Klimatická krize: Rok 2024 byl pro světové pevniny a oceány nejteplejším rokem v historii, potvrdili američtí vědci

11. 1. 2025

čas čtení 5 minut
 

Podle Noaa byl loňský rok nejteplejší od začátku záznamů v roce 1850 a Nasa s tím souhlasí: Dlouhodobé trendy jsou zcela jasné


Vědci americké vlády potvrdili, že rok 2024 byl pro světovou pevninu a oceány nejteplejším rokem, jaký byl kdy zaznamenán, a poskytli tak další měřítko toho, jak klimatická krize žene lidstvo do teplot, které jsme dříve nezažili.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (Noaa) oznámil, že loňský rok byl nejteplejším rokem v globálních teplotních záznamech sahajících až do roku 1850, přičemž celosvětový průměr byl o 1,46C  teplejší než v době před tím, než lidé začali spalovat obrovské objemy fosilních paliv ohřívajících planetu.

 

Tento nový rekord, který je o 0,1C teplejší než předchozí rekordní hodnota z roku 2023, znamená, že všech 10 nejteplejších let od roku 1850 se odehrálo v posledním desetiletí. Údaje podporují samostatné údaje zveřejněné vědci Evropské unie tento týden, které rovněž ukazují rekordní rok 2024, ačkoli tyto údaje ukázaly, že rok 2024 byl o 1,6C   teplejší než předindustriální doba, což je první měření za mezinárodně dohodnutou hranicí udržení dlouhodobého nárůstu teplot pod 1,5C .

Agentura Nasa, která v pátek rovněž zveřejnila své teplotní údaje, se shoduje, že rok 2024 byl rekordní, neboť byl o 1,47C teplejší než v předindustriální éře. „Všechny skupiny se shodují, bez ohledu na to, jakým způsobem dávají údaje dohromady, není o tom pochyb,“ uvedl Gavin Schmidt, vedoucí klimatolog společnosti Nasa. „Dlouhodobé trendy jsou zcela jasné.“

Schmidt uvedl, že úroveň globálního oteplování posouvá lidstvo za hranice historických zkušeností s klimatem Země. „Abychom to uvedli na pravou míru, teploty během teplých období na Zemi před třemi miliony let - kdy byla hladina moří o desítky metrů výše než dnes - byly jen asi o 3C vyšší než předindustriální,“ řekl. „Za pouhých 150 let jsme na polovině cesty k teplu na úrovni pliocénu.“

V loňském roce byl zaznamenán rekordně teplý rok ve Spojených státech, Evropě a Africe a také další rekordní rok v Arktidě, která se otepluje třikrát rychleji než celosvětový průměr.

Rok byl poznamenán závažnými událostmi, které klimatická krize ještě zhoršila: v Mexiku bylo tak horko, že opice padaly ze stromů, hurikány dvakrát srovnaly se zemí rozsáhlé oblasti na jihovýchodě USA, ve Španělsku došlo k ničivým záplavám a v Amazonce byla rekordně nízká hladina vody. Na jihu Afriky spadla jen polovina obvyklého množství srážek.

Oceány, které nasávají obrovské množství tepla, jež vzniká spalováním fosilních paliv lidmi, zaznamenaly další teplotní rekord. Celkově byla globální horečka v roce 2023 a v roce 2024 tak silná, že vědci hledali další příčiny kromě klimatických změn způsobených člověkem a periodického jevu El Niño, jako je snížení znečištění lodní dopravy a klesající oblačnost.

„Loňský rok nebyl tak anomální jako rok 2023, ale byl na horní hranici toho, co jsme předpovídali na začátku roku,“ řekl Schmidt. „Jsou tu i další věci, které nám dávají trochu víc než to, co by se dalo očekávat od trendů a El Niña.“

Podle Roberta Rohdeho, vedoucího vědeckého pracovníka společnosti Berkeley Earth, která zveřejnila vlastní údaje, podle nichž byl loňský nárůst teploty podobný jako v EU, se tempo oteplování může zrychlovat.

„Náhlé nové rekordy stanovené v letech 2023 a 2024 se připojují k dalším důkazům, že nedávné globální oteplování zřejmě postupuje rychleji, než se očekávalo,“ řekl Rohde. „Zda je zvýšené globální oteplování dočasnou změnou, nebo součástí nového dlouhodobého trendu, se teprve ukáže.“

Přestože jediný rok s teplotou nad 1,5 °C nezruší cíl Pařížské klimatické dohody, který má pomoci chránit nejzranitelnější země před zhoršujícími se vlnami veder, suchy, bouřemi a dalšími dopady, vědci uvedli, že tento cíl je fakticky „mrtvější než nehet na dveřích“ a v dlouhodobém horizontu bude překonán během deseti let.

Vlády soustavně selhávají při snižování emisí ohřívajících planetu takovým tempem, aby se zabránilo stupňujícím se důsledkům klimatické krize, což názorně ilustrují požáry, které v současné době zachvátily Los Angeles. Přestože se před dvěma lety zavázaly k odklonu od fosilních paliv, jen málo z nejbohatších a dobře situovaných zemí tak činí.

„Prudké teploty v roce 2024 vyžadují průkopnická opatření v oblasti klimatu v roce 2025,“ řekl António Guterres, generální tajemník OSN. „Stále máme čas vyhnout se nejhorší klimatické katastrofě. Vedoucí představitelé však musí jednat - a to hned.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1265

Diskuse

Obsah vydání | 14. 1. 2025