Jak může prezident kontrolního úřadu, který má bdít nad správným utrácením veřejných peněz, cestovat za veřejné peníze na Machu Picchu?

Kontroloři v Peru aneb naše česká elita

23. 5. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Předseda KSČM Filip se včera v polední publicistice Radiožurnálu snažil vysvětlit podivnou cestu pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Kaly a poslanců z Kontrolního výboru Sněmovny do Peru nemotorně tím, že peruánská strana měla zájem poučit se od nás, jak se bojuje s korupcí. Bohužel moderátor se ho nezeptal na to, zda v takovém případě, kdy ta cesta je v zájmu státu Peru, by neměla být placena taky peruánskými daňovými poplatníky, a nikoli českými.

Podrobnosti o cestě, rozhovory s poslanci a panem prezidentem si můžete najít na webu irozhlas.cz. Podle mne je to skvělá práce Janka Kroupy. Naši milí výletníci si udělali za peníze daňových poplatníků – rozuměj: daňoví poplatníci platili letenky a ubytování v hotelu – výlet na Machu Picchu. Prezident Kala Jankovi Kroupovi říká, že když už se člověk jednou za život dostane do Peru, tak se přece chce podívat na ty památky. Jako by pan prezident Kala neměl plat, který mu umožňuje strávit v Peru krásnou dovolenou za vlastní peníze. Po návratu do republiky ovšem pan prezident zaujal bojovnou notu. V Peru ještě tvrdil, že si náklady na výlet za památkami zaplatí sám, nyní však otočil.

Celá tato kauza dokonale odkrývá oprávněnou hrůzu z elit, kterou má „obyčejný člověk“. Podezření, že ti lidé „nahoře“ nemají dost na tom, co už mají, a musí hrabat více a více za každou cenu. Podezření, že jim vůbec nejde o to, za co jsou placeni a co říkají, ale jen o jejich prospěch. Jak může prezident kontrolního úřadu, který má bdít nad správným utrácením veřejných peněz, cestovat za veřejné peníze na Machu Picchu? A nakonec: podezření, že elity neuznají chybu, že budou lhát, drze zatloukat, hledat kličky, prostě plivat do obličeje daňovým poplatníkům, protože jim jde jen a jen o jejich koryta. Protože jakákoli zpětná vazba je nemožná kvůli jejich bezostyšnosti a mafiánské soudržnosti.

Co je proti tomu nějaké „zneužívání dávek“ chudáky, kteří si za „zneužitou“ stovku nebo tisícovku koupí něco v místní samoobsluze nebo hospodě? Nic, naprosté nic. A samozřejmě výlet našich milých kontrolorů, kteří si vyjeli do jedné z nejvíce zkorumpovaných zemí světa na konzultace, jak se mají kontrolovat veřejné peníze, je nic ve srovnání s mnohem většími pány, kteří otáčejí v ruce státní miliardy a desítky miliard.

0
Vytisknout
8034

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2019