Co Harrisová a Trump nemohli říct o Izraeli a Gaze?

12. 9. 2024

čas čtení 5 minut

Zamlčená pravda by obvinila nejen izraelskou vládu, ale i vládu USA jako spoluviníka masového vraždění, které přerostlo v genocidu.

V debatě zvítězila americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Lidé bombardovaní v Gaze nikoli.

Titulek banneru přes celou horní stranu domovské stránky New York Times - „Harrisová v ostré debatě postavila Trumpa do defenzivy“ - byl dostatečně přesný. Ale navzdory dobré zprávě pro ty, kdo pochopitelně touží po porážce bývalého prezidenta Donalda Trumpa, bylo vystoupení Harrisové v debatě morální a politickou tragédií, míní Norman Solomon na webu Commondreams.

V Gaze „je nyní podle odhadů 40 000 mrtvých Palestinců“, řekl moderátor ABC News. „Téměř stovka rukojmích tam i nadále zůstává... Prezident Biden nebyl schopen prolomit patovou situaci. Jak byste to udělal vy?“

Viceprezidentka Harrisová odpověděla svou standardní formulací: „Izrael má právo se bránit. My bychom to udělali. A záleží na tom, jak to udělá. Protože je také pravda, že bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Děti, matky. Víme jen to, že tato válka musí skončit. Musí skončit okamžitě, a způsob, jakým skončí, je, že potřebujeme dohodu o příměří a potřebujeme, aby rukojmí byla osvobozena.“

„Okamžitě skončit“? Každý, kdo nežije v říši fantazie, ví, že jediným způsobem, jak brzy ukončit masakr palestinských civilistů, by bylo, kdyby vláda USA - drtivě největší dodavatel izraelské výzbroje - přestala posílat zbraně Izraeli.

Mezitím by Harrisové k vítězství v prezidentských volbách pomohl obrat k prosazování zastavení dodávek zbraní Izraeli. Institut pro blízkovýchodní porozumění po debatě upozornil, že potřeba zastavit dodávky zbraní není jen morální a právní - je to také chytrá politika. Průzkumy veřejného mínění jasně ukazují, že většina Američanů si přeje zastavit vyzbrojování Izraele. V rozhodujících státech průzkumy zjistily, že velký počet voličů tvrdí, že by s větší pravděpodobností odevzdali hlas Harrisové, kdyby zastavení zbraní podpořila.

To, co Kamala Harrisová a Donald Trump ve své debatě řekli o Izraeli a Gaze, bylo předvídatelné. Ještě jistější bylo, co rozhodně neřeknou - přičemž mlčení mluvilo ze všeho nejhlasitěji. „Velká je pravda, ale ještě větší je z praktického hlediska mlčení o pravdě,“ napsal Aldous Huxley, když popisoval ‚největší triumfy propagandy‘.

Shodou okolností se debata konala ve stejný den, kdy vyšel nový doslov o válce v Gaze v brožovaném vydání mé knihy War Made Invisible. Abychom doplnili propastné ticho debaty, přinášíme několik citátů z doslovu o probíhajícím krveprolití:

„Po zvěrstvech, kterých se Hamás dopustil 7. října, americká vláda rychle zvýšila vojenskou pomoc Izraeli, který prováděl zvěrstva v mnohem větším měřítku. Popravdě řečeno, s postupem času se celá izraelská válka v Gaze rovnala jednomu obrovskému zvěrstvu s nesčetnými aspekty.“

Stejně jako v případě neustálého masakrování bombami a kulkami v Gaze od začátku října „izraelsko-americká aliance považovala rostoucí nástup hladomoru, dehydratace a smrtelných nemocí za problém public relations“.

„Ve válečné zóně byly reportáže očitých svědků a fotožurnalistika vážně zkomplikovány, ne-li zmařeny izraelskou armádou, která má dlouhou historii zabíjení novinářů.“

„Přestože důvěryhodnost izraelské vlády s vlekoucí se válkou v Gaze klesala, houževnaté paže izraelské lobby - a celkový atmosférický tlak médií a politiky - přiměly zákonodárce ke schválení nové vojenské pomoci... Oficiální prohlášení - a politika, kterou se snažila ospravedlnit - byla hluboce zakotvena v nevysloveném předpokladu, že na některých životech opravdu záleží a na některých ne.“

Spojené státy vytrvale „porušovaly nejen americkou politiku transferu konvenčních zbraní, ale také řadu dalších právních požadavků včetně zákona o zahraniční pomoci, zákona o kontrole vývozu zbraní, amerického zákona o válečných zločinech, Leahyho zákona, zákona o provádění Úmluvy apod. Pro mocenskou politiku USA byly nepohodlné příkazy v těchto opatřeních stejně bezvýznamné a neviditelné jako vyvražďování palestinského lidu.“

„Zlověstné na vyhlášení 'izraelského 11. září' bylo to, co se stalo po americkém 11. září. Spojené státy, oděné do pláště oběti, pokračovaly ve využívání strašlivé tragédie, k níž došlo uvnitř jejich hranic, jako neomezeného důvodu k zabíjení ve jménu odvety, sebeobrany a samozřejmě 'války proti terorismu'. Tento návod si izraelská vláda osvojila a pomstychtivě jej realizovala.“

Izraelská válka proti 2,2 milionu lidí v Gaze byla „nadsazenou eskalací toho, co Izrael dělal po 75 let, kdy zacházel s lidskými bytostmi jako s vhodnými k eliminaci“. Vzhledem k tomu, že izraelská válka proti Gaze pokračovala, „vysvětlení často opakovala zdůvodnění ‚války proti terorismu‘ ze strany americké vlády po 11. září: schvalování budoucích zločinů proti lidskosti jako nezbytných ve světle určitých předchozích událostí“.

To a mnohem více - co zůstalo nevyřčeno z pódia debat, čemu se vyhýbají americká masmédia a co uniká z pódií moci ve Washingtonu - usvědčuje nejen izraelskou vládu, ale i vládu USA jako spoluviníka masového vraždění, které přerostlo v genocidu.

Mlčení je přikrývka, která dusí skutečný demokratický diskurz a výkřiky morálních hlasů. Učinit tyto hlasy neslyšitelnými je klíčovým cílem pro fungování válečného státu.

 

Celý článek v anglickém originále ZDE

 

 

 

 

 

0
Vytisknout
1557

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2024