"Fungují sankce?" je špatná otázka
8. 2. 2024
Thomas Kuhn ve své zásadní knize "Koperníkova revoluce" z roku 1957 píše, že Koperníkova "astronomická inovace" se vyznačovala pluralitou, která přesahuje kompetence jednotlivých učenců.
Studium Koperníkovy revoluce podle něj poskytuje ideální příležitost zjistit, jak a s jakým účinkem jsou koncepty mnoha různých oborů vetkány do jediné myšlenkové struktury.
Podobná myšlenková pluralita je přítomna i v knize "How Sanctions Work: Iran and the Impact of Economic Warfare" (Jak fungují sankce: Írán a dopady ekonomické války) (Stanford University Press) autorů Narges Bajoghli, Vali Nasr, Djavad Salehi-Isfahani a Ali Vaez. Stejně jako astronomie i studium sankcí přesahuje kompetence jednotlivých vědců. Čtveřice autorů přináší do úkolu pochopit fungování sankcí různé odborné znalosti. Bajoghli je sociolog, Nasr je politolog, Salehi-Isfahani je ekonom a Vaez vystudoval jadernou fyziku, než se začal věnovat bezpečnostním otázkám, píše na webu Responsibe Statecraft Esfandyar Batmanghelidj.
Studie o účinnosti sankčních politik se obvykle zaměřují na jejich podobu - zda se jedná o jednostranná nebo mnohostranná opatření, zda se jedná o primární nebo sekundární sankce a na jaké sektory, subjekty nebo jednotlivce se zaměřují. V těchto studiích je země, která sankce ukládá, postavena do centra systému a působí na sankcionované země na své oběžné dráze. Koperníkovským aspektem knihy "Jak fungují sankce" je její důraz na to, že skutečné pochopení účinnosti sankcí nevychází z analýzy politik, ale spíše z analýzy společnosti a ekonomiky, na které jsou uvaleny.
Autoři v knize prohlašují, že tvůrci politik a odborníci, kteří se ptají, zda fungují sankce, si kladou špatnou otázku. Tato otázka se zaměřuje na moc země, která sankce uplatňuje, a má zřejmou odpověď. "Když země o velikosti a ekonomické síle Spojených států uvalí na nějakou zemi tvrdé sankce, samozřejmě 'fungují': sankce způsobují masivní narušení každodenního života občanů, ovlivňují politickou kulturu cílového státu a vyvolávají otřesy v ekonomice."
Autoři tvrdí, že lepší otázka zní: "Fungují sankce tak, jak by měly?". Tato otázka staví do centra modelu "změny chování v cílových státech". Umožňuje také citlivěji zkoumat, jak mohou sankce poškodit obyčejné lidi, což je nepochybně poznatek, který autoři získali díky svým osobním vazbám na Írán.
Donedávna západní politici dogmaticky věřili v účinnost sankcí, přestože ve většině zemí, na které byly uplatněny, zejména na Kubě, v Íránu, Iráku, Sýrii, Severní Koreji, Venezuele a Rusku, zjevně nedosáhly zamýšlených politických výsledků.
V roce 2018 Trumpova administrativa jednostranně uvalila na Írán sankce maximálního tlaku, což vyvolalo nové obavy ze zneužívání sankcí. Ale i když mnozí bývalí odborníci na sankce varovali před nadužíváním ekonomického nátlaku, bylo jasné, že sankce zůstanou oporou americké zahraniční politiky.
V roce 2021, povzbuzena bezostyšným používáním sankcí Trumpovou vládou, které frustrovalo spojence a provokovalo protivníky, Bidenova vláda podnikla mezirezortní revizi své sankční politiky s cílem zajistit, aby hospodářské a finanční sankce zůstaly účinným nástrojem národní bezpečnosti a zahraniční politiky USA nyní i v budoucnu. Přezkum stanovil kroky k modernizaci sankcí, mimo jiné tím, že zajistí, aby politika sankcí vycházela z důkladné ekonomické analýzy, technických odborných znalostí a zpravodajských informací, aby bylo zajištěno, že jsou správným nástrojem v arzenálu národní bezpečnosti pro dosažení stanoveného cíle.
V květnu 2023 Úřad ministerstva financí pro kontrolu zahraničních aktiv poprvé zaměstnal hlavního ekonoma pro sankce. Se zpožděním začínají politici ve Washingtonu zkoumat povahu svých sankčních politik.
Podobné úsilí o lepší pochopení sankcí probíhá i v samotných sankcionovaných zemích. Navzdory obrovskému dopadu sankcí na ekonomické a sociální poměry v Íránu se teprve v posledních několika letech zkoumají sankce z vlastního pohledu. Významné íránské think-tanky mají nyní specializované odborníky, jejichž úkolem je pochopit, jak americké sankce fungují, a posoudit náklady, které nese íránská ekonomika.
Pro analytiky ve Washingtonu a Teheránu, kteří nově vyhodnocují sankce a jejich dopady, je kniha Jak fungují sankce cenným zdrojem informací. Tím, že Bajoghli, Nasr, Salehi-Isfahani a Vaez soustředili do diskuse o účinnosti sankcí cílovou zemi, ukazují, jak by měla vypadat případová studie o sankcích. Abychom mohli odpovědět na otázku, jak by měly sankce fungovat, je nutné popsat, jak jsou v cílové zemi vnímány.
První kapitola knihy nezačíná diskusí o tom, co jsou sankce, jak jsou navrženy a jaké mají ekonomické účinky. Místo toho se dočteme o Faribě, učitelce v důchodu, která vypráví o svém nejistém postavení v íránské ekonomice, na niž se vztahují sankce. Fariba kdysi vedla v Teheránu solidní život střední třídy, ale nyní si neustále dělá starosti, jak svůj snížený příjem co nejlépe utáhnout.
Když se ve třetí kapitole konečně věnujeme dopadu sankcí na íránskou ekonomiku, můžeme shromážděné statistické údaje interpretovat citlivěji. Když se například dočteme, že mezi lety 2011 a 2019 ztratilo zhruba 9 milionů lidí status střední třídy a zařadilo se mezi nižší střední třídu a možná i chudé, vzpomeneme si na Faríbu a její boj o to, jak vyjít s penězi.
Právě díky této formální inovaci je kniha "Jak fungují sankce" důležitým příspěvkem. Autoři nepředkládají velké množství nových informací, ale spíše prezentují stávající výzkum novým způsobem.
Kniha "Jak fungují sankce" v závěru vyzývá ke změně paradigmatu v našem hodnocení sankční politiky. Vzhledem k tomu, že Spojené státy uvalují sankce na větší ekonomiky, jako je Rusko, a hrozí ještě tvrdšími sankcemi vůči zemi, jako je Čína, je vhodné, abychom všichni - jako vědci, tvůrci politik a znepokojení občané - kriticky zkoumali efekt ekonomických sankcí. Jinak řečeno, je načase pochopit, jak sankce skutečně fungují.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse