Čínský příslib: Volný trh pro nesvobodné lidi

18. 11. 2020

čas čtení 5 minut
Peking využívá koronavirové krize, aby Západu hodil ideologickou rukavici, upozorňuje Andrew A. Michta.


Po tři dekády následující po studené válce jsme žili ve světě, v němž, jak nám tvrdili, dějiny "skončily". Spojení volného trhu s individuální svobodou mělo následovat, zatímco globalismus, jemuž napomáhala digitální revoluce, měnil světovou ekonomiku ve stále více navzájem provázaný celek.

V takovém světě by už na ideologii nesešlo. Trhy by převážily kulturní idiosynkrazie. Čína a Rusko by se demokratizovaly. Zaujaly by své místo v mezinárodním systému vybudovaném Spojenými státy, staly se "zodpovědnými akcionáři" ve světě liberální demokracie a volnotržního kapitalismu.

I když se Kreml ideologicky rozhodl proti pouhou dekádu po studené válce, revizionistické impulsy Moskvy byly z velké části zlehčovány. Ruská federace byla považována za upadající mocnost, která má daleko k časům, kdy snila o "třetím Římu".

Avšak nyní se k našemu sebeuspokojení dostavil šok z komunistické Číny. Během koronavirové pandemie Peking opět vyslal jasný signál, že má v úmyslu naprosto zpochybnit americkou hegemonii.

Čínská ideologická výzva liberální demokracii se zdá být o celé řády efektivnější než cokoliv, več mohla během studené války doufat sovětská propaganda. Zatímco se USA propadají stále hlouběji do ekonomické a politické krize, Peking se spojil s revizionistickým Ruskem a nabízí ekonomické pobídky zemím v Evropě a Asii, aby začaly uvažovat o rozchodu s Washingtonem.

Povaha této ideologické výzvy si zasluhuje zvláštní pozornost. Čína má předpoklady stát se prvním technologicky vyspělým totalitárním státem v dějinách. To by jí umožnilo nejen kontrolovat své občany, ale také informační toky v rámci jiných zemí a mezi nimi, přičemž by se zaměřila na americké spojence a samotný Washington.

To co Peking nabízí je zavádějícím způsobem přesvědčivá vize světa: "Volný trh pro nesvobodné lidi", v němž už nemusí být nevyhnutelně obsažena individuální svoboda.

Naopak, v době hlubokých otřesů v USA vysílá Peking zprávu, že nalezl způsob, jak vytvořit spektakulární ekonomický růst - 900 % zvýšení HDP za pouhou jednu generaci - výměnou za dodržování pravidel stanovených čínskou komunistickou stranou.

V našem transnacionálním digitálním světě, pokračuje sdělení, by mělo záležet především na prosperitě a pořádku.

Za touto zprávou stojí miliardy dolarů, které Peking akumuloval, když Amerika chybně přesouvala průmyslovou základnu do zahraničí a poskytla Číně neomezený přístup ke své společnosti. I když Čína dál omezuje přístup cizincům, USA umožnily operativcům Pekingu volně se pohybovat tam, kam se žádný jiný komunistický režim předtím nedostal: Do správních rad, akademické sféry a výzkumných a vývojových center, do médií a do politické komunity.

Problémem Washingtonu je, že nedokázal formulovat jasné sdělení toho typu, který mu poskytl kriticky důležitou výhodu nad Sověty - že politická svoboda se rovná prosperitě.

Během studené války Západ nereprezentoval jen sadu liberálních hodnot: Právě kvůli svým svobodám Zápaďané také dokázali ekonomicky prosperovat. Stručně řečeno, demokracie znamenala dobrý život - a ti kdo žili v Německé demokratické republice, komunistickém Československu nebo Polské lidové republice to věděli.

Čínská výzva přichází pro USA v čase zvýšené zranitelnosti. Přichází po dvou dekádách nikam nevedoucích válek na sekundárních bojištích a v čase, kdy si Washington masivně vypůjčuje, aby se vyrovnal s pandemií, v kombinaci s ekonomickými problémy společenskými stresy doma. Zpochybnila tak dosud vládnoucí předpoklady ohledně světového řádu a globálního rozdělení moci.

Groteskní proměna amerických firem ve stále více transnacionální entity odpojené od své domovské základny také výrazně komplikuje úkol čelit čínské propagandě.

Současně napříč Západem došlo k hodnotové změně vyvolané posilováním neomarxistických teorií v amerických vzdělávacích institucích, což poskytuje stále úrodnější půdu pro ideologii Pekingu, zejména mezi mládeží.

Ideologický rozměr tohoto probíhajícího ideologického soupeření bude dál získávat na významu, protože americká elita je zasažena pochybnostmi o sobě samé a klíčových aspektech našeho demokratického republikánského projektu, s progresivní degradací klíčového občanství nahrazovaného rasovými a genderovými skupinovými kategoriemi.

Je možná největší ironií, že marxistický kolektivismus, který byl v Rusku a bývalém východním bloku zničen, o tři dekády později zvedá hlavu v Americe a Evropě, aby usnadnil Pekingu práci s udáním své ideologie.

A přece toto je skutečnost, se kterou se na cestě vpřed musíme vyrovnat: Že dějiny nikdy neskončily a že ideologie bude znova rámcovat soupeření velmocí. Otázkou je: Máme na tento úkol? Mohou se Američané jako národ ještě zmobilizovat na obranu toho, pro co se obětovali ti před námi?

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7142

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2020