Vstupujeme do období hluboké sociální krize. Proč se všichni tváří, že se nic neděje?

8. 8. 2022

čas čtení 6 minut

Pokud chcete jako politikové řád a stabilitu, měli byste se vždy snažit minimalizovat strach

Vstupujeme do éry masové energetické  chudoby a "teplých bank" - a samolibí politikové vytvářejí  nebezpečné politické vakuum, píše o Británii John Harris. Podobnost s ČR čistě náhodná?
 

Vše se vyjasní 26. srpna, kdy britský energetický regulátor Ofgem oznámí nový cenový strop, který má vstoupit v platnost 1. října. Už v dubnu se zvýšil o 54 %, čímž se typický roční účet za palivo pro domácnost vyšplhal na 1 971 liber. Nyní, když Rusko nadále přerušuje dodávky zemního plynu do západní Evropy, se podle posledních odhadů zvýší o zhruba 70 % na 3 359 liber ročně - a v lednu se ceny opět zvýší odhadem o 8 %. Koncem minulého týdne jedna skupina analytiků uvedla, že rozhodnutí Ofgemu měnit každé tři měsíce cenový strop znamená, že roční účty za energie by mohly přesáhnout 4 200 liber, to je 10 500 Kč měsíčně  Je samozřejmé, že tato zvýšení - která podle všeho potrvají až do roku 2024 - budou mít velké důsledky i pro celkovou inflaci. Někteří lidé se mezitím mají jako na houpačce: minulý týden oznámil ropný a plynárenský gigant BP čtvrtletní zisk ve výši 6,9 miliardy liber, což je nejvyšší hodnota za posledních 14 let. (Pozn. red. S ČEZEM v ČR je to obdobné.)

 

Co nás čeká, až teploty klesnou a život se stane nezvládnutelným? . V Bristolu připravuje městská rada "příjemná místa", kam budou moci lidé, kteří potřebují teplo, zajít, pokud jim bude doma příliš zima. Dundee plánuje řadu "tepelných bank"; v Aberdeenu mluvčí městské rady nedávno uvedl, že budou nabízet knihovny a další veřejné budovy, aby "dali lidem možnost zůstat v teple tam, kde je to potřeba".

A v celé zemi se poskytovatelé nouzových potravin v potravinových bankách dostávají na hranici dostupnosti. V městě  Hull se městská rada spojila s organizacemi dobrovolnického sektoru a vytvořila Alianci pro potravinovou nerovnost, jejímž cílem je maximalizovat dostupnou pomoc během podzimu a zimy a bít na poplach před zcela neudržitelnou situací. Poukázala na to, co by mělo být zcela zřejmé: na skutečnost, že "současný model komunitní potravinové pomoci není dlouhodobě udržitelným ani morálně přijatelným řešením řešení chudoby".


V podstatě totéž platí o jednorázových platbách, které britská vláda zavedla, aby zmírnila dopady růstu cen energií: 400 liber (12 000 Kč) pro všechny domácnosti (budou vypláceny ve splátkách od října do března příštího roku) a dalších 300 liber (9000 Kč) pro důchodce a púak  dodatečná "jednorázová platba na životní náklady" pro 8 milionů domácností, které dostávají sociální podporu, přičemž obě tyto platby budou vydány do konce tohoto roku. Tato pomoc je významná, ale nebude se opakovat.

Hrubé paušální částky navíc neberou v úvahu konkrétní situaci lidí; podle odborníků na chudobu velkou část peněz pohltí již existující dluhy.  Zdá se, že do jara 2023 porostou ceny ještě rychleji.

Je tu ještě důležitější věc, která se stále přehlíží: miliony lidí, kteří  nemají nárok na sociální dávky  budou kvůli rostoucím cenám energií skutečně trpět. Jinak řečeno, jedná se o opravdovou celonárodní  krizi. Energetická chudoba je tradičně definována jako situace, kdy náklady na energie přesahují 10 % čistého příjmu domácnosti. Podle nedávného výzkumu Jonathana Bradshawa a Antonie Keungové z University of York, který zveřejnila organizace Child Poverty Action Group, patřilo ve finančním roce 2019-20 do této kategorie necelých 20 % britských domácností. Jejich prognóza však naznačuje, že bez dalších opatření - a to i se započtením univerzální dotace 400 liber - se toto procento  do začátku příštího roku vyšplhá na výrazně přes 50 %.  V Severním Irsku bude podle nich 70 % domácností v energetické chudobě, ve Skotsku, Walesu a severozápadní Anglii to bude přibližně 60 %. Výzkum předpokládá, že energetická chudoba brzy postihne téměř 90 % samoživitelek se dvěma a více dětmi.

Politický stav Británie nyní definují dvě věci. Jednou z nich je postbrexitový konzervatismus, který se často zdá mít jen to nejslabší spojení s realitou a který praktikují lidé, kteří mají tendenci se velmi rozčilovat, kdykoli se jim připomene, čemu vlastně čelíme. Druhým je rostoucí pocit krize, který by měl vybízet k přesvědčivým konkrétním opatřením - v neposlední řadě ze strany labouristů -, ale který jen zdůrazňuje prázdnotu westminsterského diskurzu.

Zcela pochopitelně brzy dojde k dalším stávkám. Minulý týden byla zahájena kampaň s názvem Don't Pay, Neplaťte za energie, která požaduje "snížení účtů na přijatelnou úroveň" pod hrozbou hromadného zrušení plateb.


Prostě všechna napětí, která sžírají britskou politiku od finanční krize v roce 2008 - od fragmentace Spojeného království až po zintenzivňování  populismu obviňováním cizinců -, se zřejmě ještě zhorší; sociální nepokoje jsou jistě zřetelnou pravděpodobností. Budou to důsledky nejen energetické krize, ale i dlouhých let úsporných opatření a institucionalizované krutosti, na kterou dohlíželi politici z řad toryů, kteří si mysleli, že mohou ignorovat hlavní společensko-politickou lekci 20. století: že totiž pokud chcete řád a stabilitu, měli byste se vždy snažit minimalizovat strach.

 Nevyhnutelnou pravdou je, že Spojené království je v tak děsivém, roztříštěném stavu, že už nedokáže svým obyvatelům poskytnout doma teplo ani jim umožnit dostatečný přístup k potravinám.  Dokud se tato sžíravá nespravedlnost nevyřeší, bude se politika i nadále potácet v absurditě.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6629

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2022