Potřebujeme silnější oligarchy, nebo zapojení systematicky myslících generálů do řešení současných problémů?
18. 1. 2023 / Milan Čech
čas čtení
7 minut
A Portugalsko jeho systematičnost, jasnost a strohost posílá v řešení tohoto problému na absolutní špičku zemí světa. Neřeší sebe, nevypráví o spiknutí proti sobě, nedehonestuje všechny okolo, co mu to “kazí”. Staví se k problémům čelem a reálně a opravdu “maká pro lidi”, protože chce Henrique Gouveia e Melo své zemi pomoci, stejně jak to dělal předtím ve vojenské oblasti.
Rozdíl mezi “velením” v obou zemích nemůže být větší. Tam precizní zvládnutí krize s minimem obětí, u nás katastrofa s tisíci kříži na Václaváku, kde za každým jednotlivým křížem jsou zástupy jeho blízkých.
A my si při čtení zpráv o tom, jak El Niňo možná již tento rok spustí enormní sucha a světovou neúrodu https://blisty.cz/art/111642-vedci-varuji-pred-bezprecedentnimi-vlnami-veder-v-roce-2023-se-ma-totiz-vratit-el-nino.html nebo při tom, jak psychopatický kremelský vládce nemíní s masakrováním nevinných přestat, protože by to znamenalo jeho konec, musíme položit otázku:
Čekají nás pohodové roky, kdy můžeme ještě více krmit naše čím dál vypasenější oligarchy (Danuše Nerudová má s rozevíráním nůžek pravdu), kteří i stávající krizi využili k tomu, aby např. v sektorech ovládaných Agrofertem (zemědělství, potravinářství) navýšili své zisky a spoluzapříčinili růst cen potravin, i když vědí, jak na tom některé české rodiny jsou a co pro ně navýšení zisků znamená?
Potřebujeme někoho, kdo si s celou naší přírodou poradí jako s Bečvou a jejím “vyšetřením”? https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/role-policie-ve-vysetrovani-kauzy-becva-je-zarazejici-mini-novinarka-zuzana-vlasata
Potřebujeme ve vedení odvěkého sebestředného sobce, který i vlastní děti pošle na ukrajinský Krym, aby pomohl sám sobě? (ano, ve skutečnosti je tím jediným člověkem z řetězových mailů, co posílá “naše děti” na Ukrajinu, Andrej Babiš)
Nebo nás ty pohodové roky nečekají a vlastně nevíme, jaká krize přijde jako první? Bude environmentální, ekonomická, vojenská, informační nebo snad sociální? A nepotřebujeme právě pro tento čas vybrat tedy naopak člověka jako v onom Portugalsku? Chápeme dostatečně, že tady nejde o hru emocí, které nás po hnojometném zpracování miliardářovým odborným marketingovým týmem zavedou k jeho volbě, ale o hru, kde se opět jako v tom covidu bude nakonec hrát o naše životy?
Lidský mozek je bohužel stejně “vyspělý” jako v době, kdy náš kmen měl maximálně 100 lidí. Takový svět dokážeme správně vnímat a vyhodnocovat. Náš “kmen” je nyní příliš velký a vyhodnocování se nám občas velmi nedaří. (V menším kmenu, kde kandidáty osobně znají to dopadá tak, že v místě domu a chalupy jsou výsledky jednoho kandidáta impozantní, zatímco ten druhý je ve svém kmenu podprůměrný, asi proto že ho ten jeho kmen zná rovněž) https://www.idnes.cz/volby/volby-prezident-vesnice-chalupy-babis-pavel.A230114_170648_prezidentske-volby-2023_ivos .
Kolektivní zájem tak snadno viditelný při využití rozumu a racionality se nám často schovává za emoční změť s často opačným výsledkem.
Ukažme si proto tedy na individuálním, lépe pochopitelném nekolektivním příkladu, v jaké situaci se nacházíme:
Představte si, že jste se jako turista v Nepálu dostal na běžný a poměrně nenáročný výlet do základního tábora Everestu. Onemocněl jste. Jediný lék, co vás může zachránit, je tam na hoře v batohu mrtvého horolezce, co výstup nezvládl. Karty tedy nejsou dobře rozdané, spíš naopak. Všem znalým v táboře je jasné, že musíte pro lék dolézt sám, protože vrátit se s ním k vám by nikdo časově nedal.
A teď přichází ta otázka: Vezmete si s sebou jako průvodce a podporu nejlepšího tamního šerpu, o kterém prokazatelně víte, že zachránil nesobecky život již několika horolezcům a riskoval při tom i svůj vlastní život, člověka, co toho moc nenamluví, ale co řekne dává smysl a je i tak silný, že unese víc kyslíku, lan a materiálu než budete při výstupu potřebovat, člověka co hory a jejich problémy zná jako nikdo tam?
Nebo si vezmete s sebou osobu, o které se v základním táboře mluví jako o podvodníkovi, co sice vypráví jak všechny (hory) zná a všude byl, ale přitom to vypadá že spolupráci s horolezci z celého světa využívá jen k tomu, aby se na výpravách sám obohatil (staví si v Kathmandu i jinde snobské paláce) a ví se také, že úspěšně sám žádný opravdový výstup neuskutečnil?
Necháte se obalamutit tím jak toho šerpu psychopaticky a lživě pomlouvá nebo tím jak vypráví jak výstup s ním bude plný míru a spokojenosti, jak jedině on vám pomůže, protože pomáhání lidem je jeho životním cílem, i když máte informace o tom jak právě on umetal cestu naopak těm válečníkům a vrahům? (dostavba Dukovan)? Vrahům, s kterými v symbióze postupuje i nyní, když právě oni a jejich síťové nástroje útočí výhradně na jeho soupeře?
Je výrazem neutěšeného stavu části naší společnosti, že neví, jak si i v této jasné situaci vybrat. Je proto povinností nás všech zapnout všechny dostupné síly mezi těmi svými, rodinou, přáteli nebo i mezi “cizími” na sociálních sítích a pomoci tomu logickému, racionálnímu a především kolektivně správnému výběru. Ve skutečnosti totiž na tu horu pro lék v příštích letech polezeme všichni.
Není jisté, že to zvládneme, zejména environmentální problémy před námi jsou obrovské a my jsme ke všemu ještě opravdu nemocní a nemáme času nazbyt. Než ale umřít v základním táboře při placení podvodníkovi za výstup, co se reálně nikdy neuskuteční, je dobré vstát, napnout možná poslední síly a zkusit zabojovat o svůj život s pomocí toho skutečného šerpy.
5772
Diskuse