Česko v roce 2023: Nové skutečnosti

18. 1. 2023

Z dlouhodobého hlediska se zdá pravděpodobné, že ruská invaze na Ukrajinu se pro Evropu po studené válce stane zásadním bodem obratu. Je naprosto jasné, že krátkodobé důsledky války diktovaly směřování Evropy v roce 2022 a budou v tom pokračovat po celý rok 2023.

Česká republika a její regionální sousedé pocítí ekonomický a politický chaos vycházející z východu v koncentrované podobě, zatímco se budou snažit přizpůsobit této nové realitě. I kdyby konflikt skončil, což se začátkem roku 2023 jeví jako velmi nepravděpodobné, dopady budou region pronásledovat i v nadcházejících letech.

Energetická krize bude mít i nadále významný dopad. Česká republika se snaží získat alternativní dodávky energie, aby překonala silnou závislost na ruské ropě a plynu. Je to boj, který zdaleka neskončil.

Navzdory tomu, že se zdá, že tuto zimu odvrátila katastrofu, země bude pravděpodobně čelit podobné energetické krizi v zimě 2023-24, očekává Matt Sherwood z Economist Intelligence Unit. Vnitrozemská Česká republika nemá možnost kopírovat Německo a Polsko při budování nové infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG), zatímco "plánům na zvýšení závislosti na jaderné energii bude trvat mnoho let, než se uskuteční," říká komoditní analytik BIRN.

To naznačuje, že inflace bude ekonomiku i nadále pronásledovat. Ceny prudce rostly již v době, kdy se Česko vymanilo z pandemie COVIDu-19, a index spotřebitelských cen zůstal v roce 2022 dvouciferný.

V nadcházejícím roce se očekává určité zpomalení inflace, ale růst cen stále snižuje hodnotu mezd a ochromuje výdaje a investice. Vzhledem k tomu, že trhy v celé Evropě trpí podobnými podmínkami, čelí velký průmyslový sektor České republiky klesající poptávce po svém vývozu.

Očekává se tedy, že se Česko vrátí do recese pouhých 18 měsíců poté, co uniklo poklesu způsobenému pandemií.

"Předpovídáme, že Česká republika zažije recesi, protože ekonomika bude v zimních měsících pokračovat v poklesu - uprostřed evropské energetické krize," říká Sherwood. "I když se krize během jara a léta zmírní, neočekáváme v roce 2023 silné oživení... [ale] že se produkce v celoročním průměru sníží."

Jekyll a Hyde

Inflace a recese jsou samozřejmě noční můrou zranitelných částí společnosti. Středopravicová koaliční vláda premiéra Petra Fialy však pravděpodobně nebude nadšená z přílišné pomoci.

"Pro tuto vládu je vzhledem k jejímu fiskálnímu konzervatismu velkou výzvou se s těmito otázkami vypořádat," upozorňuje Otto Eibl, který vede katedru politologie na Masarykově univerzitě.

Přesto velké demonstrace, které se konaly na podzim, donutily vládu nabídnout malou pomoc - ve formě energetického stropu - takže je slušná šance, že další protesty budou v roce 2023 pokračovat.

Extremisté a populisté se přiživili na těchto ekonomických obavách tím, že k protestům přidali nativistickou, proruskou a proti-EU/NATO agendu – není důvod očekávat, že se to změní. "Spousta lidí je nespokojena se současnou situací a politické síly toho využívají," říká Eibl.

Tato kohorta zůstane aktivní i v nadcházejícím roce. S pomocí populistických opozičních stran ANO a SPD se snaží využít skutečnost, že Česko hostí asi 400 000 ukrajinských uprchlíků, a je si velmi dobře vědoma potenciálu dalšího přílivu, protože ruské útoky na ukrajinskou energetickou a vodní infrastrukturu hrozí dlouhou, studenou a tuhou zimou.

Drtivá většina (73 %) Čechů však zůstává rezolutní a drtivá většina podporuje posílání zbraní a pomoci na Ukrajinu a přijímání uprchlíků. "Široká podpora Ukrajiny se nezmění," dodává Eibl. "Mainstreamoví voliči věří, že je důležité postavit se proti ruské agresi a nevidí žádnou alternativu ke koaličním stranám."

Někteří přirovnávají funkční období vlády k vládě Dr. Jekylla a pana Hydea. "Jakkoliv je zahraniční politika vlády příkladná," napsal komentátor Martin Čaban pro liberální list Seznam Zprávy, "její rozpočtová politika je otřesná."

Napjaté volby

Nárůst politické polarizace vyplývající z války a hospodářského poklesu bude pravděpodobně pokračovat i v roce 2023. A hlavní zkouška pro tyto soupeřící síly přijde hned na začátku roku, kdy Češi půjdou k volebním urnám, aby zvolili nástupce prezidenta Miloše Zemana.

Prezidentské volby jsou obvykle velmi napjatou záležitostí. Zeman vyhrál dvoje poslední tím, že rozdmýchal různé kontroverze, jako je podpora Ruska a Číny, a útočil na Romy, ženy a LGBT lidi a další populistické cíle.

Tyto volby nebudou výjimkou. Postaví populistického bývalého premiéra Andreje Babiše, provokativního politického operátora, za těch nejpříznivějších podmínek proti liberálně demokratickým soupeřům.

"Prezidentský post má pro Čechy velkou symboliku," poznamenává politický analytik Jiří Pehe, který předpovídá rozvratné klání.

Babiše čeká podle průzkumů těžká bitva. To naznačuje, že miliardář se bude snažit vybičovat další hněv proti svým oponentům a demokratické agendě vlády - a je pravděpodobné, že Praha v nadcházejícím roce zažije otevřenější politické protesty, kromě ekonomicky motivovaných událostí.

Po lednu neexistují žádné další významné politické události, na které by se populistická a extremistická kohorta mohla přisát. Demokratické instituce, jako jsou veřejnoprávní média, se však v posledních měsících staly terčem útoků a v roce 2023 pravděpodobně ponesou hlavní nápor znovu, zejména poté, co vláda konečně pokročí ve svých slibech podpořit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.

"V komunistických dobách byla veřejnoprávní média oporou úřadů," říká David Smoljak, který stojí v čele senátního výboru pro média. "Dnes jsou média pilířem demokracie – a proto je extremisté tak nenávidí."

Únik z postkomunismu?

Nový rok však také nabízí novou naději pro zemi, jejíž demokratické instinkty byly dlouho potlačovány populistickým postkomunistickým egem osobností jako Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus.

Odchod vlezlého Zemana, který strávil posledních osm let intrikami s cílem otočit zahraniční politiku na východ, by měl Fialovi dát jasný impuls k upevnění snah jeho vlády o obnovení prozápadního renomé Česka.

A zároveň za předpokladu, že nový obyvatel Pražského hradu vzejde ze stejné demokratické strany plotu, bude premiér čelit větší kontrole ze strany mocné neliberální frakce své pravicové strany ODS, která stále ctí zakladatele strany Klause.

"Západ by byl rád, kdyby se Fiala jasněji distancoval od (maďarského Viktora) Orbána. Nad jeho pokračujícími blízkými kontakta zvedá obočí," říká jeden vysoce postavený západoevropský diplomat.

Eibl však trvá na tom, že při pohledu z Česka je jasné, že Praha je na jiné trajektorii než Maďarsko a Polsko – neliberální a euroskeptická polovina Visegrádské skupiny středoevropských zemí.

"Je otázka, zda má v roce 2023 vůbec smysl mluvit o V4," spekuluje. "Jsme sousedé a sdílíme stejný středoevropský prostor. Ale politicky nejsou všechny tyto státy stejné."

Tento článek původně vyšel na webové stránce Balkan Investigative Reporting Network’s (BIRN) Reporting Democracy

Zdroj v angličtině: ZDE