Země je na pokraji pěti katastrofických klimatických zlomů, varují vědci
6. 12. 2023
Lidstvo čelí "ničivým dominovým efektům" včetně masového vysídlení a finančního zruinování v důsledku oteplování planety.
Vědci varovali, že se blíží řada nejvážnějších hrozeb pro lidstvo. Znečištění uhlíkem ohřívá planetu na stále nebezpečnější úroveň.
Podle zprávy Global Tipping Points již hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a dalších tří může být dosaženo v roce 2030, pokud se svět oteplí o 1,5 °C nad předindustriální teplotu.
Spuštění těchto planetárních posunů nezpůsobí, že se teploty v příštích staletích vymknou kontrole, ale rozpoutá nebezpečné a rozsáhlé škody na lidech a přírodě, které nelze vrátit zpět.
"Bod zvratu v zemském systému představuje hrozbu takového rozsahu, jakému lidstvo nikdy nečelilo," řekl Tim Lenton z Institutu globálních systémů Exeterské univerzity. "Mohou vyvolat ničivé dominové efekty, včetně ztráty celých ekosystémů a schopnosti pěstovat základní plodiny, se společenskými dopady včetně masového vysídlování, politické nestability a finančního kolapsu."
Mezi rizikové body zvratu patří zhroucení velkých ledových příkrovů v Grónsku a západní Antarktidě, rozsáhlé tání permafrostu, zánik korálových útesů v teplých vodách a zhroucení atmosférické cirkulace v severním Atlantiku.
Na rozdíl od jiných změn klimatu, jako jsou vlny veder a silnější srážky, se tyto systémy neposouvají pomalu v závislosti na emisích skleníkových plynů, ale mohou se překlopit z jednoho stavu do zcela jiného. Když se klimatický systém převrátí - někdy i náhlým šokem - může to trvale změnit fungování planety.
Vědci varují, že existuje velká nejistota ohledně toho, kdy se takové systémy změní, ale zpráva zjistila, že se k nim brzy mohou přidat další tři. Patří mezi ně mangrovové porosty a louky s mořskou trávou, u nichž se očekává, že v některých regionech zaniknou, pokud se teplota zvýší o 1,5 až 2 °C, a boreální lesy, u nichž může dojít k překlopení již při oteplení o 1,4 °C nebo až při oteplení o 5 °C.
Varování přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na klimatickém summitu Cop28 v Dubaji. V úterý agentura Climate Action Tracker odhadla, že podle jejich emisních cílů pro rok 2030 se planeta do konce století ohřeje o 2,5 °C, přestože země na předchozím summitu slíbily, že se pokusí teplotu omezit na 1,5 °C.
Zpráva o bodu zvratu, kterou vypracoval mezinárodní tým 200 výzkumníků a kterou financoval Bezos Earth Fund, je posledním z řady varování před nejextrémnějšími dopady změny klimatu.
Vědci varovali, že některé změny mohou vytvořit zpětné vazby, které planetu dále ohřejí nebo změní charakter počasí způsobem, který vyvolá další body zvratu.
Výzkumníci uvedli, že systémy jsou tak úzce propojeny, že nemohou vyloučit "kaskády zvratů". Pokud se například rozpadne grónský ledový příkrov, mohlo by to vést k náhlým změnám v atlantické meridionální převratné cirkulaci, což je důležitý proud, který přivádí většinu tepla do Golfského proudu. To zase může zesílit jižní oscilaci El Niño, jeden z nejsilnějších vzorců počasí na planetě.
Spoluautorka studie Sina Lorianiová z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedla, že riziko zlomu může být katastrofální a mělo by být bráno velmi vážně, a to i přes zbývající nejistoty.
"Překročení těchto prahů může vyvolat zásadní a někdy i náhlé změny, které by mohly nevratně rozhodnout o osudu podstatných částí našeho zemského systému na příští stovky či tisíce let," uvedl.
Mezivládní panel pro změnu klimatu ve svém posledním přehledu vědeckých poznatků o změně klimatu konstatoval, že zlomové prahy jsou nejasné, ale nebezpečí bude s oteplováním planety stále pravděpodobnější.
Zpráva uvádí: "Rizika spojená s rozsáhlými ojedinělými událostmi nebo zlomovými body, jako je nestabilita ledového příkrovu nebo ztráta ekosystémů tropických lesů, přecházejí do vysokého rizika mezi 1,5C a 2,5C a do velmi vysokého rizika mezi 2,5C a 4C."
Zpráva o bodech zvratu se zabývala také tzv. pozitivními body zvratu, jako je například prudký pokles cen obnovitelné energie a růst prodeje elektromobilů. Zjistila, že k takovým posunům nedochází samoúčelně, ale je třeba je umožnit stimulací inovací, formováním trhů, regulací podniků a vzděláváním a mobilizací veřejnosti.
Studie spoluautorky zprávy Manjany Milkoreitové z loňského roku varovala před nadužíváním označení sociálních bodů zvratu slibováním řešení, která neexistují ve velkém měřítku nebo je nelze kontrolovat.
Diskuse