Řecko: Nelegální navracení a násilí vůči uprchlíkům a migrantům se stalo de facto hraniční politikou

24. 6. 2021

čas čtení 6 minut
Tisková zpráva Amnesty International, Česká republika


Nový výzkum Amnesty International odhalil, že řecké pohraniční síly násilně a nelegálně zadržují skupiny uprchlíků a migrantů a poté je vrací zpět do Turecka, což je v rozporu s jejich závazky v oblasti lidských práv, evropským i mezinárodním právem.

• Amnesty International přináší nové důkazy o mučení, špatném zacházení a nelegálním navracení uprchlíků a migrantů z Řecka do Turecka

• Někteří lidé byli zadrženi až 700 km od hranic a poté hromadně navráceni na pozemní hranici s Tureckem

• Amnesty vyzývá pohraniční síly evropské agentury na ochranu hranic Frontex, aby pozastavily nebo stáhly své řecké operace


Výzkumná zpráva, Řecko: Násilí, lži a navracení, dokumentuje, jak řecké úřady provádějí nezákonné navracení uprchlíků jak na pevnině, tak na moři. Zaměřuje se především na nezákonné operace v oblasti Evros, na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem. V únoru a březnu roku 2020 Řecko násilně odsunulo uprchlíky a migranty v reakci na jednostranné otevření pozemních hranic s Tureckem. Dokumentováním incidentů, ke kterým došlo po těchto událostech, od června do prosince 2020, tento nový výzkum ukazuje, že porušování lidských práv na hranicích Řecka nadále pokračuje a stalo se zavedenou praxí.

"Je zřejmé, že několik řeckých úřadů úzce koordinuje brutální zadržování lidí, kteří hledají bezpečí v Řecku. Lidé jsou vystavováni násilí a poté převedeni na břehy řeky Evros. Následně jsou navráceni do Turecka," uvedla Adriana Tidona, výzkumnice pro migraci z evropské kanceláře Amnesty International.

"Náš výzkum ukazuje, že násilné navracení uprchlíků a migrantů se stalo de facto řeckou politikou kontroly hranic v regionu Evros. Úroveň organizování potřebného k provedení těchto návratů, které zasáhly až 1 000 lidí v případech, které jsme zdokumentovali, ukazuje, jak daleko Řecko v nelegálním navracení lidí a v zakrývání této praxe zašlo.“

Drtivá většina lidí, s nimiž Amnesty International hovořila, uvedla, že zažila nebo byla svědkem násilí od lidí, které popisovali jako uniformované řecké úředníky, v některých případech se jednalo o muže v civilním oblečení. Toto násilí zahrnovalo údery tyčí nebo obuškem, kopání, rány pěstí a facky, což v některých případech vedlo k těžkým zraněním. Muži byli často podrobováni ponižujícím a agresivním prohlídkám, při kterých museli být nazí, což se v některých případech dělo i v přítomnosti žen a dětí.

Ve většině případů oznámené násilné činy porušovaly mezinárodní zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení. Některé incidenty byly tak násilné, že je lze označit pro jejich závažnost a ponižující nebo represivní charakter jako mučení.

25letý Syřan Saif*, který byl v srpnu 2020 čtyřikrát navrácen, řekl Amnesty International, že při jeho druhém pokusu byla skupina se kterou cestoval, přepadena „vojáky“ v černém oblečení a kuklách a převezena na břeh řeky Evros, která vede přes řecké a turecké hranice. Dva lidé ve skupině se pokusili o útěk, ale jeden z vojáků je zastavil a nemilosrdně zbil. Saif, který měl podezření, že jednomu z mužů byla zlomena páteř, sdělil Amnesty International: „Nemohl se vůbec hýbat, nemohl ani pohnout rukama.“ Podle Saifa poté, co vojáci odvedli dva zraněné muže přes řeku do Turecka, přišli zraněným na pomoc turečtí vojáci a sanitka.

Další muž Amnesty International sdělil, že během jedné z návratových operací byli on a jeho skupina vytlačeni z lodi do vody poblíž ostrůvku uprostřed řeky Evros, kde zůstali několik dní uvězněni. Jeden z mužů, kteří byli donuceni opustit loď, neuměl plavat a křičel o pomoc, když se topil ve vodě a poté byl stržen proudem.

K nelegálním návratům však nedochází pouze v příhraničních oblastech, lidé jsou zadržováni také hluboko na řecké pevnině, a poté nelegálně navraceni do Tureceka. Amnesty International hovořila se čtyřmi lidmi, kteří byli zadrženi a odvezeni do detenčního zařízení v oblastech severního Řecka a nakonec ve větších skupinách vráceni zpět do Turecka. Mezi nimi byli uznaní uprchlíci a registrovaní žadatelé o azyl, kteří žili již téměř rok v pevninském Řecku.

Jeden z nich, 31letý Syřan Nabil* a registrovaný žadatel o azyl v Řecku, řekl Amnesty International, že byl zatčen v přístavu ve městě Igoumenitsa v severozápadním Řecku. Policie mu řekla, že bude převezen do Atén a propuštěn, poté byl však převezen na zadržovací místo blíže k evropské pozemní hranici, zbit a nakonec odsunut ve skupině 70 lidí, včetně dětí. Amnesty International sdělil: „Než jsem vstoupil do autobusu, ukázal jsem policii svou azylovou kartu, ale oni mi ji vzali, roztrhali a řekli mi, ať nastoupím do autobusu.“

"Všichni lidé, se kterými jsme mluvili, byli odsunuti z oblastí, kde má evropská agentura na ochranu hranic Frontex značný počet zaměstnanců. Agentura proto nemůže tvrdit, že o násilí, které jsme zdokumentovali my a mnoho dalších, nic neví. Agentura Frontex je povinna zabránit porušování lidských práv a pokud to nemůže efektivně udělat, měla by ukončit nebo pozastavit operace v Řecku,“ uvedla Adriana Tidona.

Další informace

Zpráva Amnesty International Řecko: Násilí, lži a navracení je založena na rozhovorech s 16 lidmi, kteří zažili 21 návratů. Zaměřuje se především na návraty z hranice Evrosu v období od června do prosince 2020. Na základě jejich svědectví lze usuzovat, že tyto nezákonné operace zasáhly přibližně 1 000 lidí.

Human Rights Watch v těchto dnech zveřejňuje související výzkum, který se zaměřuje na odpovědnost agentury Frontex za porušování lidských práv na vnějších hranicích EU, včetně Řecka.

Frontex, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, je povinna přijmout přiměřená opatření na ochranu lidí před porušováním lidských práv a pozastavit nebo ukončit svou činnost, pokud k takovému porušování dochází.

*Jména byla změněna za účelem ochrany identit.

1
Vytisknout
1444

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2021