Prezident Petr Pavel přehodnotí nominaci Roberta Fremra poté, co vyšly najevo jeho rozsudky z dob komunismu

10. 8. 2023 / Albín Sybera

 

Začátkem tohoto týdne český prezident Pavel Fremrovo jmenování pozastavil poté, co se objevily informace, že soudcova účast na politických procesech v 80. letech byla rozsáhlejší, než se dosud uvádělo, píše Albín Sybera na serveru Intellinews.

"Požádal jsem o přístup k relevantním informacím a zdrojům v této věci," napsal Pavel ve svém vlákně na X/Twitteru. "Nemám v úmyslu znovu přezkoumávat žádné rozhodnutí, ale nechci ignorovat [...] dosud nepřezkoumané informace."

Pokrokový senátor a bývalý kandidát na prezidenta Marek Hilšer na svém účtu X/Twitter 6. srpna napsal, že "Fremr před Senátem nemluvil pravdu, když řekl, že za totality nikoho neodsoudil z politických důvodů". Slyšení v Senátu je součástí procedury vedoucí ke jmenování soudců Ústavního soudu.

 
Hilšer zveřejnil, že Fremr v letech 1983-85 odsoudil více než 100 osob za emigraci z tehdejšího Československa. Tyto rozsudky s sebou nesly konfiskaci majetku emigrantů a znamenaly, že jejich rodiny v Československu čelily sociálním a politickým dopadům.

Několik senátorů se také zabývalo případem z roku 1988, kdy Fremer vynesl rozsudek nad třemi mladíky, kteří byli obviněni ze 100 trestných činů, včetně poničení hrobů sovětských a bulharských vojáků na pražském Olšanském hřbitově, a dostali tresty odnětí svobody v délce 5-8 let.  Investigativní server HlidaciPes uvedl, že svědci v případu byli ke svým výpovědím donuceni československou tajnou službou StB, o čemž Fremr podle svých slov nevěděl.

Jak poznamenal Český rozhlas, celá kauza je ostudou Pavlova úřadu, který ve svém příspěvku na sociálních sítích zopakoval, že "vybudování silného a nezávislého Ústavního soudu je jedním z mých nejdůležitějších úkolů".

Jmenování soudců Ústavního soudu je spolu se jmenováním bankovní rady České národní banky (ČNB) jedním z nejvlivnějších aspektů jinak převážně ceremoniální role českého prezidenta. Kandidáty vybírala a Senátu předkládala Pavlova kancelář.

Fremr má za sebou vynikající soudcovskou kariéru v demokratické éře. Byl soudcem Nejvyššího soudu a také bývalým soudcem Mezinárodního trestního soudu.

Aféra osvěžila probíhající veřejné debaty o komunistické minulosti. Pavel sám je bývalým členem komunistické strany a je nadále kritizován za to, že v 80. letech vstoupil do elitních jednotek československé armády.

Jiří Přibáň z Cardiffské univerzity Českému rozhlasu řekl, že "dilema, kterému zde čelíme, se týká spíše současnosti než minulosti. Zda dotyčný soudce řekl Senátu pravdu, nebo zda o své minulosti lhal". Dodal, že "z komunistického Československa uprchlo přes 300 000 lidí a všichni byli trestně stíháni. To by fakticky vyřadilo všechny soudce, kteří působili před rokem 1989". (No a co? Pozn. JČ)

Hilšer Českému rozhlasu řekl, že Fremr nás během senátního slyšení "vedl k přesvědčení, že se účastnil pouze jednoho komunisty zmanipulovaného procesu a nebyl si vědom toho, že byl zmanipulovaný" .    

Jiní kritici poukazují na to, že Fremr musel být s povahou justice v 80. letech dobře obeznámen. Jan Čulík z Glasgowské univerzity pro bne Intellinews uvedl, že chápe, že není možné přezkoumat všechny vzhledem k velkému rozsahu účasti společnosti na každodenních mechanismech komunistického režimu v éře normalizace 70. a 80. let. "Ale proč by měli soudci z této éry zasedat v Ústavním soudu?" položil řečnickou otázku.

Již dříve byl novým předsedou Ústavního soudu jmenován Josef Baxa, který nahradil Pavla Rychetského. Baxa novinářům řekl, že si nepamatuje, že by soudil emigranty, i když to nevyloučil.