Letecké snímky ukazují, že grónský ledovec praská a stává se nestabilním

6. 12. 2019

Druhý největší ledovec světa a největší přispěvatel globálního vzestupu mořské hladiny se stává potenciálně nestabilním, když v něm vznikají praskliny kvůli rychlejšímu pohybu a většímu množství roztáté vody hromadící se na jeho povrchu. Výzkumníci použili bezpilotních prostředků ke snímkování ledovcového jezera a vytvořili také 3D modely povrchu ledovce.

S použitím speciálně postavených bezpilotních prostředků schopných vydržet extrémní arktické podmínky výzkumníci vedení University of Cambridge provedl první letecká pozorování prasklin vznikajících pod jezery na povrchu grónského ledovce. Tyto praskliny způsobují katastrofický únik vody z jezer, při němž velké množství povrchové vody proniká do citlivého prostředí pod ledem.

Studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences ukazuje, jak dochází k transferu vody a jak na to ledovec reaguje. Výzkumníci zjistili, že voda vnikající prasklinami vedla k rozšíření jezera a únik vody začal, když okraj jezera zasáhl trhlinu vzniklou o rok dříve.

Každoročně v létě v důsledku teplého počasí vznikají na grónském ledovci tisíce jezer. Mnohá z nich mohou vytéct během několika hodin, přičemž vytvářejí dutiny známé jako moulins (původně francouzský výraz pro mlýny - pozn. BL), jimiž voda stéká pod ledovec.

Takové dutiny obyčejně zůstávají po zbytek sezóny otevřené, přičemž voda z povrchových toků jimi stéká pod led. Vzhledem k tomu, že ledovec je obyčejně silný kilometr nebo více, stékání vody z ledovce může být ve skutečnosti největšími vodopády na světě.

Tým provádějící výzkum z tábora Store Glacier v severozápadním Grónsku byl svědkem praskání ledovce a rozšíření trhliny 500 m do ledovcového jezera, což způsobilo jeho rychlé vyprázdnění. Během řady letů tým dokumentoval proudění vody trhlinou a její následnou cestu pod led. Prokázal, že roztátá voda způsobila nové trhliny v ledu i rozšíření skrytých trhlin.

Během pěti hodin pět milionů krychlových metrů vody odteklo trhlinou pod led a vytvořilo přitom novou dutinu, zatímco původní objem jezera se snížil o dvě třetiny. Takový objem vody reprezentuje 2 000 olympijských plaveckých bazénů.

Pohyb ledovce na podloží se přitom zrychlil z dvou metrů denně na více jak pět metrů, když povrchová voda přitekla na podloží, přičemž povrch ledovce se zvedl o půl metru.

Snímky podporují počítačový model týmu, podle nějž únik vody z jezer v Grónsku může probíhat jako řetězová reakce. Nová studie poskytuje vhled do toho, jak takové řetězové reakce mohou být spuštěny, když jezera vytečou do existujících trhlin.

"Tyto ledovce se již dost rychle pohybují, takže dopad jezer se může zdát ne tak dramatický jako u pomalu se pohybujících ledovců jinde, ale celkový dopad je ve skutečnosti velmi významný," říká Poul Christoffersen, vedoucí výzkumného týmu. "Dnes je většina pozorování prováděna satelity. Ty nám umožňují vidět, co se děje nad celým ledovcem, ale pozorování bezpilotními prostředky poskytují našemu chápání těchto úniků vody z jezer o dost více nuancí. Můžeme také pozorovat formování a opětovné otevírání trhlin, což ze satelitů možné není."

Tým nyní s použitím vrtných souprav zkoumá, jak se s vodou vyrovnává základna ledovce a jak by se ledovec mohl změnit v příštích letech, s pokračujícím oteplováním klimatu.

Rozdíl mezi akumulací sněhu a úbytkem ledu v Grónsku nyní představuje miliardu tun ledu mizející každý den. Celkový úbytek ledu se zvyšuje a grónský ledovec se tak stává nejdůležitějším přispěvatelem k vzestupu hladiny světových oceánů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4034

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2019