budou do puntíku plnit jeho příkazy a jeho přání, která jsou často v rozporu s veřejným zájmem.

Jan Čulík:


No doufejme. Navzdory tomu, že  Babíš, je takový, jak jste ho charakterizoval, populista a tak dále, tak má ve společnosti docela velkou podporu. A naopak mnozí se obávají, že ve Fialově vládě převládne ODS a bude ten návrat do devadesátek a ta vláda  si tak odcizí veřejnost, že při příštích volbách už úplně vyhrají populisté. Pane Dolejší, co si o tom myslíte?

Karel Dolejší:

Na to je podle mě brzy dělat si nějaké zásadní názory,  mě zatím spíš znepokojují některé částečné signály, které například ukazují, že by se mohlo stát, že příští vláda nakonec klimatickou transformaci pojme jako propagaci jaderné energetiky, což vyplývá z dosavadních vyjádření budoucího premiéra. To je opravdu  špatná cesta, kterou by se případně  ta vláda vydala.

Bohumil Kartous:


V tom má Karel Dolejší opět pravdu. Je překvapivé, s jakou rychlostí se dokázala nastupující vláda adaptovat na projadernou lobby, která staví energetické řešení budoucnosti na konceptu, který to řešení nepřináší. Existuje důvodné podezření...  Jednak: my nejsme schopni vykrýt do roku 2030 ten deficit, který vznikne odstavením tepelných elektráren jádrem, protože jádro v tu dobu nebude.  To všichni vědí a stejně tak se ukazuje na příkladech z Finska a z Maďarska, že navyšování kapacit v nukleární výrobě energie vázne. Několikanásobně se prodražuje. To znamená, že to je krajně neefektivní cesta. Ekonomové jako Luděk Niedermayer, což je mimochodem europoslanec TOP 09 a skutečně renomovaný ekonom, poukazují na to, že to je neekonomické řešení.

A je až s podivem, jak rychle dokázala jaderná lobby v České republice zvládnout příslib nastupující vlády k tomu, že posvětí vypracování  toho konceptu na rozšíření kapacit v Dukovanech. Zlé jazyky tvrdí, je to samozřejmě spekulace, že jde o těch 20 miliard, které mají být použity na  profinancování přípravy tohoto projektu. A také tvrdí to, že k té dostavbě vůbec nemusí dojít, což by mělo být alarmující pro českou společnost. Aspoň tu část, která se zabývá otázkami budoucnosti, aby se znovu tahle otázka otevřela předtím, než se skutečně začne na tom projektu pracovat.

Jan Čulík:

Velmi důležité, takže závěrem, když to shrneme: Před novou vládou Petra Fialy, je celá řada velmi problematických otázek. Zadluženost země v důsledku covidu, pokračující covidová krize, sociální problémy, energetická nesoběstačnost, ekologická krize. Pane Sybero,  možná v závěru, jak se na to díváte, co si myslíte, jak to dopadne?

Albín Sybera:

Já taky nechci být příliš kritický, taky bych si raději počkal na na samotné fungování té vlády. Už samotný ten fakt, že Petr Fiala vystřídal Andreje Babiše v čele země jako předseda vlády, tak České republice pomohl v tom, že se Česká republika zbavila toho šíleného střetu zájmů, který Andrej Babiš reprezentoval. Takže to už je krok kupředu. Nicméně samozřejmě k tomu výčtu, co vy jste říkal, tak bych ještě přidal skutečnost, že v tom kabinetu figuruje taky Pavel Blažek a zmínil bych také  nevyřešenou problematiku exekucí, protože, tak jak jste zmiňoval, sice tady je nějaké Milostivé léto, ale v rychlosti bych řekl, to  Milostivé léto je časově omezené. Týká se pouze státních institucí. Defakto tím vlastně dává ochutnat českým dlužníkům, jaké to je být dlužníkem v Evropské unii na celé tři měsíce.  Což, nezlobte se na mě, jestli tomu někdo říká  řešení exekucí, tak to není řešení tohoto sociálního skandálu, který tady Česká republika má.

Bohumil Kartous:


Já se domnívám, že  jsme ve vleku určité setrvačnosti velké míry asociálnosti, která tady propukla poté, co atomizovaná totalitní společnost začala uspokojovat své soukromé zájmy v devadesátých  letech a vlastně z tohohle ideologického paradigmatu se stal zásadní světonázor převládající v České republice, který odůvodňuje mimochodem to, že i současná ODS, z velké části, ne všichni, ale z velké části, může tvrdit, že problém exekucí je problém odpovědnosti jednotlivce. Což je velmi, velmi kontroverzní, velmi pochybný názor a žel určitá část ODS pořád reprezentuje tady tenhle postoj a to se může promítat právě to řešení něčeho tak ožehavého, jako jsou sociální vztahy a exekuce.

A jenom bych chtěl varovat vládu Petra Fialy, že přesně tohle může být ten důvod, který povede k velmi rychlému poklesu preferencí oblíbenosti této vlády, protože si musíme uvědomit, že už v současnosti je právě tahle část společnosti masírována demagogickou dezinformační kampani. Ještě předtím, než vláda vůbec stihla obsadit ministerstva. Už několik měsíců od samotných voleb kromě covidu dezinformační scéně v České republice dominují útoky na pětikoalici a je dobré si uvědomit, že pokud chce vláda udržet poměrně stabilní míru důvěry, je potřeba upokojit zejména tuto část společnosti. To je ta část společnosti, která je zranitelná svým sociálním statusem, a tím pádem tíhne k vysoké míře nedůvěry v establishment.

Jan Čulík:


Pánové, uvidíme jak to dopadne. Užijte si Silvestra,  vážení televizní diváci, setkáme se  znovu v novém roce 2022. Držme si palce, ať je aspoň trošku lepší než rok 2021. Nashledanou.

0
Vytisknout
2379

Diskuse

Obsah vydání | 14. 1. 2022