O zanikání zahrádek
30. 7. 2019 / František Řezáč
čas čtení
5 minut
Před časem se zde psalo o zanikání zahrádek (Shrebergärten) v Berlíně,
protože si toho všiml britský tisk nebo nějaká anglická verze média
německého. Napsal jsem krátkou glosu, viz níže, že by nás více mělo zajímat
zanikání zahrádek u nás, například v Plzni i s mapkou.
Podobu zahrádek
může ovlivnit každý majitel sám. Není těžké vidět jak vypadají současné
a jak tradiční zahrádky či zahrady u venkovských nebo příměstských
starších stavení.
Na těch současných stromy nejsou a každý sedlák míval
za humny ovocný sad a u domu záhony se zeleninou a květinami. Samozřejmě
taky ořešák.
Dneska je tam anglický trávník a sem tam keř, většinou
jehličnan, bazén a trampolína. Aby v zahradě nebyla žádná velká práce,
jenom relaxace.
Kolik je to stromů, které chybí, by se dalo spočítat.
Dříve jste při příjezdu k vesnici viděli napřed stromoví a pak teprve
domy.
Dneska jsou to v těch domkových "sídlištích" jenom honosné ploty a
baráky.
Kde je nějaká lípa? V krajině, městech a lesích je počet stromů
věcí příslušných hospodařících organizací a samosprávy.
Ale pokud
nechtějí stromy ani jednotlivci na svých pozemcích, tak to tam asi taky
nebude s počtem stromů valné.
Je s tím jenom práce, listí atd.
Tak toto
je asi odpověď, proč v ČR ne: protože to skoro nikdo nechce. Nějaké
kampaně nic nezmění.
Přestali sekat ve městech trávníky a už toho
litují...
* * *
V Plzni je několik lokalit, kde postupně mizí
zahrádkářské kolonie. Místo nich se na pozemcích staví byty, obchodní
centra či průmyslové haly.
Jde prakticky o většinu městských částí, kde
tyto zahrádky byly už za první republiky. Někde sousedily také s většími
zahradami zahradníků, třeba na Roudné v blízkosti centra.
Produkty se
prodávaly na několika tržištích například u Výstaviště nebo i na Náměstí
Republiky. Tzv. farmářské trhy nemusel nikdo vymýšlet a organizovat,
všechno šlo samo.
Příčinou je i to, že mladší lidé nemají zájem či dost
času se o zahrádky starat a ovoce a zeleninu nakupují v marketech nebo
ve speciálních prodejnách, kde prodávají většinou Vietnamci. Ovšem
poslední dobou si tito, nejen u zeleniny, najímají české prodavačky a
sami jen šéfují.
Na mapě je
vidět, jak bylo území protkáno cestami, kudy se dalo chodit a jezdit na
kole. Sám nezapomenu na pohled na sedící starou ženu uprostřed demolice
zahrádky, to jest kácení stromů a bourání chatky, když jsem tudy jel z
práce.
Na mapě je vidět také jednu označenou ubytovnu pracovníků
průmyslové zóny Borská pole, která je vlevo dole. Ubytoven je tam víc,
ale nejsou označeny.
Týká se to i bývalého Elektrotechnického závodu v
Plzni Doudlevcích, kde se renovují budovy na ubytovny ve velkém stylu,
což je vidět z trolejbusu a autobusů. Zahraniční pracovníci a pracovnice
tvoří v určitých hodinách také většinu cestujících na linkách MHD.
Zpátky k území bývalých zahrádek u Škodovky, Vpravo je objekt bývalé
keramičky, tzv. Goldšajdrovky a vysokoškolské koleje. Mezi kolejemi a
vilovou čtvrtí z první republiky Bezovka je koridor budoucího průtahu
městem. Ten ja zatím jen ve hvězdách, jelikož se pochopitelně obyvatelé
sousedících obytných domů brání jeho výstavbě. To už se podařilo
obyvatelům Roudné, kteří úspěšně výstavbě podobného průtahu z centra na
Lochotín v místech bývalých zahrádek zabránili.
Vlevo nahoře
je území bývalé Škodovky, Folmavská ulice je přivaděčem k dálnici D5
Zdola ústtí do okružní křižovatky dálniční přivaděč na Klatovy a také na
dálnici D5.
Asi jeden a půl kilometru doleva je okružní
křižovatka, do níž má ústit tzv. západní obchvat města Plzně, spojující
průmyslovou zónu a dálnici od Klatov s Lochotínem, což je čtvrť spojená s
centrem pouze jednou, stále přetíženou komunikací.
Na Lochotíně, v
Bolevci a na Košutce bydlí několik desítek tisíc lidí a Karlovarská a
Klatovská třída jsou i průtahem dopravy z jihu na sever. Vedení města
věří, že obchvat Klatovské třídě ulehčí.
Kdo věří, ať si tam zkusí
projet. Kdo nevěří, ať tam radši běží. Někdy je to rychlejší, než autem
či autobusem...
14110
Diskuse