Angličané jsou šokováni: Bank of England předpovídá 13% inflaci a dlouhou recesi

5. 8. 2022

čas čtení 8 minut
Podobnost s ČR čistě náhodná?

Británie je země, kterou popisují političtí ekonomové jako Brett Christophers, Colin Crouch a Centrum pro výzkum sociokulturních změn jako ekonomiku, v níž ti nahoře neinvestují do výzkumu nebo technologií, ale spekulují a rozkrádají majetek

Británie je podle oficiálního čtvrtečního oznámení ústřední Anglické banky na cestě k recesi, která potrvá  déle než rok, a inflaci přesahující 13 %. Zvýšila úrokové sazby na 1,75 %. Očekává, že v rozmezí letošního a příštího roku zchudnou Britové o 5 procent.
 
Andrew Bailey, guvernér banky, uvedl, že britská ekonomika je na cestě k období stagflace - recese kombinované s prudkým růstem životních nákladů.

Bailey sice připustil, že největší zvýšení úrokových sazeb za posledních 27 let způsobí bolest zejména těm nejméně majetným, ale zároveň uvedl, že banka prý musí přijmout toto opatření, aby zabránila zakořenění inflace.

Anglická banka  očekává, že říjnové zvýšení stropu cen energií na přibližně 3 500 liber ročně (tedy asi na 9000 Kč měsíčně)  povede k růstu inflace na 13,3 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1980, a vyvolá pětikvartální recesi, která bude trvat od posledních tří měsíců letošního roku do konce roku 2023.

 

Zároveň  se očekává, že průměrná splátka hypotéky se v důsledku vyšších úrokových sazeb zvýší přibližně o 1500 Kč  měsíčně a průměrný účet za energie pro domácnost dosáhne 9000 Kč měsíčně, takže bude příští britský premiér pod tlakem, aby pomohl domácnostem vyrovnat se s rostoucími náklady.

Centrální banky po celém světě zvýšily úrokové sazby, aby snížily inflaci. Evropská centrální banka nedávno zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu a americká Federální rezervní banka rychle zvýšila sazby do rozpětí 2,25 až 2,5 %.

Většina ekonomů tyto snahy o snížení inflace podporuje, ale stále častěji se ozývají hlasy volající po zdrženlivosti, protože ekonomiky směřují k recesi a roste míra nezaměstnanosti, což snižuje výdaje podniků a spotřebitelů, aniž by bylo nutné další zvyšování úrokových sazeb.

Martin Beck, hlavní ekonomický poradce EY Item Clubu, uvedl, že existuje jen málo důkazů o rozsáhlém zvyšování mezd    kterého se obává centrální banka.

Ekonom Danny Blanchflower, bývalý člen bankovního výboru Anglické banky, uvedl, že banka špatně odhadla slabost britské ekonomiky, které hrozí hluboká recese a potřebuje nižší, nikoli vyšší úrokové sazby.

Dluhové charitativní organizace vyzvaly vládu, aby poskytla další dotace pro domácnosti s nízkými příjmy poté, co se stále více domácností uchýlilo k vysoce nákladným úvěrům, aby se udržely nad vodou. Stepchange uvedla, že zvýšení úrokových měr, které zvyšují poplatky za hypotéky a nájemné, "zvýší tlak na domácnosti, které se snaží držet krok se svými účty a vyhnout se problémové dluhové situaci".
 
ZDE
 

Komentátor Guardianu Aditya Chakrabortty k tomu poznamenává. Je to aktuální i pro ČR:

Politikové a Bank of England vám lžou - ekonomika Spojeného království je slabá a zmanipulovaná.
 

Britští politikové se dopouštějí stejného podvodu jako tvůrci úrokových sazeb - blafují, že dokáží zprovoznit starou ekonomickou mašinérii jako dříve
 

 
Možná jste doufali, že doba lží skončila. Koneckonců Boris Johnson bude brzy vymeten z z premiérského úřadu a ten, kdo ho nahradí, nemůže být ani z poloviny tak prolhaný - nebo ano?  Přináším špatné zprávy.  Británie se po pás potácí v éře systémového podvodu.

Začněme u Bank England. Guvernér této banky Andrew Bailey letos v květnu před poslanci přiznal, že je "bezmocný", pokud jde o zastavení inflace. Jak dosvědčili jeho kolegové, to, co žene ceny ve Spojeném království vzhůru, je celosvětový nedostatek klíčových komodit, od ropy přes potraviny až po polovodičové čipy. Co není na vině, je růst mezd, ne když - podle ekonomů UBS wealth management - 99 % britských zaměstnanců chudne.

Až inflace opět poklesne, nebude to zásluha Anglické banky. Mnohem pravděpodobnější je scénář podobný roku 2008, kdy ceny základních komodit vystřelily tak vysoko, že ekonomiky zkolabovaly. Zvýšením úropkových sazeb  Bailey dovede firmy k bankrotu  a domácnosti uvrhne do dluhové krize.
 
Za posledních 50 let v Británii téměř každá vláda zaznamenala nižší hospodářský růst než její předchůdkyně - i když slibovala opak. Vyplývá to z údajů, které zpracoval Kevin Albertson, profesor ekonomie na Manchester Metropolitan University. Analyzoval národní důchod na osobu, upravený o inflaci, a poté vypočítal roční tempo růstu HDP pro každého premiéra. Konečné výsledky jsou přesně tím druhem ošklivé pravdy, kterou Británie nutně potřebuje.

Dokonce i v nynějším souboji o vedení Konzervativní strany byla Margaret Thatcherová posvěcena jako premiérka, která prý zachránila britskou ekonomiku. Skutečnost je taková, že hospodářský růst za její vlády byl nižší než za předchozích premiérů labouristů Harolda Wilsona a Jima Callaghana. Pak přišel Tony Blair, který v roce 2005 stále sliboval "New Labour, New Prosperity", i když jeho vláda dosahovala horších výsledků než vláda Thatcherové. Blair také tvrdil, že "naše ekonomika je silnější a stabilnější než po celé generace", což o dva roky později, kdy se zhroutila banka Northern Rock a začala úvěrová krize, znělo směšně. Přesto si David Cameron vedl jen o málo lépe a vláda Theresy Mayové byla skutečně příšerná.

Je to půlstoletí stále větší stagnace ekonomiky a stále větší zadlužení: Albertsonova analýza ukazuje, že každá další 1 libra reálného růstu HDP v období od Thatcherové do velkého bankovního krachu byla spojena s téměř 2 librami půjček domácností a vlády.

Británie je země, kterou popisují političtí ekonomové jako Brett Christophers, Colin Crouch a Centrum pro výzkum sociokulturních změn: jako ekonomiku, v níž ti nahoře neinvestují do výzkumu nebo technologií, ale spekulují a rozkrádají majetek, a kde se vlády neodvažují příliš pátrat po tom, odkud a za jakých podmínek přicházejí soukromé peníze. Jedná se o ekonomický model, který si více cení své minulosti - starších lidí a vlastníků majetku - než své budoucnosti.

Lži o brexitu, "který nás osvobodí", nebo o připravenosti Británie na pandemii samozřejmě slýcháme neustále. Ale s ekonomickými lžemi je to tak, že je můžeme snadno rozmetat - tím, že se podíváme do vlastní kapsy, jestli jsme na tom lépe. Vláda za vládou slibovala, že když budeme tvrdě pracovat, budeme se mít dobře - a nedodržela to. Nejnovější zpráva nadace Resolution Foundation s názvem Stagnation Nation (výmluvný název, Národ stagnace) uvádí pozoruhodné zjištění, že  žádný pracovník ve věku do 31 let "nikdy nepracoval v ekonomice s trvalým růstem průměrné mzdy". To je osm milionů lidí, tedy asi čtvrtina britské pracovní síly, kterým práce nikdy nezajistila rostoucí životní úroveň.

Spojené království je velmi bohatá země. Můžeme si dovolit, aby děti neměly o prázdninách hlad a aby naši prarodiče v zimě nemrzli. Ale místo obvyklých iluzí o tom, že Británie vyhrává "globální závod" nebo že se ekonomický koláč exponenciálně zvětšuje, je načase zaměřit se na to, aby byly krajíce spravedlivější, aby se více odebralo těm nahoře a rozdělilo se to mezi lidi.

Pokud budou politici i nadále šířit nepravdy o tom, že jejich silné a stabilní vlády přinášejí konjunkturu, pak se nemohou divit voličům, když je označí za lháře - a raději si poslechnou poněkud zábavnější lháře s velkolepějšími příběhy. Takové, s nimiž by si klidně dali pivo. Možná si vzpomínáte, že právě díky tomu jsme se dostali k Farageovi a Johnsonovi. A je to jistý způsob, jak přivést k moci jejich populistické nástupce.

Zdroj v angličtině ZDE  

1
Vytisknout
6648

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2022