Pro Tomia Okamuru

26. 5. 2019

 

Upozornění: etno-nacionalistická totožnost je budována na základě vnímaného rozdílu a víry v nadřazenost/čistotu/křehkost domácí skupiny lidí. K udržování této iluze jsou vnější skupiny považovány za špinící, ničivé, podřadné, méněcenné, parazitické.


Německo, 1933.

- Nacista.

- Cože prosím? Vy jste mě právě zostudil jako nacistu?

- Ale vy jste nacista.

- To je neuvěřitelná drzost! Já jsem v NSDAP a v SS, ale to neznamená, že jsem nacista! Asi si taky myslíte, že jsem nějaký extremní pravičák, že?

- Co jste asi jiného?

- Jsem možná jen znepokojený občan, který se obává nadvlády cizinců. Ale já nejsem žádný pravičák! A v žádném případě nejsem žádný nacista!

- Hele, vy tam? Vypadám snad jako nacista?

- Ne, to bych neřekl.

- Tak vidíte. Ve vašich očích je asi i on nacista, že? Nacisti, nacisti, nacisti. Nacisti všude. Když vám dojdou argumenty, tak lidi začnete obviňovat z toho, že to jsou nacisti.

- To ale nemá nic společného s obviňováním.

- Pro vás je to velmi jednoduché. Jenom proto, že někdo nesdílí vaše mainstreamové názory, není to přece automaticky nacista!

- Ale nacisté už jsou mainstream. Nacionální socialisté jsou přece už u moci!

- No ano, zapomněl jsem. Pro vás jsou všichni nacisté. Vůdce je podle vás asi taky nacista, co?

- Ano !?

- Tak to stačí. Urážet našeho Vůdce.  Půjdete se mnou.

- Ale to je --

- Ano, ano, vím, vím. "Nacistické metody."
 

0
Vytisknout
3338

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2019