Olaf Scholz pod tlakem, aby se zapsal do historie

24. 6. 2022

čas čtení 7 minut
Cestuje do Bruselu, Bavorska, Madridu: Kancléř Scholz (SPD) chce na čtyřech summitech v rychlém sledu reorganizovat EU a NATO. Předtím své záměry vysvětlil v Bundestagu. Už o pár hodin později je jasné, jak těžké to bude, všímá si Claus Christian Malzahn.

Před 40 lety byl viceprezidentem Mladých socialistů zvolen kancléř Olaf Scholz (SPD). Byla to doba rozkvětu mírového hnutí a Scholz také demonstroval proti umístění amerických raket středního doletu na západoněmecké půdě.

Tehdy, v roce 1982, nastal zlom. Sociálně-liberální koalice Helmuta Schmidta (SPD) vstoupila do posledního roku vlády. Na mnoha demonstracích proti dozbrojování zazněla z dunivých reproduktorů píseň, kterou právě vydala wuppertalská rocková skupina Fehlfarben, kterou si kancléř možná ještě pamatuje a kterou pravděpodobně také zpíval: "Žádný oddech, tvoří se historie, jen tak dál!"

Tento refrén je nyní opět vysoce aktuální. V příštích osmi dnech nebude mít kancléř žádný oddech: Musí se zapsat do historie na čtyřech mezinárodních summitech.

Tento týden je ve čtvrtek a pátek v Bruselu; tam se nejprve vyjednávají vyhlídky balkánských států na přistoupení. Následuje summit EU. V neděli a pondělí pak kancléř uspořádá summit G-7 v hermeticky uzavřeném zámku Elmau v Bavorsku. A v úterý německý šéf vlády odletí na summit NATO do Madridu.

Ve středu odpoledne v Bundestagu se kancléř pokusil podepřít skutečnost, že všechny tyto summity by měly a budou dosahovat dobrého pokroku, ve vládním prohlášení k tomuto konferenčnímu maratonu.

"Velmi zvláštní odpovědnost" Německa

Než se pustil do světové politiky, ještě jednou "z celého srdce" děkuje těm v parlamentu, kteří začátkem měsíce schválili stomiliardový speciální fond na vybavení Bundeswehru. Poděkování patří především Unii.

Přeorientování německé politiky na přelomu století bylo "mezinárodně uznáno", říká Scholz. Spolková republika nese "velmi zvláštní odpovědnost". To zní poněkud příjemněji než požadavek, který v úterý vyslovil lídr SPD Lars Klingbeil na konferenci Ebertovy nadace: Německo musí převzít roli "vedoucí mocnosti" v mezinárodní politice. Ale v podstatě má kancléř zřejmě na mysli totéž.

A vůdcovství je žádané i v Evropě. Válka na Ukrajině zuřila tuto středu již 119 dní; ruské hrozby nyní masivně míří také proti členské Litvě, která blokuje dodávky sankcionovaného zboží do kaliningradské enklávy.

Scholz zdůrazňuje, že obrana aliančního území se neomezí jen na slova, ale bude "bránit každý metr čtvereční". Sotva se jakákoli debata Bundestagu obejde bez informací o německé armádě. Nazývá "robustní" brigádu Bundeswehru umístěnou na východním křídle NATO a slibuje trvalé posílení tamní německé přítomnosti a také rozšíření přítomnosti německého námořnictva a letectva v oblasti Baltského moře.

"S tímto slibem půjdeme příští týden na summit NATO," který vyšle "signál soudržnosti a jednoty" v alianci. Naproti tomu partnerství s Kremlem, které NATO vyhlásilo jako strategickou koncepci v roce 2010, je již minulostí. S "Putinovým agresivním, imperialistickým Ruskem" je to "v dohledné době nemyslitelné". Na druhé straně přijetí Švédska a Finska do NATO je pro Evropu "bezpečnostní zisk".

To se ale musí nejdříve stát. Turecko zatím obě skandinávské země blokuje z dosti chabých důvodů. Cílem summitu bude učinit tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi nabídku, kterou nelze odmítnout. Konflikt evidentně ještě není vyřešen.

Je docela možné, že se v Madridu rozhodne pouze o prohlášení o záměru a pak dojde k nepříjemnému ratifikačnímu procesu. Rozhodnutí musí být jednomyslné.

Nedávno proběhla jednání s bulharskou vládou. Teď se zhroutila

Ani v Bruselu, kdy se vyjednávají vyhlídky zemí západního Balkánu na přistoupení, pravděpodobně nepůjde vše hladce. Země jako Severní Makedonie čekají na schválení EU již téměř 20 let; i zde je odpor. Právě před deseti dny musel Scholz během své návštěvy Bulharska vyjasnit obavy.

Signály v Sofii byly "velmi konstruktivní", říká Scholz ve svém vládním prohlášení. O tři hodiny později tiskové agentury hlásí, že bulharská vláda, se kterou nedávno jednal, byla svržena.

Kancléř si je každopádně jistý: Nebude to snadný summit s těmito státy. Mnoho zemí by tam svou vzájemnou nevraživostí muselo "překročit svůj stín". Doufá, že "všichni urovnají své spory". To se ale na Balkáně podařilo jen zřídka.

Scholz znovu zdůraznil, že "Evropa stojí jednotně na straně ukrajinského lidu". Skutečnost, že sedm německých samohybných houfnic konečně dorazilo do válečné zóny, ho v této debatě šetří požadavků opozice, kde jsou slibované těžké zbraně. "Dodáme je dnes i v budoucnu," říká kancléř.

Scholz zdůraznil, že pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summit G-7 v Elmau. Jeho země potřebuje podporu nejen nyní, ale "pro nadcházející roky". Kancléř mluví o Marshallově plánu na rekonstrukci, Ukrajina patří do evropské rodiny. Dává jasně najevo, že v boji proti korupci, právní ochraně menšin a zaručení právního státu v zemi je třeba ještě hodně udělat.

Ale: Ukrajinci se chtěli "teď vydat cestou k EU", řekl Scholz. Zlomový bod, uzavřel svůj projev, vyústil v "mandát k akci" pro spolkovou vládu. Kurz byl resetován.

Poněkud laciný manévr Friedricha Merze

Kancléř přednesl projev o řešení národních, evropských a globálních problémů. Když je toho na programu tolik, opoziční lídr Friedrich Merz (CDU) má pouze roli glosátora.

Vůdce unijní frakce ocenil kancléřovu cestu do Kyjeva jako "důležité znamení solidarity" a uznal státní důvody opozice pro zvláštní fond pro Bundeswehr. Hlasovali jsme "z přesvědčení".

Překvapivě dává kancléři zlomyslnou poznámku. Neříká Scholzovi, že se spolkové země vedené SPD Brémy, Berlín a Šlesvicko-Holštýnsko zdržely hlasování o zvláštním fondu ve spolkové radě - v těchto státech tvoří SPD koalici s levicí. Místo toho se Merz ptá, proč se dva předsedové SPD, Saskia Eskenová a Lars Klingbeil, neúčastní debaty a proč se sociálnědemokratická frakce objevila jen napůl: "Co se děje?"

Tento útok je ale trochu levný. Chybí alespoň Eskenová, pardon: Za prvé, byla infikována koronavirem, stejně jako část její frakce. A za druhé, lídr SPD si zlomil nohu. To bylo hlášeno a mělo by to být známo i Merzovi. Křesťanský demokrat už na vládní prohlášení kancléře reagoval přesvědčivěji.

Předsedkyně Strany zelených Katharina Drögeová je potěšena, že německé houfnice konečně dorazily na Ukrajinu, a využívá příležitosti varovat před "návratem k jaderné energii". Tato debata ve skutečnosti není o dodávkách energie.

Christian Dürr, šéf parlamentní frakce FDP, se ale tématu nepřímo ujímá a dává tak jasně najevo, jaké názorové rozdíly panují v koalici po kancléřčiných cestách: Vznik energetické propasti by pro "Německo" nemohl být variantou.

Snad oddechová pauza v koaličním výboru pomůže objasnit, jak hodlá vláda pokračovat v zapisování se do historie v oblasti dodávek energie – a zda tam stále dochází k pokroku.

Podrobnosti v němčině: ZDE

0
Vytisknout
2610

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2022