11. 8. 2023 / Karel Dolejší
Jednání se tak docela neneslo v duchu původního ultimáta. Podle něj měli nigerští pučisté, kteří svrhli demokraticky zvoleného prezidenta a jednají o podpoře s ruskými wagnerovci, do neděle vrátit hlavu státu do funkce. Místo toho však ve středu večer jmenovali novou vládu.
Na závěr jednání ECOWAS padlo, že "na stole jsou všechny možnosti", přičemž jednotky rychlého nasazení patřící organizaci byly večer uvedeny do zvýšené pohotovosti. Přesto je zřejmé, že přednost bude mít pokus o diplomatické řešení krize, zatímco vojenská karta je široce kritizována a vzbuzuje vážné pochybnosti o možných dopadech takového kroku.
Původní pozice obou stran jsou ovšem neslučitelné. Návrat nigerského prezidenta Bazouma, který se nachází v domácím vězení a podle OSN mu hrozí nedostatek potravin, by znamenal minimálně konec kariéry pro všechny, kdo se převratu zúčastnili. Pokud však junta zůstane u moci a nenabídne alespoň cestu k vypsání nových demokratických voleb kontrolovaných mezinárodními pozorovateli, pozice demokratických vlád v Sahelu a koneckonců v celé Africe by se výrazně zhoršila.
Potenciální pučisté kdekoliv v regionu by dostali signál, že sáhnout po moci rukou v železné rukavici se rozhodně vyplatí, nebo to přinejmenším stojí za pokus.
A africké postkoloniální instituce, které dlouho trpí četnými strukturálními neduhy, by se staly mimořádně zranitelnými ze strany silových struktur s personalistickými rysy.
Ty ovšem reprezentují model moci, který je velmi podobný a také politicky blízký současnému režimu v Moskvě.
Čili můžeme celou záležitost shrnout takto: Pokud "diplomatické řešení" krize nepřinese alespoň cestu k vypsání nových férových voleb v Nigeru, jednoznačným vítězem celé polízanice se nakonec stane Kreml.
Diskuse