Babiš je jen symptom

3. 6. 2019 / Boris Cvek

Normalizační přístup k rozkrádání veřejných peněz je bohužel definující znak polistopadového režimu, Babiš je jen symptom

Srovnání Babišova Česka a Štrougalova Československa, jak to udělal Karel Dolejší (https://blisty.cz/art/95754-strougaluv-syndrom-a-fenomen-babis.html), tedy s ohledem na rozkrádání veřejných peněz, je podle mne trefné, nicméně přistupuje k Babišovi jako k někomu, kdo spadl z nebe. Veřejné peníze, včetně evropských dotací, se rozkrádaly za vlády ODS a ČSSD jakbysmet.

 

A především: systém rozdělování evropských dotací, systém české státní správy, všechny ty tanečky kolem zákona o státní službě, to je něco, v čem Babiš vyrostl. Rozhodně není v České republice sám, kdo zneužívá evropské dotace. Z evropských dotací se stává bizarní hrůza v okamžiku, kdy dopadnou na českou půdu, naopak v Rakousku nebo Bavorsku fungují skvěle. Problém tedy není v dotacích, jak neustálé omílá nejsilnější opoziční strana ODS. Já, přiznám se, se ODS stále bojím více než Babiše.

Mně ten boj proti Babišovi, a tím nemám rozhodně na mysli článek Karla Dolejšího, o jehož motivech nemám nejmenší pochyby, přijde často jako boj, v němž ve skutečnosti nejde o to, jak zastavit rozkrádání a zneužívání veřejných peněz, ale o to, jestli bude krást ten, kdo se nám líbí, nebo ten, kdo se nám nelíbí. Co vlastně hodlá dělat opozice, třeba taková ODS nebo TOP09, aby zabránily rozkrádání a zneužívání veřejných peněz? Vzpomínáte si na onu protikorupční agendu, s níž nastupovala Nečasova vláda? V roce 2010 jsem volil ODS a věřil jsem „panu Čistému“, který dnes žebrá někde v Číně.

Ve srovnání s podnikáním tehdejšího sponzora ODS, TOP09 a Věcí veřejných, pana Bakaly, mi přijde pořád Babišovo zneužívání dotací stále jako celkem benigní. Bohužel. Tím nechci říci, že Babiš by neměl skončit. Měl skončit v politice už dávno, už dávno mu měl někdo zleva vzít jeho voliče (jinak se ostatně levice v ČR ani zachránit nemůže… absurdní boj „lidových“ sociálních demokratů o voliče pana Okamury nemohl skončit jinak, než jak skončil), nicméně otázka, kdo přijde po něm, mne docela děsí. Další a další zklamávání voličů bohužel povede k rostoucí míře cynismu a odmítání demokracie jako zlodějské frašky. Pak už zbývá jen růst preferencí na extrémní pravici a orbanizace České republiky.

Ze současné české parlamentní politiky na mne dělají dojem možné reálné změny k lepšímu jen dvě strany: piráti a STAN. Ano, už jsem se jednou mýlil v ODS (ale mýlil jsem se i v době, kdy jsem volil ČSSD), takže se mohu mýlit znovu. Není vůbec vyloučeno, že v reálném ohni exekutivní moci by neuspěli ani piráti, ani STAN. Především ale je jasné, že většinová koalice na tomto půdorysu možná nebude, na to mají obě tyto strany příliš nízké preference. Pokud někdo nevezme voliče Babišovi zleva, na což ale podle mne žádný levicový politik v Česku nemá, tím spíše, že levice si neprošla nějakou opoziční obnovou, tak v příštích sněmovních volbách hrozí pat mezi Babišovým hnutím a tzv. demokratickou opozicí, kam řadím i piráty, přičemž tím jazýčkem na vahách bude strana Tomia Okamury. To rozhodně nejsou radostné vyhlídky.



1
Vytisknout
13053

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2019