27. 10. 2023
Zpráva se zdála být jasná. Rakety a bezpilotní letouny vypálené na americké základny v Iráku a Sýrii v minulém týdnu znamenaly, že členové iráckých milicí a jemenští rebelové nebyli spokojeni se zjevně bezpodmínečnou podporou Izraele ze strany USA.
Od teroristických útoků militantního islamistického Hamásu na Izrael 7. října izraelská armáda bombarduje hustě obydlené pásmo Gazy a brání většině potravin, vody, paliva a zdravotnického materiálu ve vstupu do oblasti. Blokáda, kterou Izrael uplatňuje od roku 2007, omezila dovoz do regionu a zabránila většině lidí odejít.
Izraelská vláda uvedla, že při útocích Hamásu zemřelo více než 1 400 Izraelců. V Gaze bylo od té doby zabito odvetným izraelským bombardováním více než 5 000 lidí, uvedly zdravotnické úřady vedené Hamásem. Přesná čísla nelze nezávisle ověřit, ale počet obětí v Gaze stále stoupá, protože izraelské bombardování a blokáda pokračují.
V důsledku toho je nálada mezi členy ozbrojených skupin v Iráku a Jemenu, které se považují za spojence Hamásu, napjatá.
"Rozsáhlejší izraelská intervence v Gaze riskuje eskalaci ze strany spojenců Hamásu v takzvané Ose odporu, Íránem vedené regionální alianci, která zahrnuje také libanonský Hizballáh, různé irácké polovojenské frakce a hnutí Húsiů v Jemenu," napsali analytici amerického think-tanku The Century Foundation v komentáři z 16. října.
Hamás, který zahájil brutální útoky na Izrael, vládne Gaze a je klasifikován jako teroristická organizace Evropskou unií a zeměmi včetně USA, Německa a Velké Británie.
Hizballáh je větší milicí a také politickou stranou se sídlem v Libanonu. Ozbrojené křídlo Hizballáhu je některými zeměmi klasifikováno jako teroristická organizace.
V Iráku byly šíitské proíránské milice vytvořeny po roce 2014, kdy se místní obyvatelé dobrovolně přihlásili k boji proti extremistické skupině "islámský stát". To je důvod, proč jsou obecně známy jako Lidové mobilizační síly (PMF). Ideologie milic se liší a některé z nich mají nyní politická křídla v iráckém parlamentu. Jiní jsou militantnější. Mnohé z nich jsou finančně a takticky podporovány Íránem.
Povstalecké hnutí Húsiů vede od roku 2014 občanskou válku s oficiální jemenskou vládou, částečně v reakci na rostoucí vliv Saúdské Arábie. Húsíové jsou také podporováni Íránem.
Vysocí představitelé dvou největších iráckých milicí vyjádřili svůj nesouhlas s tím, co se děje v Gaze.
"Pokud Amerika vstoupí do této bitvy přímo, budeme považovat všechny Američany za legitimní cíle," řekl Hádí Al-Amiri, vůdce organizace Badr, v tiskovém prohlášení dva dny po útoku Hamásu.
"Američané jsou zásadními partnery při zabíjení lidí v Gaze, a proto musí nést následky," oznámil 18. října na platformě pro zasílání zpráv Telegram mluvčí Katajb Hizballáhu Džafar al-Husajn.
Vůdce jemenské skupiny Húsíů učinil podobné prohlášení.
O víkendu se torpédoborci amerického námořnictva USS Carney podařilo v Rudém moři zničt tři rakety a několik dronů. Byly odpáleny skupinou Húsiů v Jemenu, ačkoli americká armáda uvedla, že cíl byl nejasný.
Experti se domnívají, že šance, že by Írán skutečně vstoupil do války sám, zůstává mizivá. Íránští proxies – jako Hamás, Hizballáh a milice v Iráku a Jemenu – však mohou jednat, aniž by vyvolali bezprostřední mezinárodní krizi.
Výzkumníci z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku 20. října oznámili, že několik iráckých milicí vytvořilo novou zastřešující organizaci nazvanou "Islámský odpor v Iráku".
"Vzhledem k rozvíjející se krizi v Gaze a potenciálu regionálního rozšíření války chtějí milice podporované Íránem ukázat jednotu tím, že spojí své akce do jedné značky, v podstatě 'se hlásí do služby'," uvedli výzkumníci ve zprávě.
Zatím není jasné, zda nárůst útoků na americké základny v Iráku a Sýrii není jen řinčení zbraněmi.
Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby nedávno novinářům řekl, že USA věděly, že za útoky svých proxies stojí Írán.
"Víme, že Írán tyto události bedlivě monitoruje a v některých případech aktivně usnadňuje tyto útoky a podněcuje ostatní, kteří by mohli chtít využít konfliktu pro své vlastní dobro nebo pro dobro Íránu," řekl Kirby.
Írán popřel, že by za útoky stál, a tvrdí, že milice jednají autonomně.
Prozatím lze útoky bezpilotních letounů a polovojenské vůdce, kteří se viditelně účastní schůzek v Libanonu, považovat spíše za pózu, řekl Hamzeh Hadad, hostující spolupracovník programu pro Blízký východ a severní Afriku v Evropské radě pro zahraniční vztahy.
"Je důležité pochopit, že Iráčané – a to napříč spektrem politických vůdců, náboženských vůdců, civilistů – jsou pro palestinská práva," řekl DW. "Tento postoj není ničím novým a byl stejný před, během a po Saddámovi Husajnovi. Iráčané sdílejí stejný pocit s mnoha Íránci. Ale není to kvůli Íránu. Iráčané mají v tomto postoji svou vlastní iniciativu."
Útoky bezpilotních letounů a protiamerické nálady také nejsou ničím novým, dodal Hadad.
"Právě teď jen posílají zprávu," řekl. "Ale ano, mohlo by to mít vážnější následky, pokud začneme vidět oběti."
Neexistují žádné důkazy o tom, že by irácké milice nebo Húsiové byli jakkoli zapojeni do útoku Hamásu na Izrael, napsali analytici Century Foundation ve svém komentáři.
Ale také dodali, že "pokud se Izrael v Gaze pustí do všeho, co izraelští představitelé slíbili, je nepravděpodobné, že by americká vojenská přítomnost zabránila Íránem vedeným frakcím 'Osy odporu' v útoku. Spojené státy pak budou pod tlakem, aby intervenovaly na podporu Izraele. To zase vyvolá útoky na americké cíle na Blízkém východě."
V nejhorším případě by irácké milice mohly zaútočit na americké základny v Iráku a Sýrii, zatímco Húsiové by se na ně zaměřili v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, uvedli analytici. Húsiové by také mohli přímo zaútočit na tyto dvě země, často považované za spojence USA.
"Vzhledem k tomu, že USA podporují Izrael v pronásledování Hamásu, musí tak činit bez napomáhání zvěrstvům proti palestinským civilistům," uzavřeli analytici, "a bez rozpoutání širší války, která bude katastrofou pro Spojené státy a Blízký východ".
Celý článek v angličtině: ZDE
Diskuse