Způsobí hejna podmořských bezosádkových prostředků konec ponorek?

25. 6. 2021

čas čtení 2 minuty
Podmořský boj začne poněkud připomínat boj letecký. Hloubka oceánu i atmosféra představují trojrozměrné prostory, což umožňuje ponorkám a letounům svobodu manévrování, píše James Holmes. Avšak voda je ve srovnání se vzduchem odlišným médiem. Deformuje nebo blokuje vyzařování jakéhokoliv druhu. Rozdíly teploty, tlaku a salinity dokážou perverzním způsobem deformovat zvukový signál, zastírat informace o plavidlech, nebo vytvářet vrstvy, které jejich přítomnost zcela zamaskují.

Pokud nějaká kombinace nových technologií a operačních metod udělá z moře médium pohostinnější vůči senzorům, osádky ponorek budou muset změnit taktiku, techniky a procedury - možná radikálně. Měly by mezi jiným studovat boj ve vzduchu. Letci se musejí vyrovnávat s pestrým spektrem senzorů, od radaru přes infračervené systémy až po detektory elektronického boje a protiopatření všeho druhu. Hejna podmořských bezpilotních prostředků mohou představovat částečný protějšek husté sítě moderních protivzdušných senzorů.

Pokud k tomu všemu dojde, implikace pro moderní strategii, taktiku a konstrukci ponorek mohou být rozsáhlé. Co se týče námořní strategie, zdá se pochybné, že by námořnictva rozptýlila bezpilotní prostředky a senzory po všech sedmi mořích. Na to je světový oceán příliš rozsáhlý.

Nové technologie nebudou tak běžné ani tak levné, přičemž udržovat celosvětovou síť senzorů by patrně znamenalo nezvladatelný úkol, i kdyby to bylo finančně schůdné. Lovci ponorek budou muset postupovat selektivněji, vytvářet pole navzájem propojených senzorů v klíčových námořních uzlech.

Pokud věc proběhne takto, doplout z domovského přístavu do bezpečné operační oblasti bude představovat značnou výzvu. Bude např. možná nutné jaderným raketovým ponorkám přidělovat eskortní plavidla. Útočné ponorky budou odrážet nepřátelské útoky a vytvářet dočasné koridory podobně, jako stíhače eskortují bombardéry.

Už se nestane, že by raketové ponorky prostě šly pod vodu a unikly do hloubky, jak to bylo běžné na úsvitu atomového věku.

I taktika může projít hlubokými změnami. Osádky ponorek mohou při vstupu do rizikových zón uplatňovat aktivní opatření k potlačení nepřátelských senzorů a bezosádkových plavidel.

Navzdory příležitostnému přehánění existují šance na to, že by se moře nemuselo stát v dohledné době zcela průhledným. Nicméně technologický pokrok může přinutit ponorky, aby spoléhaly na mix aktivních a pasivních opatření spíše než aby plně závisely na pasivní obraně - ztišování za účelem vyhnout se akustické detekci. V takovém případě začnou postupně připomínat letouny třídy stealth.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1943

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2021