Záplava zelených technologií z Číny převrací globální klimatickou politiku
11. 11. 2025
čas čtení
7 minut
Na letošním klimatickém summitu jsou Spojené státy mimo hru a
Evropa se potýká s problémy. Rozvíjející se země však díky nadbytku
levného vybavení přijímají obnovitelné zdroje energie.
Zatímco Spojené státy torpédují klimatická opatření a Evropa se potýká s realizací svých zelených ambicí, v mnoha velkých, rychle rostoucích ekonomikách, kde žije většina světové populace, dochází k překvapivému posunu.
Země jako Brazílie, Indie a Vietnam rychle rozšiřují solární a
větrnou energii. Chudší země jako Etiopie a Nepál přecházejí z
benzínových automobilů na bateriové. Nigérie, ropný stát, plánuje postavit svou první továrnu na výrobu solárních panelů.
Maroko vytváří centrum pro výrobu baterií, které bude zásobovat
evropské automobilky. Santiago, hlavní město Chile, v posledních letech
elektrifikovalo více než polovinu své autobusové flotily.
Klíčem k této změně je nová světová supervelmoc v oblasti obnovitelných zdrojů energie: Čína.
Poté, co nasycily svůj vlastní trh solárními panely, větrnými turbínami a bateriemi, čínské firmy nyní vyvážejí své zboží do zemí v rozvojovém světě, které potřebují velké množství energie. Navíc investují miliardy dolarů do továren, které vyrábějí například solární panely ve Vietnamu a elektromobily v Brazílii.
Čínská průmyslová politika tak v podstatě formuje vývojovou trajektorii některých z nejrychleji rostoucích ekonomik světa.
„Z hlediska klimatu přicházejí rozvojové země s řešeními,“ řekl André Corrêa do Lago, brazilský diplomat, který vede letošní mezinárodní klimatické rozhovory známé jako COP30 v brazilském městě Belém.
„Myslím si, že rozvíjející se země se na této konferenci COP objevují v jiné roli,“ dodal.
Vyřeší to úplně problém klimatických změn? Ne. Většina zemí, včetně těchto velkých, rostoucích ekonomik, stále získává většinu své energie z fosilních paliv. Indonésie stále těží obrovské množství uhlí, nejšpinavějšího zdroje energie. Indie a Čína pokračují v horečnaté výstavbě uhelných elektráren. Brazílie plánuje rozšířit těžbu ropy.
Tyto země však stále více pokrývají velkou část svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů, a to jak z důvodu úspory nákladů, tak z důvodu energetické bezpečnosti. Mnohé z nich se snaží snížit množství dovážených fosilních paliv, aby zmírnily tlak na své devizové rezervy.
Rychle klesající ceny čínských technologií jim to umožňují. Ani Dasgupta, ředitel World Resources Institute, skupiny zabývající se výzkumem a ochranou životního prostředí, uvedl, že to ukazuje, jak může ekonomický rozvoj jít ruku v ruce se snižováním emisí skleníkových plynů.
„Rozvíjející se ekonomiky jsou velmi důležitou součástí tohoto příběhu,“ řekl. „Důvodem, proč bychom jim měli věnovat pozornost, je to, že mají nejvíce obyvatel na světě, mají nejvyšší počet chudých lidí na světě a jejich energetické nároky rostou. Pokud se tyto ekonomiky nezmění, svět nemá šanci se dostat do bezpečnějšího stavu.“
Etiopie loni učinila mimořádný krok a zakázala dovoz nových benzínových automobilů. Nepál snížil dovozní cla na elektromobily natolik, že jsou nyní levnější než automobily se spalovacími motory. Brazílie zvýšila cla na veškerý dovoz automobilů, aby přiměla čínské automobilky jako BYD a Great Wall Motors zřídit továrny v Brazílii.
Čínské investice do výroby po celém světě od roku 2011 přesáhly celkem 225 miliard dolarů, podle Net Zero Policy Lab na Johns Hopkins University, přičemž tři čtvrtiny těchto peněz směřovaly do zemí, které autoři zprávy nazývají zeměmi globálního jihu, což je souhrnný termín pro země s nízkými příjmy a rozvíjející se ekonomiky. Po zohlednění inflace je to více, než Spojené státy vložily do Marshallova plánu po druhé světové válce.
Dokonce i Indie, která se obává závislosti na dovozu z Číny, svého souseda a rivala, si vzala příklad z čínské průmyslové politiky. Vláda využívá pobídky k instalaci obrovského množství solární energie a k výrobě mnohem více solárního zařízení doma.
Indie využila summit v Belému minulý týden k tomu, aby připomněla světu, že polovinu své spotřeby elektřiny může nyní pokrýt větrnou, solární a vodní energií a že o pět let dříve dosáhla svých cílů pro rok 2030 v oblasti přechodu na čistší zdroje energie v rámci Pařížské dohody. Ještě musí předložit své klimatické cíle pro rok 2035.
Stručně řečeno, těžiště se zdá být posunuto.
Před deseti lety, kdy byla podepsána Pařížská dohoda, to byly bohaté průmyslové země jako Spojené státy a Evropa, které tlačily na rozvojové země, aby přijaly rychlejší opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu. Rozvojové země na to reagovaly tím, že i ony mají právo na industrializaci a že bohaté země by jim měly pomoci financovat přechod na čistší paliva.
Tato finanční pomoc se většinou neuskutečnila. Hněv lídrů rozvojových zemí přetrvává.
Ekonomická situace se však změnila.
„Před deseti lety jste měli politický závazek, ale neměli jste trhy,“ řekla Kaysie Brownová, zástupkyně ředitele pro klimatickou diplomacii a geopolitiku v E3G, evropské výzkumné a advokační skupině. „Nyní si myslím, že jsme v bodě zlomu, kdy v některých případech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, trhy máte. Vyvstává tedy otázka, odkud v této měnící se situaci začne vycházet politické vedení.“
Čína se snaží prezentovat jako pilíř globální stability, zejména poté, co Trumpova administrativa oznámila, že Spojené státy odstoupí od každoročních klimatických jednání.
„Přechod k zelené a nízkouhlíkové ekonomice je trendem dnešní doby,“ řekl minulý týden na summitu čínský vicepremiér Ding Xuexiang. „Musíme zůstat sebevědomí a vyvážit cíle, jako je ochrana životního prostředí, ekonomický rozvoj, tvorba pracovních míst a vymýcení chudoby.“
Ding také vyzval země po celém světě, aby snížily obchodní bariéry pro zelené technologie.
Vzhledem k tomu, že čínský export solárních panelů, větrných turbín a baterií letos dosáhl rekordních hodnot, má Peking stále větší zájem na tom, aby se zbytek světa rychleji přiklonil k využívání obnovitelných zdrojů energie. Mnoho amerických a evropských lídrů vyjádřilo znepokojení nad rostoucí dominancí Číny, která podkopává jejich vlastní průmysl.
Na summitu se však zdálo, že mnoho rozvíjejících se zemí s tímto stavem nemá problém.
„Nemůžete trvat na tom, aby Čína snížila své emise,“ a pak si stěžovat, že Čína zaplavuje svět levnými elektromobily,“ řekl Corrêa do Lago. „Pokud vás trápí klima, je to dobrá zpráva.“
Zdroj v angličtině ZDE
1537
Diskuse