Dokonce i Putinovi věrní v televizi předpovídají, že Rusko tuto válku již prohrálo.

15. 3. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 8 minut
 

Týdenní politický přehledový pořad Nedělní večer s Vladimirem Solovjovem (Вечер с Владимиром Соловьёвым) je oblíbeným televizním pořadem Vladimira Putina. Ruská státní televize je pro většinu ruských občanů jediným zdrojem informací. Tento typ televizní debaty o světových politických událostech uplynulého týdne je americkou tradicí, přičemž pořad televize NBC Meet the Press, který v roce 1947 vytvořil ukrajinský potomek Lawrence Spivak, je nejstarším a nejdéle vysílaným televizním pořadem na světě. V České republice inspiroval vznik pořadu Otázky Václava Moravce. V Rusku však Solovjov nehraje roli neutrálního moderátora, naopak je nejhlasitějším zastáncem Kremlu.

 

Nehledě na tento goebbelsovsko-orwellovský status Solovjov, který do svých posluchačů neustále hustí teorii o tom, že Kreml denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu, projevil známky tání své slepé loajality už před několika dny, kdy se ocitl na seznamu sankcionovaných Putinových spojenců, což ho přimělo stěžovat si ve vysílání na to, že mu bylo zakázáno cestovat do EU - kterou neustále napadá jako zemi zvrhlíků - a že přišel i o svou italskou vilu. Právě v Solovjovově pořadu také pravděpodobně nejpopulárnější ruský politik po Putinovi, Vladimir Žirinovskij, navrhl "předložit ultimátum pobaltským státům, aby stáhly všechny jednotky NATO 300 kilometrů od hranic Ruska", a pokud tak neučiní, pak - "přijmout určitá opatření".


Nyní, když jeho pořad každý večer krmí Rusy lžemi o zločinné válce, kterou vedou proti Ukrajincům, se Solovjov rozčílil, když jeho hosté začali ventilovat pochybnosti o falešně nazvané "vojenské operaci". "Potřebujeme se dostat do další situace jako v Afghánistánu, jenže ještě horší?" zeptal se akademik Semjon Bagdasarov.

Poté zpochybnil politiku Kremlu  i filmař Karen Šachnazarov: "Válka na Ukrajině, to je  děsivý obraz, má velmi tísnivý vliv na naši společnost. Ukrajina, ať už se na ni díváte jakkoli, je země, s níž má Rusko tisíce lidských vazeb. Utrpení jedné skupiny nevinných nekompenzuje utrpení jiných nevinných lidí...". Nevidím pravděpodobnost denacifikace tak obrovské země. Museli bychom použít 1,5 milionu vojáků, abychom ji celou ovládli. Zároveň nevidím žádnou politickou sílu, která by ukrajinskou společnost konsolidovala proruským směrem... Ti, kdo mluvili o masové atraktivitě Ruska, zřejmě neviděli věci tak, jak jsou. V tomto scénáři je nejdůležitější zastavit naše vojenské akce. Jiní budou říkat, že sankce zůstanou. Ano, zůstanou, ale podle mého názoru je velmi důležité zastavit aktivní fázi vojenské operace." Solovjov pak rychle hosty přerušil a marně se snažil změnit téma.  

Jak uvádí americký web Daily Beast, Šachnazarov pak obvinil Spojené státy z rozpoutání této války a snahy o její prodloužení na neurčito: "Čeho dosahují tím, že válku prodlužují? Především se mění veřejné mínění uvnitř Ruska. Lidé jsou šokováni masami uprchlíků, humanitární katastrofou, lidé si začínají představovat sami sebe na jejich místě. Začíná je to ovlivňovat. Říkat, že to dělají nacisté, není úplně přesvědčivé, přísně vzato... Navíc je začnou ovlivňovat ekonomické sankce, a to vážně. Pravděpodobně nastane nedostatek. Spoustu produktů nevyrábíme, dokonce ani ty nejjednodušší. Bude nezaměstnanost. Oni ty sankce opravdu promysleli, zasáhnou nás s reálnou kontinuitou. Je to dobře naplánovaná operace... Ano, je to válka Spojených států s Ruskem... Tyto sankce nás zasahují velmi precizně."

Řeč pokračovala: "Hrozí tím změna veřejného mínění v Rusku, destabilizace našich mocenských struktur... s možností úplné destabilizace země a občanské války. Tento apokalyptický vývoj vychází ze scénáře, který napsali Američané. Těží z toho, že protahujeme vojenskou operaci. Musíme ji nějak ukončit. Pokud bychom dosáhli demilitarizace a osvobodili Donbas, stačilo by to... Těžko si dovedu představit, že bychom obsadili města, jako je Kyjev. Neumím si představit, jak by to vypadalo. Pokud se tento obraz začne měnit v absolutní humanitární katastrofu, budou se od nás muset distancovat i naši blízcí spojenci jako Čína a Indie. Tohle veřejné mínění, kterým sytí celý svět, pro nás může dopadnout špatně... Ukončení této operace dokáže situaci v zemi stabilizovat."

Moderátor se zamračil nad odklonem od oficiálně schválené linie uvažování a odkázal se na vrchního velitele armády. Další expert však se Šachnazarovem souhlasil.


Hostitel se zamračil nad tím, že se odchýlil od oficiálně schváleného způsobu myšlení, a odkázal se na vrchního velitele. Další expert však se Šachnazarovem souhlasil. Semjon Bagdasarov, ruský expert na Blízký východ, pochmurně prohlásil: "Dopad sankcí jsme ještě ani nepocítili... Musíme být připraveni na úplnou izolaci. Nepanikařím, jen nazývám věci pravými jmény."

Solovjov si zlostně rýpl: "Rozumím. Měli bychom si prostě lehnout a umřít."

Bagdasarov pokračoval: "A teď k Ukrajině. Souhlasím s Karenem. Měli jsme předchozí zkušenosti s tím, že jsme tam poslali  naše vojáky, zničili vojenskou infrastrukturu a odešli. Myslím, že naše armáda splnila svůj úkol demilitarizovat zemi tím, že zničila většinu jejich vojenských zařízení... Na obnovu své armády budou potřebovat nejméně deset let... Ať si tu denacifikaci udělají Ukrajinci sami. My to za ně udělat nemůžeme... Co se týče jejich neutrality, ano, měli bychom ji z nich vymáčknout, a basta. Nemusíme tam zůstávat déle, než je nutné... Potřebujeme se opravdu  dostat do dalšího Afghánistánu, ale ještě horšího? Je tam víc lidí a jsou vyspělejší v zacházení se zbraněmi. To nepotřebujeme. Už toho bylo dost... Co se týče sankcí, tak masivní sankce svět ještě nezažil."

Dmitrij Abzalov, ředitel Centra pro strategickou komunikaci, upozornil, že i když se ceny energií pro většinu Západu zvýší, Rusům to příliš neuleví: "Stále to budeme my, kdo ponese konečný úder, a to nesrovnatelný, i když ostatní země také utrpí určité ztráty. Všichni půjdeme do pekla společně, možná s výjimkou Číny, ale jít do pekla společně s Francouzi nebo Němci našim lidem na náladě nepřidá." Abzalov argumentoval, že po zabrání dalších území na východní Ukrajině by Rusko mělo vycouvat, a věřil, že všechny západní společnosti, které dočasně pozastavily svou činnostv Rusku, se pak budou spěchat vrátit. "Jde o toxicitu, nejen o sankce.... Ta pomine, jakmile se situace stabilizuje."

Solovjov se samozřejmě snažil svalit vinu na Bílý dům: "Je to děsivá válka, kterou proti nám vede Amerika".

Andrej Sidorov, proděkan pro světovou politiku na Moskevské státní univerzitě, varoval: "Pro naši zemi nebude toto období jednoduché. Bude velmi obtížné. Možná bude ještě těžší, než bylo pro Sovětský svaz od roku 1945 do 60. let 20. století... Jsme více integrováni do světové ekonomiky než Sovětský svaz, jsme více závislí na dovozu a hlavně studená válka je především válkou myslí. Sovětský svaz měl konsolidační myšlenku, na které byl jeho systém postaven. Na rozdíl od Sovětského svazu bohužel Rusko nic takového nabídnout nemůže."

Ukrajina je od ruské invaze minulý měsíc všeobecně považována za vítěze "informační války". Volodymyr Zelenskyj si získal image odvážného vůdce, jakéhosi superhrdiny z reálného života, a jeho hezký vzhled doplněný důvěrným vztahem s kamerou díky jeho kariéře v televizi tomuto vnímání hodně pomohl. Jen fanatici se stále snaží najít omluvy a uklidňující aspekty brutální  agrese Ruska vůči demokratickému sousedovi a neodsuzují neostalinismus vytvářený Putinem.

0
Vytisknout
9335

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2022