Scholzova řeč těla prozrazuje, že do vůdčí role se mu vůbec nechce
24. 6. 2022
čas čtení
2 minuty
Nic z toho, co Olaf Scholz řekl ve svém vládním prohlášení, nebylo špatné. Ale nic také nemělo pointu, zvláště ne s ohledem na Ukrajinu. Není to nevědomé váhání, ani diplomatická opatrnost. Za mlhavým vzhledem stojí něco jiného,
tvrdí Thomas Schmid.
Kancléř by neměl být bavič. Zvláště ne v době historických změn, jako je ta současná. Vyžaduje se především střízlivost, intelektuální bystrost a spolehlivost. Ale také schopnost trefit tón, který je přiměřený vážnosti situace. To ale Olafovi Scholzovi chybí. Seznamy místo vášně: To formovalo jeho středeční vládní prohlášení.
Scholz vytáhl široký oblouk témat od Putinovy války přes Bundeswehr, NATO, Evropskou unii, G 7 až po rekonstrukci Ukrajiny a boj proti klimatickým změnám. Nic z toho, co řekl, nebylo špatné. Ale nic nebylo vypointováno, nic nesměřovalo alespoň trochu za rámec nejširšího konsensu.
Kancléř řekl, že Putin musí být na Ukrajině zastaven. Znovu však nemluvil o nutnosti ukrajinského vítězství. Nedívá se na karty. A aby vždy zůstal pánem procesu, tvrdošíjně se drží své mlhavé rétoriky. Celý svět si už dlouho klade otázku, jak může a měla by skončit útočná válka proti Ukrajině. Mlčet o tom už není výrazem diplomatické obezřetnosti. Protože to vyvolává obavy, že se v zákulisí diskutuje o konci války kompatibilní s Putinem. Scholz není "král prokrastinace", jak se mu nedávno říkalo. Jeho neurčitost je záměrná.
Jens Plötner, kancléřův zahraničněpolitický poradce, na jedné akci vyloudil samolibý komentář: "Mnoho novinových stránek můžete zaplnit 20 Mardery, ale o tom, jaký bude náš vztah s Ruskem v budoucnu, je toho méně. “ Naznačuje, že těžištěm strategických úvah v kancléřství nemusí být vítězství Ukrajiny.
Tuto dvojsmyslnou větu právem citoval opoziční lídr Friedrich Merz, jehož projev konečně vnesl do Bundestagu život. A dal jasně najevo, jak neambiciózní bylo Scholzovo vládní prohlášení: Žádné jasné ne evropské dluhové unii.
Žádný pokus dát nějakou konkrétnost Macronovu návrhu na "evropské politické společenství", který by stál za úvahu. A přes všechna potvrzení nové globální ochoty vytvořit alianci, SPD odhlasovala dohodu o volném obchodu s Kanadou, státem s docela dobrou pověstí demokratické země.
To odhaluje dilema Scholzovy vlády. V mnoha ohledech jsou semaforové strany mezi sebou tak rozdělené, že Německo nemůže převzít potřebnou evropskou vedoucí roli. Scholz o ní mluví nesměle. Jeho rétorika a řeč těla ale ukazují, že ji vůbec nechce.
Podrobnosti v němčině: ZDE
5712
Diskuse