O neskonalé lásce k České poště, policii a soudu

8. 6. 2017

čas čtení 2 minuty



Jednoho krásného lednového dne, za husté chumelenice a náledí, jsem ždrcla do přede mnou odbočujícího poštovního pickupu. Paní řidičce se lehce vydul plastový nárazník, pročež nemohla otevřít zadní dveře, píše Michaela Spurná. 

Na místě to nevyřešíme, jelikož šéf pošty jí nařídil, že musí zavolat policii. OK. 

Mám v autě dítě, mrzne, za chvilku blikne rezerva, ale jistě počkáme, ať ještě paní kvůli mně nemá problémy v práci. Je to moje vina. 


Je kalamitní stav, policie toho má moc, dorazí po více.ne čtyřech hodinách. S paní kecáme, půjčuju jí nabíječku a tak. 

Několikrát s ní řeším, že mi mrzne děcko v autě a uvažuju, že odjedu. Papíry máme sepsaný (samozřejmě se toho napíše co nejvíc, poškozený nárazník, dveře, zámek....) tak se to vyřeší na pojišťovně a hotovo. Nakonec ale vydržím.

Dobrý den, říká policista, to je klasickej zaďák, budu vám muset udělit pokutu tři sta korun. 

Jistě, samozřejmě, je to moje chyba. 

Posaďte se do auta, my to sepíšeme a zavoláme vás. OK. 

Po deseti minutách: Tady jsou ty tři stovky. Noo ty si schovejte, jelikož tady paní má zranění a budeme si vás muset předvolat k nám na policii. 

"PROSIÍÍÍM?"  

"Nó, mně křuplo za krkem."

"TO SI DĚLÁTE PRDEL?"

Vždyť já chtěla několikrát odjet, a to by bylo odjetí od nehody. Hmm....

Na policii sepisuju protokol. Pan policista mi diktuje: Byla provedena dechová zkouška - negativní. Samozřejmě žádná zkouška nebyla, ale přece to nebudu řešit, ještě by mohl mít policajt problémy, že na to zapomněl. 

To víte paní, Česká pošta, pracovní úraz, to tu máme na denním pořádku. Ale nebojte, to bude pokuta a maximálně podmínka na řízení.

Paní marodila 32 dnů a mě samosoudkyně odsoudila. 

Takže všichni vy, co jsem vám vozila prdel 18 let, mě teď sem tam někam vyvezte, jelikož teď jsem vězeň ve své vsi.

Nejhorší na tom je, že ten Zeman je taková píča, že ani tu amnestii na rozlučku neudělí.

0
Vytisknout
12020

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2017