Na obranu památkářů a ekologů, a tedy i slušnosti

31. 8. 2018 / Richard F. Vlasák

čas čtení 4 minuty

Nějak už jsme otupěli, může se na nás dříví štípat a necháváme si všechno líbit. Co bylo před nedávnem nepsanou, ale přesto dodržovanou normou, je dnes běžně zpochybňováno, obelháváno a obcházeno. Nemáme v sobě vědomí, že zákony jsou zde na ochranu slabších, a že mohou být, nejsou-li svévolí zákonodárce, minimem morálky a vyjádření prospěchu společnosti oproti bezuzdnému drancování.

 

Z Hradu, který je dnes pevností číslo jedna, a jehož nájemce nechal zavřít všechny draze renovované hradní zahrady, protože má strach před červenými trenkami, slyšíme dštít síru na "ekoteroristy". Od táborského senátora Větrovského (přezdívaného Větrák) jsme se nedlouho po jeho zvolení dozvěděli, jak zrušit národní parky - a od jeho stranické kolegyně Krnáčové nyní čteme návrh na zrušení památkové ochrany. Soudruh Babiš se nás už měsíce snaží přesvědčit, že je OK, když nad ním visí obvinění z defraudace evropských peněz. Jak to souvisí? Velmi.

Pokud si položíte otázku, kdo z toho všeho profituje, kdo bude mít ze zrušené ochrany kulturního a přírodního dědictví prospěch, neuvidíte obyčejného majitele starého statku, jak se hádá o podobu povalové střechy nebo nešťastnou zahrádkářku, u niž se vyskytl na záhonku čolek, ale developery, kmotry a mafiány, kteří všechno zpeněží. A až jim dojde ze státního, krajského nebo obecního krajíce, sáhnou i potom vašem - cožpak o tom nevyprávějí už teď příběhy nájemců nuceně stěhovaných ze svých dříve družstevních bytů, copak se i vám nestalo, že byla zastavěna přístupová cesta, kdo si u lesíka vystavěl menší "penzionek"? Víte, povolíme-li, aby se právo a společný zájem umenšovaly, může se nám jednoho dne stát, že se staneme zaměstnanci státního podniku, aniž bychom to chtěli.

Naším společným zájmem je, aby dědictví našich předků zůstalo zachováno, rozvíjeno; aby děti mohly chodit do zdravé přírody, aby z našich měst nebyli "legolandy". Říkáte, ať jdu zkusit přebývat do domu s památkovou péčí; ať si bydlím u silnice, když ekologové nedovolí dálnici. Přátelé, pokud mi toto říkáte, naletěli jste "propagandě" frajerů, kteří se vámi ani nebudou zabývat, pokud budete chtít ochránit to svoje. Věřte prosím lidem, kteří svůj život zasvětili naší kultuře a přírodě, vyznají se a poradí vám. Jistě, i mezi nimi narazíte na "blbce", ale stejně tak narazíte na hloupou učitelku nebo arogantního doktora.

Rád dávám takový příklad. Dlouho se mluvilo o dálnici D8. Kdyby se dalo na rady "ekoteroristů" mohla stát už před lety. Jenže firmy, které na její stavbě profitovaly, potřebovaly její stavbu prodloužit, výmluva na ekology se jenom hodila. Podobné je to s Krnáčovou, jejíž podřízení povolili mnohá zvěrstva a potřebují měsíce na to, aby rozhodnutí NPÚ posoudili. Nejinak je tomu s Větrákem, už už byly připravené buldozery, aby vjely na šumavské mýtiny.

Nebo jinak, proč si z omezení neuděláme výhodu, copak jsme všichni odborníky na přírodu nebo kulturu, copak si opravdu pyšně myslíme, že rozumíme všemu a vždycky? Copak neumíme myslet než jen na svoje pohodlí a zájem vyššího celku je nám sobecky ukradený? Kde chybí úcta ke společnému, chybí úcta k druhému. Cožpak o tom nesvědčí zdevastované lavičky v parcích? Každodenní chování na ulici, kde hrubost a neurvalost převládá?

Já vím, moralizuji. Ale tiše doufám, že si na mne vzpomenete ve stínu staletých lip, protože našim předkům stálo za to je pro nás uchránit...



0
Vytisknout
9392

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2018