Macron varuje, že se Evropská unie rozpadne, pokud nepřijme princip finanční solidarity

17. 4. 2020

čas čtení 4 minuty


Členské země EU "nemají jinou volbu" než založit společný fond pro záchranu ekonomiky po koronaviru, argumentuje francouzský prezident



Emmanuel Macron varoval, že dojde k rozkladu Evropské unie jako "politického projektu", pokud EU nepodpoří kolabující ekonomiky, jako je italská, a nepomůže jim zotavit se z koronavirové pandemie.

EU podle Macrona "nemá volbu" než založit fond, který by "vydával společné dluhopisy se společnou zárukou". Jimi by se financovaly členské země podle svých potřeb, nikoliv podle velikosti svých ekonomik. Je to návrh, který Německo a Holandsko odmítají.

"Jestliže tohle dnes neuděláme, říkám vám, populisté zvítězí - dnes, zítra, pozítří, v Itálii, ve Španělsku, možná i ve Francii i jinde," varoval Macron.



"Jsem přesvědčen, že EU je politický projekt. Jestliže je to politický projekt, prioritou je lidský faktor a ve hře je koncept solidarity - ekonomika z toho vyplývá a nezapomínejme, že ekonomika je morální věda."

Francie prosazuje vytvoření společného fondu, anebo rozpočtové alokace EU v hodnotě asi 400 miliard euro, k už schválené krizové pomoci, kterou nabízejí Evropská ústřední banka a další instituce EU proti ekonomickým dopadům koronavirových uzamčení členských zemí EU.

Zatímco Itálie, Španělsko a další členské země eurozóny tuto iniciativu podporují, Německo, Holandsko a další severské státy ostře odmítají vytvoření společných dluhopisů. Stěžují si, že by to znamenalo, že jejich vlastní daňoví poplatníci by začali být odpovědní za dluhy jiných zemí. Vedoucí představitelé EU k tomu uspořádají příští čtvrtek videokonferenci. Na ní se bude jednat o tomto plánu a o dalších krizových nástrojích.

Macron varuje, že pokud fond pro společné dluhopisy nevznikne, bude to znamenat rozpad eurozóny a celé Evropské unie.

"Nemůžete mít společný trh, na němž jsou někteří účastníci obětováni. Není možné mít financování, které by nebylo společné pro účely této krize a pro následné hospodářské oživení."

Investoři se tento týden zbavovali italských vládních obligací a také oblígací Řecka, Španělska a Portugalska, protože se obávají, že tyto země nezvládnou svou rostoucí zadluženost. To vedlo k zvýšení rozdílu mezi získy z obligací italského ministerstva financí a bezpečnějších německých obligací. Připomíná to existenční hrozbu jednotné evropské měně, k níž došlo uprostřed minulé finanční krize v letech 2010-2012.

Macron argumentuje, že většina členských zemí US už porušila ducha předpisů evropských smluv ve snaze vyrovnat se s hospodářskými důsledky pandemie. Mnoho zemí opouští omezení státních dotací - které Německo dokáže financovat levněji než Řecko či Itálie - a snaží se tak zachránit pracovní příležitosti.

"Znárodňujeme mzdy i zisky i ztráty téměř všech našich podniků," řekl Macron. "To děláme. Dělají to všechny naše ekonomiky, včetně těch nejliberálnějších. Je to proti všem dogmatům, ale tak to je."

Macron zdůraznil, že vede "trvalý dialog" s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a holandským premiérem Markem Ruttem a že je přesvědčen, že se nakonec rozhodnou pro společné dluhopisy.

Bylo by historickou chybou říct "dlužníci musejí platit," řekl Macron. Připomněl "kolosální, fatální chybu" Francie, která požadovala od Německa po první světové válce reparace, což vyvolalo v Německu populistickou reakci a následnou katastrofu.

"Je to chyba, kterou jsme po ukončení druhé světové války neudělali," řekl. "Lidé dodneška hovoří o Marshallově plánu... říkáme tomu peníze z vrtulníků a říkáme "musíme zapomenout minulost, udělat nový začátek a pohlížet k budoucnosti".

Podrobnosti v angličtině ZDE  

0
Vytisknout
10187

Diskuse

Obsah vydání | 21. 4. 2020