Rusko plánuje propojit jadernou elektrárnu v Záporoží s Krymem, varuje provozovatel

10. 8. 2022

čas čtení 11 minut
 
- Ruské síly, které okupují Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny, se chystají připojit elektrárnu ke Krymu, který Moskva anektovala v roce 2014, a poškozují ji tím, že přeorientují její výrobu elektřiny,
varoval ukrajinský provozovatel Energoatom.

Záporožská jaderná elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě a byla obsazena Ruskem na počátku jeho invaze.

Prezident Energoatomu Petro Kotin řekl tiskové agentuře Reuters, že Rusko chce elektrárnu připojit ke své síti, což je technicky náročný proces, který vyžaduje odpojení zařízení od ukrajinské energetické soustavy, než bude moci být postupně připojeno k ruské.

Jejich plánem je poškodit všechna vedení ze záporožské jaderné elektrárny. Poté nebude připojena k ukrajinské energetické soustavě," uvedl.

Kotin to rovněž řekl ukrajinské televizi a tiskové agentuře Interfax:

Ruská armáda přítomná v Záporožské jaderné elektrárně realizuje program [ruského provozovatele] Rosatomu zaměřený na připojení elektrárny ke krymské elektrické síti.

K tomu je třeba nejprve poškodit elektrické vedení elektrárny napojené na ukrajinskou energetickou soustavu. Od 7. do 9. srpna Rusové poškodili již tři elektrická vedení. V současné době elektrárna pracuje pouze s jednou výrobní linkou, což je mimořádně nebezpečný způsob práce.

Po odpojení poslední výrobní linky budou závod napájet generátory na naftu. Vše pak bude záviset na jejich spolehlivosti a zásobách paliva."

Proces odpojování elektrárny od napětí v rámci přípravy na připojení k Rusku by byl extrémně nebezpečný, varoval Kotin.

V ZNPP jsme již velmi blízko této první fázi Fukušimy-1, protože existuje pouze jedna linka. Jakmile bude vypnuta, přejde elektrárna na diesel a pak už bude vše záviset na spolehlivosti jejich práce a na dostatku paliva, které je v ZNPP pro dieselové motory."

Kotin také hovořil se CNN a zopakoval své tvrzení, že konečným plánem Rusů je odpojit elektrárnu od napájení Ukrajiny a připojit ji k síti pro napájení okupovaného Krymu.

Pokud nebude připojení k síti, nebude možné zajistit elektřinu zvenčí, pak se spustí dieselové generátory. Vše ale bude záviset na spolehlivosti těchto generátorů. ... Je to nebezpečná situace, protože pokud se ty zastaví, můžete mít katastrofu v podobě roztavení jaderných materiálů," řekl a přirovnal možný spád ke katastrofě v japonské Fukušimě.

Pokud se situace zhorší, musíme myslet na naše obyvatele v elektrárně. Plánujeme, jak za válečných podmínek budeme schopni evakuovat personál.

Mohlo by odtud dojít k velkému úniku radioaktivity. Mohl by se objevit mrak, radioaktivní mrak."

V elektrárně, která se nachází nedaleko Krymského poloostrova, je šest z patnácti ukrajinských reaktorů, které jsou schopny zásobovat elektřinou čtyři miliony domácností.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí po úderech na elektrárnu varoval před jadernou katastrofou.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres varoval, že jakýkoli útok na jadernou elektrárnu by byl "sebevražedný".

"Doufám, že tyto útoky skončí, a zároveň doufám, že MAAE bude mít do elektrárny přístup," řekl v pondělí.

Nedávné boje v okolí elektrárny přiměly Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která dohlíží na jadernou bezpečnost při OSN, aby varovala před "velmi reálným rizikem jaderné katastrofy".

 
- Vitalij Kim, mykolajivský gubernátor, napsal na Telegram, že v důsledku ostřelování kolem 1.40 hod. byli ve městě Mykolajiv zraněni tři lidé, včetně třináctileté dívky. Uvedl, že v důsledku ostřelování byly poškozeny obytné budovy.

Sdělil  také, že včera během dne došlo k několika požárům na polích způsobeným ruskými útoky a že "osady obce Bereznehuvate, které se nacházejí na demarkační linii, zůstávají pod neustálou palbou".

- Ukrajinské úřady informují, že v noci na dnešek bylo v Nikopolské oblasti v ukrajinském Dněpropetrovsku ruským ostřelováním zabito 11 lidí a 13 zraněno.

Při útoku byly poškozeny obytné domy a až 1 000 lidí je bez plynu, uvedla regionální vojenská správa.

- Nejméně 13 mrtvých přes noc v Dněpropetrovsku - regionální gubernátor


Upřesnění počtu zabitých přes noc v Dněpropetrovské oblasti. Podle agentury Reuters tamní gubernátor Valentyn Rezničenko nyní uvádí, že po ostřelování zemřelo nejméně 13 lidí.

V Marhanci, městě ležícím za řekou Dněpr od Ruskem dobyté Záporožské jaderné elektrárny, bylo podle něj poškozeno více než 20 budov.

Útok poškodil elektrické vedení, takže několik tisíc lidí zůstalo bez elektřiny, uvedl Rezničenko. Útok poškodil ubytovnu, dvě školy, koncertní sál, hlavní budovu zastupitelstva a další budovy.


Útok poškodil elektrické vedení a několik tisíc lidí zůstalo bez elektřiny, uvedl Rezničenko. Útok poškodil ubytovnu, dvě školy, koncertní sál, hlavní budovu rady a další administrativní zázemí, dodal.


- Rusko zřizuje novou velkou formaci pozemních sil, tvrdí britské ministerstvo obrany


Ruští velitelé budou pravděpodobně čelit soupeřícím operačním prioritám, kterými jsou posílení ofenzívy na Donbasu a posílení obrany proti očekávaným ukrajinským protiútokům na jihu.

Ministerstvo obrany Spojeného království uvedlo, že na podporu operace na Ukrajině Rusko "téměř jistě" zřídilo novou velkou formaci pozemních sil, 3. armádní sbor (3 AC), který má základnu v Mulinu v Nižněnovgorodské oblasti východně od Moskvy.

V nejnovější zprávě britských zpravodajských služeb se uvádí:

    Rusko pravděpodobně plánuje získat velkou část 3. AC z nově vytvořených "dobrovolnických" praporů, které jsou vytvářeny po celé zemi a které sdružují rekruty ze stejných oblastí.

    Ruští regionální politici potvrdili, že potenciálním rekrutům 3 AC jsou nabízeny lukrativní peněžní prémie, jakmile budou nasazeni na Ukrajině.

    Nábor je otevřen mužům do 50 let a pouze se středoškolským vzděláním.

    Ruský armádní sbor se obvykle skládá z 15-20 000 vojáků, ale pro Rusko bude pravděpodobně obtížné přivést 3 AC na tuto sílu, vzhledem k velmi omezené míře lidového nadšení pro dobrovolnou účast v bojích na Ukrajině.

    Účinek 3 AC pravděpodobně nebude pro kampaň rozhodující."


- USA schválily pomoc ve výši 89 milionů dolarů na odstranění ukrajinských nášlapných min.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo pomoc v hodnotě 89 milionů dolarů, která má Ukrajině pomoci vybavit a vycvičit 100 týmů na odstraňování nášlapných min a nevybuchlé munice po dobu jednoho roku, uvedli představitelé v úterním prohlášení.

Jedná se o dosud největší americký odminovací program na Ukrajině a úředník přirovnal ukrajinský úkol k pokusům o zneškodnění nevybuchlé munice ve Vietnamu, Kambodži a Laosu po americké válce v 60. a 70. letech v jihovýchodní Asii.

"Když se podíváte na některé konflikty v ne tak dávné minulosti, například na válku ve Vietnamu, tak 50 let po jejím skončení stále ještě odstraňujeme munici v jihovýchodní Asii. Tohle se jí může vyrovnat," řekl úředník.

Program bude probíhat prostřednictvím dodavatelů a nevládních organizací, uvedl úředník. Uvedl, že z peněz, jejichž část pochází z rozpočtových žádostí souvisejících s Ukrajinou, bude financován nejen výcvik, ale v případě potřeby i specializované vybavení pro detekci min a zemní práce.

Ukrajinský  činitel  uvedl, že pomoc řeší jeden z nejdůležitějších úkolů země. "Podle našich odhadů je třeba odminovat 160 000 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy, což je zhruba rozloha Virginie, Marylandu a Connecticutu dohromady," řekl Andrij Jermak, hlavní poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.

"Tato pomoc urychlí obnovu Ukrajiny," uvedl šéf Zelenského štábu v příspěvku na Telegramu.


- Biden vítá vstup Finska a Švédska do NATO

Americký prezident Joe Biden v úterý oficiálně přivítal vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, když podepsal ratifikační dokumenty, kterými USA formálně podpořily vstup severských zemí do paktu vzájemné obrany.

Jedná se o nejvýznamnější rozšíření vojenské aliance od 90. let 20. století, které je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu.

Snahou o vstup do NATO se Finsko a Švédsko posvátně zavazují, že útok proti jednomu je útokem proti všem," řekl Biden při podpisu, když partnerství označil za "nepostradatelnou alianci".
Rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO je pro naši Alianci přelomovým okamžikem. Pomůže zajistit větší bezpečnost a stabilitu našeho světa," dodal Biden.

- Zelenskij přislíbil osvobodit Krym

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu nehovořil o tom, kdo stojí za útoky na Krymu, ale přislíbil "osvobození" regionu.


"Tato ruská válka proti Ukrajině a celé svobodné Evropě začala Krymem a musí Krymem skončit - jeho osvobozením. Rusko proměnilo náš poloostrov, který vždy byl a bude jedním z nejlepších míst v Evropě, v jedno z nejnebezpečnějších míst v Evropě. My se však na ukrajinský Krym vrátíme. Od Charkovské oblasti po Cherson, od Doněcka po Enerhodar, od Stanycji Luhanské po Jaltu, od Berďansku po Novofedorivku - to všechno jsou části naší země, to je Ukrajina, která bude zcela svobodná."


- Ukrajina odmítá odpovědnost za útok na Krymu


Ukrajina nenese odpovědnost za úterní výbuchy na ruské letecké základně na Krymu, uvedl poradce prezidenta Volodymyra Zelenského a naznačil, že se na nich mohli podílet partyzáni.

-  Vedoucí představitelé Estonska a Finska chtějí, aby ostatní evropské země přestaly vydávat turistická víza ruským občanům s tím, že by neměli mít možnost trávit dovolenou v Evropě, zatímco ruská vláda vede válku na Ukrajině. Estonská premiérka Kaja Kallasová v úterý na Twitteru napsala, že "návštěva Evropy je výsadou, nikoliv lidským právem", a že je "načase ukončit turistiku z Ruska hned", uvedla agentura Associated Press.

- Celkový počet lodí převážejících obilí, které mají opustit ukrajinské přístavy v rámci dohody zprostředkované OSN s cílem zmírnit celosvětovou potravinovou krizi, dosáhl 12. Dvě poslední lodě, které vypluly v úterý, zamířily do Istanbulu a Turecka.

. Ruská pobaltská exkláva Kaliningrad se potýká s kvótami, které EU zavedla na sankcionované zboží, jež může dovážet přes Litvu z pevninského Ruska nebo Běloruska, přiznal gubernátor regionu. Litva v červnu rozzuřila Moskvu tím, že zakázala pozemní tranzit zboží, jako je beton a ocel, do Kaliningradu poté, co na ně vstoupily v platnost sankce EU, uvedla agentura Reuters.

- Rusko vypustilo z Kazachstánu íránskou družici. Vládnou obavy, že by mohla být použita pro sledování bojiště při invazi Moskvy na Ukrajinu. Írán popřel, že by družice Chajjám, která byla vynesena na oběžnou dráhu na palubě rakety Sojuz vypuštěné z kosmodromu Bajkonur, byla někdy pod ruskou kontrolou. Deník Washington Post však již dříve uvedl, že podle dvou amerických představitelů Moskva Teheránu sdělila, že "plánuje družici používat několik měsíců nebo i déle, aby posílila sledování vojenských cílů" na Ukrajině.

Zdroj ZDE

2
Vytisknout
3295

Diskuse

Obsah vydání | 16. 8. 2022