Je čas na opuštění fráze „arabsko-izraelský konflikt“? Nepřátelství nyní přesahuje tyto hranice

12. 9. 2024

Zkušenosti z posledních 11 měsíců přiměly mnoho odborníků na tento region k přehodnocení tohoto termínu. Je „arabsko-izraelský konflikt“ přesným vyjádřením vzhledem k tomu, že aktivními účastníky již nejsou pouze Arabové a Izraelci? Měli bychom tento termín nadobro opustit, když se konflikt rozšířil a zapojily se do něj Spojené státy a Írán - a v příštích letech možná i Turecko a další země?

Jak to všechno začalo

Arabsko-izraelský konflikt začal po rozpadu Osmanské říše v roce 1922. Na území dnešního Izraele a na okupovaných palestinských územích, které tehdy patřilo pod britský mandát, docházelo k občasným sporům o vlastnictví půdy, které vedly k násilí mezi židovskými a palestinskými arabskými komunitami.

Když Izrael v roce 1948 vyhlásil nezávislost, konflikt se rozšířil do mezistátní války mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi - Egyptem, Jordánskem, Irákem, Libanonem a Sýrií. Proto byl médii i tehdejšími politickými představiteli nazván arabsko-izraelskou válkou.

Tento název zůstal přesný po několik desetiletí, protože konflikt zůstal geopoliticky a geograficky omezen na arabské země a Izrael.

Po počáteční válce v roce 1948 vyústil nevyřešený konflikt v několik dalších válek mezi Izraelem a arabskými zeměmi. Některé arabské země vyvážející ropu, jako například Saúdská Arábie a Kuvajt, se do něj nepřímo zapojily také tím, že poskytly finanční podporu arabským státům v první linii a během válek v letech 1967 a 1973 vyhlásily ropné embargo vůči Západu.

Irák byl tímto vleklým konfliktem v 80. letech 20. století také přímo zasažen, když Izrael zničil jeho jaderná zařízení. Následně Irák v roce 1991 během první války v Perském zálivu několikrát zaútočil raketami na Izrael.

Překročení hranic arabského světa

Slovní spojení „arabsko-izraelský konflikt“ není v dnešní době tolik slyšet, ale stále se běžně používá, a to i ze strany OSN, vlády Spojených států, médií a mnoha výzkumníků zabývajících se tímto regionem.

Diplomatická podpora Izraele ze strany USA začala rozhodnutím prezidenta Harryho Trumana, který jako první uznal nový stát v květnu 1948. V 60. letech 20. století pak následovalo zvýšení vojenské a finanční podpory ze strany USA v době prezidentství Lyndona Johnsona.

K významným dodávkám amerických zbraní do Izraele došlo také v září 1970, kdy Izrael na žádost prezidenta Richarda Nixona zmobilizoval své síly, aby zachránil jordánského krále Husajna před palestinským povstáním za pomoci syrských sil.

V následujících desetiletích se však role USA rozšířila na přímé zapojení do operací protivzdušné obrany proti raketovým útokům a útokům bezpilotních letounů proti Izraeli. Jednotky protivzdušné obrany americké armády byly například využity k obraně Izraele proti iráckým útokům raketami Scud již během války v Perském zálivu v letech 1990-1991.

Tato účast USA se projevila i po útocích ze 7. října. V měsících po těchto útocích byly americké operace namířené proti raketovým útokům a útokům bezpilotních letounů, které směrem k Izraeli podnikli Húsíové v Jemenu a Írán.

Podle všeho hrála vojenská podpora Izraele ze strany USA klíčovou roli ve vojenské převaze Izraele nad jeho sousedy. Vhodný název pro širší konflikt by proto podle mého názoru měl odrážet tuto aktivní účast USA.

Také na „arabské“ straně konfliktu se protivníci Izraele již neomezují pouze na arabské země. Aktivním účastníkem je nyní Írán; Teherán nejenže poskytuje vojenskou podporu skupinám nepřátelským vůči Izraeli, včetně Hamásu, Húsíů a Hizballáhu, ale během současné války v Gaze došlo k přímé vojenské výměně s Izraelem.

Írán a Izrael jsou navíc již 15 let zapojeny do vzájemných tajných operací a kybernetických válek, které se po izraelské válce v Gaze jen zintenzivnily.

Riziko zapojení Turecka?

A protože řešení současných bojů není v dohledu, neměli bychom zavrhovat ani možnost dalšího rozšíření konfliktu. Dva možné scénáře, které mohou tento konflikt rozšířit, jsou vážná eskalace mezi Izraelem a Íránem a aktivní účast Turecka.

Intenzivní izraelské bombardování Gazy a následné vysoké ztráty na životech vystupňovaly napětí mezi Izraelem a Tureckem. Prezident Recep Tayyip Erdogan a politici z různých tureckých politických stran velmi hlasitě kritizují izraelské vojenské operace.

Hněv a protiizraelské nálady veřejnosti v Turecku dosáhly vysoké úrovně, mimo jiné v důsledku rozsáhlého zpravodajství o krveprolití a lidském utrpení v Gaze. Existuje dokonce malá možnost, že by neočekávaná událost, například střet izraelského námořnictva s tureckou lodí, která se blíží ke Gaze, aby se vzepřela izraelské námořní blokádě, mohla vést k vojenské výměně mezi Tureckem a Izraelem. Ačkoli pravděpodobnost takové výměny zůstává malá, vojenskou eskalaci mezi Izraelem a Tureckem by podle některých odborníků mohla vyvolat i rozsáhlá izraelská operace v Libanonu.

 

Celý text v anglickém originále ZDE