Cirkulace Atlantského oceánu směřuje k bodu zvratu. Je to "špatnou zprávou pro klimatický systém a lidstvo", zjistila studie
10. 2. 2024
Vědci, kteří za výzkumem stojí, uvedli, že jsou šokováni předpokládanou rychlostí kolapsu, jakmile bude tohoto bodu dosaženo, ačkoli podle nich zatím nelze předpovědět, jak brzy k tomu dojde.
Na základě počítačových modelů a údajů z minulosti vědci vyvinuli indikátor včasného varování před zhroucením atlantické meridionální převratné cirkulace (Amoc), rozsáhlého systému oceánských proudů, který je klíčovou součástí globální regulace klimatu.
Zjistili, že Amoc je již na cestě k náhlé změně, ke které nedošlo již více než 10 000 let a která by měla neblahé důsledky pro velké části světa.
Amoc, který zahrnuje část Golfského proudu a další silné proudy, je mořský dopravní pás, který přenáší teplo, uhlík a živiny z tropů směrem k polárnímu kruhu, kde se ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Toto proudění pomáhá rozvádět energii po Zemi a moduluje dopad globálního oteplování způsobeného člověkem.
Tento systém je však narušován rychlejším než bylo očekávané tání grónských ledovců a arktických ledových příkrovů, jímž se vlévá vodu do moře a to brání ponořování slanější a teplejší vody z jihu.
Podle dřívějších výzkumů, které vyvolaly spekulace o blížícím se kolapsu, klesl Amoc od roku 1950 o 15 % a je v nejslabším stavu za více než tisíciletí.
Dosud nepanovala shoda v tom, jak závažná bude tato situace. Jedna studie z loňského roku na základě změn teploty mořské hladiny naznačila, že ke zlomovému bodu by mohlo dojít mezi lety 2025 a 2095. Britský meteorologický úřad však uvedl, že velké a rychlé změny v Amoc jsou v 21. století "velmi nepravděpodobné".
Nová práce, publikovaná v časopise Science Advances, ukázala nový směr tím, že hledala varovné příznaky v úrovni salinity v jižní části Atlantského oceánu mezi Kapským Městem a Buenos Aires. Simulací změn v průběhu 2 000 let na počítačových modelech globálního klimatu zjistila, že pomalý pokles může vést k náhlému kolapsu během méně než 100 let, což může mít katastrofální následky.
V článku se uvádí, že výsledky poskytují "jasnou odpověď" na otázku, zda je takový náhlý posun možný: "To je špatná zpráva pro klimatický systém a lidstvo, protože až dosud si člověk mohl myslet, že zlom Amocu je pouze teoretický koncept a zlom zmizí, jakmile se vezme v úvahu celý klimatický systém se všemi jeho dalšími zpětnými vazbami."
Článek zmapoval také některé důsledky kolapsu Amoc. Hladina moře v Atlantiku by v některých oblastech stoupla o metr a zaplavila by mnoho pobřežních měst. V Amazonii by se převrátilo období dešťů a sucha, což by mohlo již tak oslabený deštný prales posunout za vlastní bod zvratu. Teploty na celém světě by kolísaly mnohem nepravidelněji. Jižní polokoule by se oteplila. Evropa by se výrazně ochladila a měla by méně srážek. I když to může znít ve srovnání se současným trendem oteplování lákavě, změny by nastaly desetkrát rychleji než nyní, což by téměř znemožnilo adaptaci.
"Překvapila nás rychlost, s jakou ke zlomu dojde," řekl hlavní autor článku René van Westen z Utrechtské univerzity. "Bude to zničující."
Podle něj zatím nemáme dostatek údajů, abychom mohli říci, zda k tomu dojde v příštím roce nebo v nadcházejícím století, ale až k tomu dojde, změny budou v lidském měřítku nevratné.
Do té doby je směr vývoje nepochybně alarmující.
Diskuse