Prezidentská debata: Harrisová a Trump v otázce Gazy a Ukrajiny staví „Ameriku na poslední místo“

12. 9. 2024

čas čtení 8 minut

Donald Trump a Kamala Harrisová včera večer nejenže dokázali, že nemají žádné vlastní propracované zahraničněpolitické vize, ale že jim nejvíc vyhovuje pantomimicky se vyjadřovat tak, jak se vyjadřují, používat o sobě navzájem zmatečně karikující výrazy a hrát si tak rychle a volně s historií, fakty a čísly, že celá debata o tom, co dělat na Ukrajině a v Gaze, je naprosto nesouvislá.

Tolik k „America First“.

Odpověď „America First“ na otázku položenou Harrisové, co by udělala s více než 40 000 mrtvými Palestinci v Gaze - přičemž moderátorka zdůraznila, že Harrisová byla „znepokojena“ před devíti měsíci - by zněla, že pokračování v přímém financování by v konečném důsledku poškodilo Ameriku, ohrozilo naše vojáky v regionu a navždy odsoudilo naši integritu jako národa zákonů a majáku morální čistoty. Přinejmenším by mohla poukázat na to, že Benjamin Netanjahu je aktér se špatnou vírou, který zastupuje svůj lid, ale nikoliv lid americký, a my mu nemůžeme pomáhat ani asistovat, pokud bude v zoufalé snaze udržet se u moci nadále porušovat Ženevské konvence. Tečka, píše na webu Responsible Statecraft Kelley Beaucar Vlahos.

Místo toho Harrisová říká:

„Víme, že tato válka musí skončit, a to okamžitě, a způsob, jakým skončí, je, že potřebujeme dohodu o příměří a potřebujeme, aby rukojmí byla osvobozena, a proto na tom budeme i nadále nepřetržitě pracovat, přičemž také chápeme, že musíme vytyčit směr k řešení v podobě dvou států, a v tomto řešení musí být zajištěna bezpečnost pro izraelský lid a Izrael a stejnou měrou i pro Palestince. Ale ujišťuji vás, že vždycky dám Izraeli možnost se bránit, zejména pokud jde o Írán a jakoukoli hrozbu, kterou Írán a jeho zmocněnci pro Izrael představují.“

Trump na rozdíl od Trumpa z roku 2016, který zdůrazňoval, že není v nejlepším zájmu Spojených států nechat se vtáhnout do válek a konfliktů jiných zemí; že bychom neměli být světovou policií, se rozhodl obvinit Kamalu z „nenávisti k Izraeli“. Na otázku, jak by vyjednával s Netanjahuem a Hamásem, aby dostali rukojmí ven a zastavili utrpení civilistů - což je pro muže, který opravdu rád „mluví“, laická otázka - odpověděl takto:

„(Harrisová) nenávidí Izrael. Nechtěla se setkat ani s Netanjahuem, když jel do Kongresu přednést velmi důležitý projev. Odmítla tam být, protože byla na večírku svého spolku. Šla na večírek sesterstva. Nenávidí Izrael. Pokud bude prezidentkou, věřím, že Izrael do dvou let nebude existovat, a v předpovědích jsem docela dobrý, a doufám, že se v tomhle mýlím. Ona nenávidí Izrael a zároveň svým způsobem nenávidí arabské obyvatelstvo, protože to tam celé vyletí do vzduchu, Arabové, Židé, Izrael zmizí. To by se nikdy nestalo. Írán byl za Donalda Trumpa na dně.“

K Ukrajině měl Trump jeden ze svých světlejších momentů v jinak matném večeru plném promarněných příležitostí (jako například když Trump neřekl nic o tom, že se Harrisová chlubila podporou architekta války v Iráku Dicka Cheneyho a jeho dcery Liz), když řekl, že chce ukončit válku na Ukrajině a udělá to tak, že svolá ukrajinského prezidenta Zelenského a ruského prezidenta Putina do jedné místnosti, aby ji vyřešili a vyhnuli se tak dalšímu umírání a „třetí světové válce“. Poté zopakoval nevysvětlené tvrzení o „milionech“ mrtvých (aniž by objasnil, kdo, kým a kde) a odškrtl několik bodů ve svém obvyklém žargonu o tom, že členové NATO neplatí do systému dost peněz.

Ale jeho chápání toho, proč k té válce došlo a jak náhle „skončí“, začínalo a končilo jeho pojetím, že Biden byl „slabý“ a že Harrisová je „slabá“. Bylo to, upřímně řečeno, slabé.

Harrisová se zase tvářila, jako by byl stále rok 2022 a bude tomu tak navždy, dokud budou USA válku financovat. Opět žádné skutečné vysvětlení, proč je v zájmu kohokoli, dokonce i Ukrajiny, pokračovat v tomto kurzu, kromě ruské nadvlády nad zbytkem Evropy.

„Kdyby byl Donald Trump prezidentem, Putin by teď seděl v Kyjevě a chápal by, co by to znamenalo, protože Putinova agenda se netýká jen Ukrajiny. Pochopte, proč jsou evropští spojenci a naši spojenci v NATO vděční, že už nejste prezidentem, a že chápeme význam největší vojenské aliance, jakou kdy svět poznal, což je NATO, a co jsme udělali pro zachování schopnosti Zelenského a Ukrajinců bojovat za svou nezávislost. Jinak by Putin seděl v Kyjevě a upíral by svůj zrak na zbytek Evropy, počínaje Polskem.“

Ohledně Afghánistánu, ach jo. Byl to dobrý nápad odejít, na tom se shodli oba. Ale proč? Na tom nezáleží. Důležité je, že podle Harrisové Trump „jednal přímo s teroristickou organizací zvanou Tálibán. Vyjednávání zahrnovalo propuštění 5000 teroristů, tálibánských teroristů. A poslechněte si tohle. A prezident tehdy pozval Tálibán do Camp Davidu, místa, které má pro nás Američany příběhový význam, místa, kde ctíme význam americké diplomacie, kam zveme a přijímáme respektované světové vůdce.“

Také vytáhla větu „k dnešnímu dni není ani jeden příslušník armády Spojených států, který by byl v aktivní službě v bojové zóně“, což je lež a všichni to vědí. Stačí se zeptat našich vojáků, kteří se nechávají zabíjet drony v Iráku a Sýrii. A americké námořnictvo by mohlo něco říct o tom, co dělá už deset měsíců dislokované v Rudém moři.

Místo aby Trump přiznal, že jeho jednání pomohlo ukončit jeden z největších zahraničněpolitických neúspěchů USA v minulém století, chlubil se, že hrozil, že vyhodí do povětří dům vůdce Tálibánu, a tak přiměl Tálibán, aby přestal střílet na naše vojáky. Krátce se zmínil o vyjednávání s Tálibánem a o tom, že bylo správné z války odejít, ale pak rovnou přešel k obviňování Bidenovy administrativy z katastrofálního stažení amerických jednotek v srpnu 2021. „A mimochodem, proto Rusko zaútočilo na Ukrajinu, protože vidělo, jak jsou ona a její šéf neschopní.“

Čína, kde je Čína? Jediná zmínka o Asii ve včerejší debatě se týkala Trumpových navrhovaných nových cel a Harrisová se vyhnula otázce, proč Biden nikdy nezrušil ta, která byla zavedena během Trumpova prezidentství. Harrisová obvinil Trumpa, že během pandemie říkal o Si Ťin-pchingovi hezké věci. Zbytek zahraničněpolitické diskuse probíhal následovně:

Harrisová: „Je dobře známo, že si vyměňoval milostné dopisy s Kim Čong-unem, a je naprosto dobře známo, že tito diktátoři a autokraté vám fandí, abyste se stal znovu prezidentem, protože mají jasno, mohou s vámi manipulovat lichotkami a přízní, a proto mi tolik vojenských velitelů, s nimiž jste pracoval, řeklo, že jste pro ostudu.“

Trump: „ (Maďarský prezident) Viktor Orbán řekl, že opět potřebujete Trumpa jako prezidenta. Měli z něj strach. Čína se ho bála. A já nerad používám slovo strach, ale prostě ho cituji. Severní Korea se ho bála. Podívejte se, co se děje se Severní Koreou. Mimochodem, řekl, že se ho Rusko bálo. ... Řekl, že nejrespektovanější a nejobávanější osobou je Donald Trump. Když byl Trump prezidentem, neměli jsme žádné problémy.“

Po této debatě by se americký volič, americký lid, měl bát. Pro jistotu budou hlasovat o celé řadě otázek a názorů, které pravděpodobně nemají nic společného s Gazou, Ukrajinou, NATO nebo rozmary světových mocipánů. Ale nazývat cokoli z toho „Amerika na prvním místě“ je čirý gaslighting.


Celý text v anglickém originále ZDE

0
Vytisknout
1848

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2024