Čelí pluralita médií na Slovensku existenční výzvě?

8. 7. 2024 / Albín Sybera

Nový slovenský prezident Peter Pellegrini 30. června podepsal tolik zpochybňovaný zákon o restrukturalizaci veřejnoprávní televize RTVS, který je předmětem domácích protestů od března, kdy jej předložil levicově-pravicový kabinet populistického premiéra Roberta Fica.

Liberální média Pellegriniho kritizovala za rychlost, s jakou zákon podepsal, a to několik dní poté, co jej Ficova koalice protlačila parlamentem ve zkráceném legislativním procesu a spoléhala se na svou těsnou většinu 78 křesel v parlamentu, který má 150 mandátů. Návrh zákona automaticky vyhazuje dlouholetého generálního ředitele RTVS Luboše Machaje a ministerstvu kultury dává čtyři nominanty v novém devítičlenném orgánu STVR, který zase bude volit nového generálního ředitele. Zbylých pět členů bude jmenovat parlament.

Šéfredaktor internetového zpravodajství Aktuality.sk a jeden z předních znalců dění v zemi Peter Bardy napsal, že první kroky Petera Pellegriniho, kterého Fico podporoval během březnové a dubnové prezidentské kampaně, ukazují, že nebude Tomášem Becketem slovenské politiky - arcibiskupem z Canterbury a mučedníkem z dvanáctého století, který se na obranu arcibiskupských práv obrátil proti svému někdejšímu patronovi - králi Jindřichovi II.

Pellegrini na své stránce na sociální síti Facebook zdůraznil, že návrh zákona "není v rozporu s Ústavou Slovenské republiky a neporušuje svobodu slova". Zákon začal platit 1. července, a přestože opozice slíbila, že jej napadne u Ústavního soudu země, není to jediná významná změna, která se v horkém prvním červencovém dni objevila na slovenské mediální scéně.

Bývalý moderátor RTVS Miro Frindt, který v červnu oznámil odchod z veřejnoprávní televize, se má stát jednou z hlavních tváří nově zřízené slovenské pobočky české internetové televize DVTV, uvedl přední slovenský deník SME a citoval Frindtovu vizi, že nová internetová televize bude "prezentovat i méně přijatelné názory".

Slovenským čtenářům Frindtovy výroky připomínají napětí v největší komerční televizi Markíza, které se začátkem května vystupňovalo do stávkové pohotovosti poté, co Michal Kovačič, moderátor nejpopulárnějšího politického pořadu v zemi Na tělo nebo Na kost, vystoupil ve vysílání s neautorizovaným projevem, v němž varoval před plíživou "orbanizací" slovenských médií.

Vedení Markízy pozastavilo vysílání pořadu Na telo, což spolu s Kovačičovými výroky o zásazích vedení televize do práce novinářů obnovilo kritiku majitelů Markízy, skupiny PPF se sídlem v Praze, která Markízu spolu s dalšími televizemi v regionu ovládá prostřednictvím společnosti Central European Media Enterprises (CME).

Napříč slovenskými médii dochází k personálním a obsahovým změnám

Zsolt Gal, slovensko-maďarský politolog působící na šéfredaktorce Univerzity Komenského, v rozhovoru pro bne Intellinews ve slovenském hlavním městě Bratislavě vysvětlil, že nikdy předtím nedošlo v zemi k "tolika velkým změnám napříč médii", přičemž poukázal i na dominantní vlastnictví bulvárních a lifestylových médií v zemi investiční skupinou Penta.

Dal jasně najevo, že tyto změny jsou většího rozsahu, než jaké země zažila za éry silného nacionalisty Vladimíra Mečiara, který v roce 1993 spolu se svým českým protějškem, samozvaným thatcherovským neoliberálem Václavem Klausem, řídil rozdělení Československa a poté vládl Slovensku, dohlížel na kontroverzní privatizaci v zemi a přiměl americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou, aby Slovensko označila za "černou díru" na mapě Evropy.

"Situace na Slovensku může být za rok ještě horší než v Maďarsku," srovnává Gal situaci v obou zemích, které sleduje a jejichž lídři Fico a Orbán dali najevo, že jsou blízkými spojenci, přestože Ficův Smer zastává konzervativní levicové postoje oproti radikálně pravicové orientaci Orbánova Fideszu.

Etnonacionalismus a Kremlu vstřícné volání po míru jsou některá z témat, která oba politické veterány spojila navzdory dlouholetému protimaďarskému skandování mezi slovenskými nacionalisty.

Gal předpokládal, že na Slovensku nemůže zůstat nic kromě "liberálních elektronických médií s jejich tištěnými verzemi". "V konečném výsledku by to mohlo být horší než maďarský scénář," pokračoval Gal ve svém hodnocení a poukázal na to, že nekritické a propagandistické zpravodajství produkované masivní sítí provládních médií v Maďarsku stále narušuje televize RTL ze skupiny RTL se sídlem v Lucembursku.

Investigativní novinářka nevládní organizace Zastavme korupci Eva Mihočková v Bratislavě pro bne Intellinews uvedla, že slovenská média "na tom nebudou tak špatně" jako maďarská, když čelí médiím a politice ovládané stranou Fidesz. Mihočková poukázala na "tradičně silný třetí sektor" v zemi, který, jak dodala, čerpá ze zkušeností s potíráním Mečiara a vlády jeho strany HZDS.

Když totiž přední intelektuálové a umělci adresovali rodině Kellnerů, majitelům skupiny PPF, otevřený dopis, v němž ji vyzvali, aby zabránila "normalizaci"Markízy včetně personálních a zpravodajských změn, připomněli v něm demonstrace na podporu Markízy v roce 1998 za Mečiarovy éry proti pokusu o převzetí nyní odsouzeného podvodníka Mariana Kočnera.

Česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) také koncem května adresovala otevřený dopis Renatě Kellnerové a generálnímu řediteli skupiny PPF Jiřímu Šmejcovi, v němž je vyzvala k "osobnímu ručení za zachování Na telo a Kovačiče v programu Markízy." Společnost však trvá na svém stanovisku a trvá na tom, že "pouze chceme, a máme zavedené nějaké kontrolní systémy, aby zpravodajství bylo objektivní", jak Šmejc řekl českým médiím na začátku letošního roku.

Mihočková také upozornila, že i když elektronické liberální internetové listy a jejich tištěné verze mají "poměrně úzký okruh čtenářů", přesto jsou tyto svým kvalitním zpravodajstvím schopny "otevírat důležitá témata", která shovívavější či otevřeně provládní listy nebudou moci ignorovat.

Vulgarity a dezinformace jako nová norma

Gal i Mihočková však očekávají, že po restrukturalizaci RTVS na STVR [Slovenská televize a rozhlas], kterou mnozí kritici označují za přeměnu veřejnoprávní televize na státní, se ve veřejnoprávním vysílání rozšíří dezinformace.

"Neexistují žádní soukromí vlastníci, kteří by riskovali pověst, ale pouze politici," řekl Gal a připomněl, že současná ministryně kultury Martina Šimkovičová, kterou do vlády nominovala krajně pravicová strana SNS, je bývalou moderátorkou TV Slovan, která šířila hoaxy o pandemii Covid-19, klimatických změnách a válce na Ukrajině.

"Nepohneme se kupředu, když je vláda jedním z hlavních šiřitelů dezinformací," dodala Mihočková a poukázala na to, že členové kabinetu označují za "extremistickou" i vedoucí opoziční stranu - liberálně centristické Progresivní Slovensko, člena skupiny Renew v Evropském parlamentu.

Toto překrucování narativů a relativizace terminologie se může dále šířit veřejným prostorem, až bude nově restrukturalizovaná SRTV vystavena většímu vlivu politiků SNS a členů kabinetu, včetně ministra životního prostředí Tomáše Taraby (nominanta SNS), kteří jsou již pravidelnými hosty na dezinformačních kanálech, jako je Infovojna (slovenská alternativa Infowars).

RTVS "se stane 'státní televizí', což je termín, který jsem začal používat v souvislosti s veřejnoprávní televizí v Orbánově Maďarsku," řekl Gal a zdůraznil, že "vulgarizace a ruská propaganda se stanou normou".

Gal rovněž očekává, že kvalita restrukturalizované veřejnoprávní televize dramaticky poklesne, přičemž opět poukazuje na vývoj v Maďarsku, kde veřejnoprávní média ztratila respekt profesionálních novinářů i část diváků.

Mihočková uzavřela, že Ficův kabinet se poučil a že restrukturalizace RTVS mohla být pečlivě připravena tak, aby co nejvíce omezila otevřené rozpory s platnou legislativou, a v důsledku toho zúžila napadení opozice u Ústavního soudu.

Zhoršení zpravodajství

Ze zhoršení úrovně zpravodajství RTVS, která byla nejdůvěryhodnějším zpravodajským zdrojem na Slovensku, mohly ve skutečnosti těžit komerční televize, konkurenti RTVS.

Gál si myslí, že "Markíza nebude mít k novinářským standardům tak daleko jako [maďarská] TV2", kterou ovládá Jozsef Vida, o němž nezávislý !!444!!! list informoval, že má obchodní vazby na jednoho z klíčových Orbánových spojenců, oligarchu Lorinca Meszarose.

Kromě Maďarska je TV2 dostupná také na Slovensku, kde etničtí Maďaři představují nejpočetnější menšinu v zemi - více než 450 000 lidí, tj. 8,37 % obyvatelstva. Zsolt Gál také očekává, že Markíza bude mít méně kritické zpravodajství vůči Ficovu kabinetu, i když si televize možná netroufne vyhnout se kritice úplně.

Klíčoví vlastníci slovenských komerčních médií: "PPF, [česko-slovenská investiční skupina] J&T a Penta jsou mezinárodní společnosti," pokračoval Gal a vysvětlil, že navzdory skandálům nebyly české a slovenské společnosti tak veřejně kompromitovány autokraticky smýšlejícími režimy jako Orbánovi oligarchičtí spojenci v Maďarsku, a přesto by mohly mít v sázce větší mezinárodní reputaci.

"Troufám si tvrdit, že PPF, J&T a Penta mají větší vliv než vláda," dodal Gal a naznačil, že oslabení veřejnoprávní televize by mohlo vyhovovat jejich obchodním zájmům v jiných strategických odvětvích, jako je energetika, zdravotnictví a doprava. Tato kontrola aktiv v jiných odvětvích "je největší otázkou ve hře".

Mihočková poukázala na to, že zpravodajství TV JoJ patřící J&T "již delší dobu nemá potřebnou kvalitu", zatímco televize TA3, kterou v roce 2022 koupil český podnikatel Michal Voráček, "rozprodává svůj licencovaný zpravodajský prostor".

Nejasné vyhlídky plurality médií

Ivan Šulajter, komentátor DenníkuN a bývalý mediální poradce expremiéra Eduarda Hegera, v rozhovoru pro bne Intellinews v Bratislavě uvedl, že "na Slovensku je prostor pro bulvární žurnalistiku britského typu". Není si však jistý dopadem nové internetové televize mimo stávající okruh čtenářů a diváků liberálních internetových médií.

Ani jeden ze slovenských novinářů a akademiků, s nimiž bne Intellinews hovořil, by neočekával, že nová online televize získá za současné vlády regulérní televizní licenci, pokud o ni vůbec bude usilovat. Mihočková a Gal naznačili, že regulace vlastnictví médií by mohla pomoci, ale bylo by velmi obtížné ji zavést.

Na otázku, zda je situace na Slovensku paralelní s obdobím "mediálních válek" ve Slovinsku za poslední vlády populistického pravičáka Janeze Janši (2020-2022), Marko Milosavljevič, člen Výboru expertů pro udržitelnost médií (MSI-RES) při Radě Evropy, upozornil, že současný středolevicový kabinet Roberta Goloba, který ukončil poslední Janšovu vládu, připravil jeden mediální zákon, zatímco poslední Jašův kabinet tři.

Dodal, že "Janšovy oficiální výroky a postoje [vůči médiím] se staly tvrdšími a agresivnějšími a také účinnějšími" než za předchozích kabinetů v posledních dvou desetiletích.

Podobně jako Ficův komplikovaný vztah k médiím, který se táhne od roku 2000, byl Janša "vždy kritický k médiím", pokračoval Milosavljevič, ale "v roce 2004 byl měkčí".

Milosavljević také upozornil, že "PPF [která prostřednictvím CME ovládá PRO Plus, přední mediální společnost ve Slovinsku] se za Janšovy vlády nepodřídila tlaku", i když připustil, že "PPF neměla na trhu mnoho jiných zájmů", když v roce 2020 vstoupila do PRO Plus.