Rusku se nedaří v Sýrii prosadit své cíle

25. 2. 2018

čas čtení 5 minut
Vladimir Šamanov

"Jak pomáháme bratrskému syrskému lidu, vyzkoušeli jsme tam více než 200 nových typů zbraní," řekl Vladimir Šamanov, šéf obranného výboru ruského parlamentu. "Nyní vznikla pro nás poptávka po těchto nových zbraních z celého světa. Náš vojenskoprůmyslový komplex učinil naši armádu něčím, na co můžeme být hrdi. "



Téměř 18 měsíců poté, co začalo Rusko intervenovat v Sýrii, aby zabránilo Asadovu pádu, začíná být opravdu nejasné, jak může mít Moskva prospěch ze svého zásahu do nejsložitějšího a nejneřešitelnějšího konfliktu v dnešním světě, píše Martin Chulov.

Je pravda, že se zdá, že Asad už nepadne, avšak to, co dnes zbývá ze Sýrie, vůbec nevypadá jako předválečná země, které Asad kdysi vládl. Ústřední moc tohoto kdysi tvrdě policejního státu byla několikrát převálcována - nejprve opozičními organizacemi a pak regionálními hráči, kteří stále více zasahují do Sýrie ve svých vlastních zájmech, které jsou jen částečně totožné s tím, co chce Putin. Protagonisté na obou stranách se topí v bažině, kterou nepředvídali.



Zejména Putin zjišťuje, že Sýrii v její dnešní formě se nedá vládnout. Po celé Sýrii i po celém regionu jsou nyní aliance, které bývaly víceméně předpověditelné, roztříštěné a nejasné. Bojuje se o nový regionální pořádek.

"Jediným dosavadním vítězem je Írán," říká Bassam Barabandi, bývalý syrský diplomat, který emigroval v roce 2013. "Umí dosáhnout toho, co chce, bez přílišného množství hluku. Írán má radost z rusko-amerického konfliktu, protože to způsobuje, že je Rusko daleko závislejší svým přežitím na Íránu."

Konflikt mezi USA a ruskými žoldáky vyslanými do Sýrie Moskva utajila, přestože za jiných okolností by si trpce stěžovala, že soupeřící velmoc usmrtila 200 jejích vojáků. Kdyby Putin přiznal, že jeho muži byli do Sýrie vůbec vysláni, dokázalo by to, že jeho tvrzení, že v Sýrii Rusko zvítězilo, byla lež. Přiznat, že ruští vojáci zaútočili na ropnou rafinérii, kterou ovládali kurdští vojáci bojující na straně USA, by bývalo pro Rusko ještě obtížnější, v době, kdy Rusko tvrdí, že hájí Sýrii před terorismem a americkou hegemonií.

Američtí výzvědní činitelé jsou přesvědčeni, že firmu, která naverbovala ruské žoldáky - Skupina Wagner - ovládá Putinův spojenec Jevgenij Prigožin.

Svůj vliv v Deir ez-Zoru prosazuje i Írán. Ruští činitelé si opakovaně stěžují v Turecku, že cíle Íránu jsou stále více v rozporu s ruskými cíli.

Vysoký turecký diplomat vysvětlil, že Moskva se cítí zvlášť ohrožena tím, že Írán chce vytvořit v Damašku státní bezpečnostní strukturu podle íránských revolučních gard. "Ale jak mu v tom Rusko chce zabránit? Putin svou vůli neprosadí."

Turecko pozměnilo své cíle v této válce. Začalo svrhávat Asada, avšak nyní se soustřeďuje na snahy zabránit Kurdům, aby ovládli turecko-syrskou hranici. Minulý měsíc vyslalo Turecko své vojáky a arabské bojůvky do syrské pohraniční enklávy Afrin pro boj proti kurdským jednotkám. Moskva to tiše schválila.  Ale minulý týden bylo dovoleno jednotkám loajálním Asadovi, aby vstoupily do Afrinu a bojovaly proti Turkům. Ruský postoj vůči tomuto vývoji je nejasný.

"Rusko vždycky říká, že nemá tak silný vliv na Asada, jak si svět myslí. To je pravda," říká Barabandi. "Na Asada má daleko větší vliv Írán. Jednoduše řečeno, Írán se usadil v Sýrii a chce ji celou ovládnout a bojovat proti USA tím, že bude vyhrožovat Izraeli. Sýrie bude dějiště budoucí války organizace Hezbollah a Íránu proti Izraeli. V tom alespoň Írán doufá.

A Írán je spokojen, že Rusko v Sýrii vede  a dovoluje Íránu, aby jeho jednotky v Sýrii získávaly moc. Žádný z hráčů jinému nedůvěřuje a existují jen krátkodobé dohody, které se mohou časem pozměnit. Jediné, co mají společného, je to, že chtějí ze Sýrie vyhnat USA."

Rusko se nyní soustřeďuje jen na krátkodobé cíle v Sýrii.

"Jak pomáháme bratrskému syrskému lidu, vyzkoušeli jsme tam více než 200 nových typů zbraní," řekl Vladimir Šamanov, šéf obranného výboru ruského parlamentu. "Nyní vznikla pro nás poptávka po těchto nových zbraních z celého světa. Náš vojenskoprůmyslový komplex učinil naši armádu něčím, na co můžeme být hrdi. "

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9445

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2018