Důchodci přes palubu

9. 2. 2024 / Wenzel Lischka

čas čtení 3 minuty

Posměšný lidový popěvek z dob reálného socializmu, lze parafrázovat i pro dnešek: „V lese padá listí, vzhůru na komunisti!“ Už 34 let mohou za všechno. Každý režim má své fackovací panáky, aby od sebe odvedl pozornost, a vypadal jako mravně čistý, a lepší než ten starý. Nové listí je jistě vždy lepší než staré.

Když kosmonauté opustí nějakou galaxii, pak teprve vidí, jak byla obrovská. Až opustíme demokracii, potom zříme, jak byla obludná.

 

Nám vědecky myslícím občanům jsou všechna demokratická opatření zcela jasná. V našem vesmíru platí železný zákon příčiny a následku, který trvá od jeho vzniku až do jeho úplného konce.

Pokud se nám demokracie nedaří, může za to státně monopolní kapitalizmus, který jí předcházel. Jestliže je generacím našich občanů dnes zle, mohou za to generace předcházející. Současná vláda vždy za nic nemůže, ale vina spočívá pokaždé na vládě minulé.

V konečném důsledku za všechno může vesmír, který svým samovznikem nastartoval zmíněný zákon příčinnosti. Tento omezuje a vymezuje palubu našeho evolučního i ekonomického růstu, na které se můžeme jedině pohybovat a přežívat.

V lese padá listí, neboť stromy se na podzim zbavují starého listí, aby se nové listí mělo dobře. Stejně tak se naše ekonomika musí zbavovat starých lidí. Je to zcela přirozené, zákonité a prosté. Pouze my staří občané máme zrovna onu železně předurčenou smůlu, která vznikla tím, že jsme se narodili. Co se narodí, musí umřít.

Mladí lidé rádi zapomínají na to, že nejsou nesmrtelní. Často je mrzí zdraví i život. Různě blbnou, riskují a experimentují. Zubatá ještě naléhavě neklepe na dveře.

Vesmír je ekonomický systém kauzálního vyrovnávání energie. Až všechna jeho energie dosáhne rovnováhy, tak vesmír zmizí. Napětí, které jej prozatím udržuje v chodu, nás bude do té doby trápit.

Také v našem lidském světě jde vždy pouze jenom o ekonomiku. Jsme jen ekonomičtí činitelé a případně i měkké cíle. Proto nemůžeme vládě nijak vyčítat, když hází důchodce přes palubu. Ostatně není to v té naší bohulibé křesťanské historii případ nijak ojedinělý.

Z dějepisu například známe, že otrokáři dovážející otroky z Afriky do Ameriky přece také někdy z ekonomických důvodů házeli své „zboží“ přes palubu

(https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-zlomovy-pribeh-v-dejinach-otroctvi-masova-vrazda-jako-pojistny-podvod-240555 ).


Když se to tak vezme kolem a kolem, tak za těmi tolik častými pravičáckými hesly, že my Češi patříme na Západ, je vlastně také jakýsi přímý nebo nepřímý dovoz zboží či pracujících sil na Západ. A když mouřenín dobře posloužil, tak šup s ním přes palubu. V lese přece také padá listí…

1
Vytisknout
1481

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2024