Soudce, nenávistník, kajícník, špion - příběh soudce Tomasze Szmydta

21. 5. 2024

čas čtení 10 minut
Toto je sice polský případ srozumitelný především v kontextu polské domácí politiky, ALE Česko má dlouhodobě úplně stejně, ne-li ještě více zranitelné soudnictví z pohledu infiltrace, upozorňuje Albín Sybera.  

Jak ochránit soudnictví v EU a zajistit odolnost proti zahraničním zásahům


Příběh nečekané rezignace soudce Tomasze Szmydta a jeho žádost o azyl v  Bělorusku odhaluje spletitou síť politických intrik, soudcovské etiky a zahraničního vlivu, která formuje polské soudnictví, a také výzvy, kterým čelí Evropská unie při ochraně právního státu, píše Jakub Jaraczewski na sereru Visegrad Insight.

Dne 6. května 2024 se Polsko probudilo nečekanou zprávou, že jeden z jeho soudců, Tomasz Szmydt ze správního soudu ve Varšavě, pořádá tiskovou konferenci v Minsku, hlavním městě Běloruska.

Oznámil svou rezignaci s odkazem na „prozápadní nepřátelský postoj Polska vůči Bělorusku a Rusku“ a na to, že v Bělorusku žádá o azyl.

 
Tento náhlý zvrat událostí, kdy se krize právního státu v Polsku protnula s bezpečnostní situací v regionu, zanechal v mnoha lidech otázky o míře běloruského vlivu v zemi a o tom, jak ochránit soudnictví před zahraničními zásahy.

Od neznáma k vlivu: Szmydtova cesta polskou justicí: od vlivu k bezvýznamnosti


Soudce Szmydt zahájil svou zpočátku nenápadnou soudcovskou kariéru v roce 2001 a pomalu stoupal v řadách běžných soudů až do roku 2012, kdy přešel do správního soudnictví a nastoupil na místo u varšavského správního soudu.

Soudce Szmydt se také stal členem respektovaného sdružení soudců Themis, které usiluje o posílení právního státu a zlepšení soudnictví. V průběhu své kariéry byl jmenován a povýšen třemi polskými prezidenty,. jimiž byli: Aleksander Kwaśniewski, Lech Kaczyński a Bronisław Komorowski.

Jmenování soudců v Polsku je velkou akcí, prezident před čerstvě jmenovanými a povýšenými soudci pronese projev o důležitosti nezávislosti soudnictví a o potřebě, aby soudci byli nestranní a měli bezúhonnost potřebnou pro výkon své funkce.

Soudce Szmydt tuto radu zřejmě neposlechl a v roce 2017 došlo k dramatickému zvratu v jeho kariéře. Spojil se se skupinou soudců a právníků vedenou tehdejším ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem Zbigniewem Ziobrem, klíčovou postavou politického převzetí polského soudnictví za vlády PiS.

Toto spojenectví vyneslo Szmydtovu kariéru do nových výšin. Rychle získal zaměstnání na ministerstvu spravedlnosti, byl delegován k Nejvyššímu správnímu soudu, a dokonce získal místo v Národní radě soudnictví, která byla politicky obsazena a obsazena soudci loajálními Ziobrovi. Během pouhých dvou let se z nenápadného řadového soudce stal významnou osobností s mnoha funkcemi v různých institucích.

„Skandál nenávisti“

Tyto úřednické funkce však nebyly jediným prvkem Szmydtovy nově nabité aktivity.

V roce 2019 polská média přinesla zprávu o neformální skupině provládních právníků a soudců, kteří koordinovali útoky proti kritikům vlády ve skupině WhatsApp, do níž patřil i soudce Szmydt a jeho tehdejší manželka Emilia Szmydtová.

Takzvaný „haterský skandál“ odhalil, že do pomlouvání soudců, kteří bojovali za obranu právního státu v Polsku, bylo zapojeno několik významných spolupracovníků a příznivců ministra Ziobra.

Zatímco vrcholní představitelé vyvázli z tohoto skandálu bez škrábanců, někteří níže postavení členové skupiny byli hozeni pod autobus. Jedním z nich byl i Szmydt, který rychle přišel o posty u Nejvyššího správního soudu a Národní rady soudnictví. Kvůli své činnosti čelil disciplinárnímu vyšetřování, které rychle ztroskotalo poté, co prokuratura, tehdy ještě pod dohledem Zbigniewa Ziobra a jeho lidí, odmítla soudnímu disciplinárnímu úředníkovi poskytnout dokumenty.

„Je to neuvěřitelná kariéra pro člověka, který nejméně několikrát prokázal, že není hoden funkce soudce,“ říká Krzysztof Izdebski, právník a obhájce lidských práv působící ve varšavské Nadaci Stefana Batoryho, Visegrad Insight Fellow.

Izdebski upřesňuje: „Otázkou je, zda se vůbec neměl stát soudcem, nebo zda by měly příslušné služby a orgány reagovat až později. Faktem je, že se osmělil v prostředí Zbigniewa Ziobry, cítil silný vliv na politiku a poté - navzdory své účasti na nenávistné kampani proti jiným soudcům - měl přístup k nejpřísněji střeženým státním tajemstvím.“

Je soudce Szmydt obětním beránkem?

Po svém pádu do nemilosti orgánů PiS soudce Szmydt opět změnil názor.

V roce 2021 promluvil v médiích o své roli v „skandálu nenávisti“, popsal, jak se podílel na organizované kampani s cílem zdiskreditovat aktivistické soudce, a omluvil se lidem, na které pomáhal útočit. Rychle se ocitl ve společnosti odpůrců vlády PiS jako kajícný provinilec a zašel tak daleko, že na žádost opoziční poslankyně Kamily Gasiuk-Pihowiczové, která usilovala o vyšetření Národní rady soudnictví a „skandálu nenávistníků“, dostal pozvání do parlamentu.

Spolupracovník Visegrad Insight Jarosław Gwizdak, bývalý polský soudce a člen představenstva varšavského právního think-tanku INPRIS, poznamenává, že „několik aspektů jeho kariéry je záhadných. Zaprvé poměrně rychlý postup a zadruhé to, že se ocitl jak v poměrně elitním sdružení soudců Themis, tak poté mezi soudci podporujícími Ziobra.“

„Nejzáhadnější je však jeho proměna v kajícného pachatele - po čase vidím, že to bylo čistě kvůli získání dalších informací a přítomnosti v další komunitě. 'Když to vypadá jako kachna, plave to jako kachna a kváká to jako kachna, tak to nejspíš kachna je'.“

Zrádný obrat

Soudce Szmydt pomalu ustupoval do pozadí až do výbušného odhalení jeho nově získaného pobytu v Bělorusku a jeho výroků útočících na polské úřady.

Vydal se na mediální turné po běloruských a ruských médiích, včetně talk show Vladimira Solovjova a Russia Today, zahájil zběsilou aktivitu na ruskojazyčných sociálních sítích a nechal se vyfotografovat s generálporučíkem Ivanem Tertelem, šéfem běloruské rozvědky.

O skutečné povaze Szmydtovy nejnovější změny loajality není pochyb - byl zřejmě naverbován běloruskými a pravděpodobně i ruskými zpravodajskými službami v rámci širší kampaně s cílem destabilizovat a podkopat evropské země, které podporují Ukrajinu a staví se proti ruské a běloruské válečnické politice.

Spolupracovnice Visegrad Insight Edit Zgut-Przybylska, odborná asistentka Ústavu filozofie a sociologie Polské akademie věd ve Varšavě, poznamenává, že „historie se opakuje a Szmydt bude Lukašenkovi sloužit mnoha způsoby. Za prvé, Bělorusko používá staré dobré sovětské metody k instrumentalizaci svých špionů na Západě. Szmydt prokáže velkou službu běloruské propagandistické mašinérii tím, že bude vyprávět o upadajícím Západě a o tom, jak hrozné je tam žít.

„Za druhé, může poskytnout i nějaké zpravodajské informace (...). Minsk ho bude využívat tak dlouho, jak bude potřeba, a pak ho nejspíš pustí k vodě jako jiné v minulosti, když z něj vyždímali všechno.“

Szmydtova zrada představuje pro Polsko a EU dilema, protože vyslechl případy týkající se důležitých bezpečnostních informací, jako jsou žádosti o bezpečnostní prověrky, a jeho zpolitizovaná činnost přináší další zásobárnu dat, která mohou jeho noví hostitelé vytěžit.

V Polsku nebyli soudci předmětem zkoumání kontrarozvědky a bezpečnostních služeb, přičemž se předpokládá, že soudnictví není atraktivním cílem pro zahraniční vliv. Tento postoj byl dále posílen usnesením Nejvyššího soudu z roku 2000, v němž bylo konstatováno, že polská národní bezpečnostní agentura ABW nemůže prověřovat přístup soudců k tajným a důvěrným informacím.

Tento předpoklad se ukázal jako nesprávný. Polsko nyní musí urychleně zavést mechanismy, které zajistí, aby do polských soudů nepronikala zhoubná činnost ze zahraničí.

Prověřování soudců tímto způsobem je složité, neboť je třeba respektovat nezávislost soudů a zajistit, aby na soudce nebyl ze strany bezpečnostního aparátu vyvíjen nátlak, který by mohl ovlivnit jejich rozhodování.

„To ukazuje, že je třeba co nejdříve najít řešení, které na jedné straně ochrání nezávislost soudců, ale na druhé straně bude schopno eliminovat ty, kteří s sebou nesou taková rizika pro demokracii,“ poznamenal Izdebski.

Ochrana soudců v EU: Řešení zahraničních zásahů a zajištění odolnosti

Szmydtův příběh je výzvou i pro Evropskou unii. Národní bezpečnost je v první řadě v kompetenci členských států.

Přesto existuje dostatek prostoru pro to, aby EU podpořila a spolupracovala při opatřeních, která zajistí bezpečnost soudních orgánů EU.

„Soudci všech členských států jsou soudci EU“, jak říkají Smlouvy a judikatura Soudního dvora EU; tento výklad pomohl EU prosadit její pokusy o obranu právního státu v zemích, jako je Maďarsko a Polsko, ale také znamená, že soudci ve všech 27 členských státech musí být chráněni před zahraničními zásahy, aby byla zajištěna integrita celého právního systému EU.

Takové posílení odolnosti soudnictví EU proti zahraničním zásahům musí organicky zapadat do širšího opatření k zajištění bezpečnosti Unie, neboť čas se krátí - EU má nyní nejen soupeře a konkurenty, ale i přímé nepřátele odhodlané blok sabotovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1532

Diskuse

Obsah vydání | 23. 5. 2024