Podle šéfa NATO mohou Trumpovy výroky ohrozit životy v USA a EU

12. 2. 2024

čas čtení 5 minut

Jens Stoltenberg zdůraznil, že NATO je "připraveno a schopno bránit všechny spojence" poté, co Trump vyzval Rusko k útoku na členské země


Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že na jakýkoli útok na západní vojenskou alianci bude reagováno "jednotnou a silnou odpovědí" poté, co Donald Trump vyzval Rusko k útoku na členské země, které podle něj neplní své finanční závazky.

Stoltenberg ve svém prohlášení uvedl: "Jakýkoli náznak, že se spojenci nebudou navzájem bránit, podkopává bezpečnost nás všech, včetně USA, a vystavuje americké a evropské vojáky zvýšenému riziku. Očekávám, že bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby, zůstanou USA silným a oddaným spojencem NATO."

Dodal, že NATO zůstává "připraveno a schopno bránit všechny spojence".
 

 
Trump v sobotu večer na předvolebním shromáždění v Jižní Karolíně řekl, že by "povzbudil" Rusko, aby zaútočilo na kteréhokoli ze spojenců USA v NATO, který podle něj neplatí svůj spravedlivý podíl.

Bílý dům tyto výroky označil za "děsivé a šílené".

Bývalý prezident vyjádřil pochybnosti o pomoci Ukrajině, která se brání invazi zahájené Ruskem v únoru 2022 - stejně jako o existenci NATO, aliance 31 zemí, kterou se USA zavázaly v případě potřeby bránit.

V sobotu Trump prohlásil, že během blíže nespecifikovaného setkání NATO řekl jedné z hlav států, že USA pod jeho vedením nebudou bránit žádné země, které "jsou delikventy".

"Jeden z prezidentů velké země se postavil a řekl: 'No, pane, když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit? Řekl jsem: "Nezaplatili jste, jste delikventi? Ne, nechránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbudil aby si dělali, co chtějí. Musíte platit. Musíte platit své účty."

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz na Twitteru napsal: "Heslo NATO 'jeden za všechny, všichni za jednoho' je konkrétním závazkem."

Dodal: "Podkopávat důvěryhodnost spojeneckých zemí znamená oslabovat celé NATO. Žádná volební kampaň není záminkou pro zahrávání si s bezpečností aliance."

Předseda Evropské rady Charles Michel napsal na Twitteru, že "neuvážená prohlášení" o bezpečnosti a solidaritě NATO slouží pouze zájmům ruského prezidenta Vladimira Putina. "Nepřinášejí světu větší bezpečnost ani mír," uvedl Michel. "Naopak znovu zdůrazňují potřebu, aby EU urychleně dále rozvíjela svou strategickou autonomii a investovala do své obrany. A aby naše spojenectví zůstalo silné."

Komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton pro francouzskou televizi LCI uvedl, že Trumpovy připomínky k vojenským výdajům členů NATO nejsou nové. "Už jsme to slyšeli dříve... Nic nového pod sluncem," řekl.

Breton dodal, že evropští představitelé chápou, že EU musí samostatně zvýšit své vlastní vojenské výdaje a kapacity a obranu suverenity. "Nemůžeme si každé čtyři roky házet mincí ohledně naší bezpečnosti v závislosti na těch či oněch volbách, konkrétně na amerických prezidentských volbách," řekl.

Breton řekl v televizi LCI, že Trumpův popis setkání s vedoucími představiteli NATO je nesprávný. "Možná má trochu problém s pamětí - ve skutečnosti šlo o předsedkyni, nikoliv země, ale Evropské unie," řekl Breton s odkazem na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a rozhovor, který s Trumpem vedla v roce 2020.

V Londýně Peter Ricketts, člen Sněmovny lordů, který dříve působil jako stálý zástupce při NATO v Bruselu, napsal na Twitteru: "Není příliš pravděpodobné, že by se ho prezident 'velké' evropské země takto zeptal (nebo mu řekl pane!). Zdá se, že Trump si myslí, že NATO je jako venkovský klub: platíte 2 % svého HDP USA, které pak poskytují obranné služby. To hluboce narušuje důvěru mezi spojenci v NATO."

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí České republiky: "NATO je v současné době v nejsilnější pozici, v jaké kdy bylo, a to jak díky silné transatlantické vazbě, tak díky domácím úkolům v oblasti odstrašení a obrany, které evropští spojenci plní. Tváří v tvář největší hrozbě od konce druhé světové války zvyšujeme obranné rozpočty a získáváme nové schopnosti, z nichž mnohé pocházejí z USA."

Mluvčí Bílého domu Andrew Bates na dotaz ohledně Trumpových komentářů uvedl: "Podporovat invaze vražedných režimů do zemí našich nejbližších spojenců je děsivé a bezohledné - a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu i naši domácí ekonomiku."

Smlouva o NATO obsahuje ustanovení, které zaručuje vzájemnou obranu členských států v případě napadení jednoho z nich.

Země NATO se v roce 2014, poté co Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, dohodly, že zastaví snižování výdajů, k němuž přistoupily po skončení studené války, a do roku 2024 začnou na obranu vynakládat 2 % svého HDP.

V roce 2022 podle údajů NATO tento závazek plnilo sedm ze současných 31 členských zemí NATO, přičemž v roce 2014 to byly tři země. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 podnítila další vojenské výdaje některých členů NATO.

Během své kampaně v roce 2016 Trump znepokojil západní spojence varováním, že USA pod jeho vedením mohou opustit své smluvní závazky v NATO a přijít na obranu pouze těch zemí, které plní 2% cíl aliance.

Ve svých předvolebních projevech zůstával Trump skeptický vůči organizacím, jako je NATO, a často naříkal nad miliardami, které USA vynakládají na vojenskou alianci, jejíž podpora byla rozhodující pro boj Ukrajiny proti ruské invazi.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
3374

Diskuse

Obsah vydání | 15. 2. 2024