Německo: Doutnající krize identity v SPD propukla naplno

5. 6. 2019

Rezignace lídryně sociálních demokratů Andrey Nahlesové odhaluje drastický dopad dlouhodobých problémů nejstarší německé politické strany. Část z nich pramení z působení ve vládě Angely Merkelové.

Ačkoliv rezignace Andrey Nahlesové z čela středolevicové SPD lze vnímat jako náhlý infarkt, její odchod je posledním ze symptomů choroby, která stranu postihla: Krize identity vyrůstající z léta trvajících chybných politických kalkulací a volebních neúspěchů.

Pro příštího lídra bude prvořadým cílem vzkřísit SPD, která se stala pouhým stínem sebe samé. A tento proces může vyžadovat drastická opatření katalyzující znovuzrození.

Bezprostředním spouštěčem rezignace Nahlesové byl propastný výkon strany v eurovolbách. Získala jen 15,8 % hlasů, což znamená oproti roku 2014 pokles o 11,4 procentního bodu a nejhorší výsledek v celostátních volbách.

Avšak kořenem problémů bylo působení posledního kancléře SPD, Gerharda Schrödera, který Něměcku vládl v letech 1998-2005.

Strana založená v roce 1863 se tradičně věnovala ochraně dělníků, prosazování veřejných služeb a zaručování férové životní úrovně. Za posledního kancléře však zaujala protržnější postoje, což se projevilo v kontroverzní reformě sociálního systému známé jako Hartz IV. Ta zpřísnila kritéria pro vyplácení podpor v nezaměstnanosti a státní pomoci.

Stranu to rozdělilo: Konzervativci SPD chválili dopad politiky na zaměstnanost, zatímco levicovější frakce reformu odsoudily jako nelidskou a "neoliberální".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2895

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2019