Norsko zahájí masovou výstavbu protileteckých krytů

13. 1. 2025

čas čtení 3 minuty
Vláda norského hlavního města Osla se snaží obnovit požadavek na výstavbu protileteckých krytů v nových budovách, který byl zrušen téměř před třemi desetiletími, a znovu jej zavést jako povinný. Tato norma by měla být zahrnuta do nového plánu civilní obrany země.

Instalace krytů v budovách je součástí souboru opatření ke zvýšení odolnosti občanské společnosti vůči krizovým situacím na pozadí ruské invaze na Ukrajinu, uvádí se ve zprávě zveřejněné v pátek na téma "plná připravenost". Je třeba poznamenat, že rozhodnutí o pozastavení povinné výstavby protileteckých krytů ve všech nových budovách o rozloze větší než 1 000 metrů čtverečních bylo přijato v roce 1998. Důsledkem tohoto kroku bylo, že za 27 let nebyl v Norsku postaven ani jeden nový protiletecký kryt.

Dokument uvádí, že stávající protiletecké kryty pokrývají asi 45 % populace Norska, zatímco ve Finsku je to 90 %, v Dánsku 80 % a ve Švédsku 70 %. Úsilí Norska je v souladu s trendem přípravy zemí v regionu na potenciální krize – nejen vojenské povahy, ale také na přírodní katastrofy a kybernetické útoky – včetně budování nouzových rezerv a zlepšování odolnosti finančních systémů.

"Kolem nás je stále více nejistoty. Musíme se postarat o civilní obyvatelstvo v případě "nejhoršího scénáře" války nebo ozbrojeného útoku. V tomto případě jsou kryty jedním z nezbytných ochranných opatření," uvedla v pátek 10. ledna Emilia Enger Mehl, norská ministryně spravedlnosti a krizové připravenosti.

Podle předpovědí budou dodatečné náklady na organizaci přístřešků činit více než 2,5 tisíce eur na osobu.

Ruská invaze na Ukrajinu povzbuzuje orgány evropských zemí, aby se staraly o své vlastní obranné schopnosti. Asi deset evropských zemí již oznámilo obnovení starých a výstavbu nových protileteckých krytů za méně než tři roky války. Například v březnu 2024 ministr vnitra Moldavska Adrian Efros uvedl, že orgány republiky hledají finanční prostředky na obnovu a poskytnutí co největšího počtu úkrytů civilní obrany.

V listopadu srbský prezident řekl, že země by měla posílit svou armádu a připravit protiletecké kryty kvůli možnému riziku jaderné války. "V tuto chvíli jsme naprosto nepřipraveni, máme 257 tisíc míst v krytech. Musíme přebudovat infrastrukturu tak, aby pojala 1,5 milionu lidí, kteří mohou přijmout přístřeší," řekl v televizi Pink.

Později vyšlo najevo, že Německo vypracovává národní plán, jehož účelem je vytvořit a modernizovat ochranné struktury v celé zemi. Dokument vyvíjí Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách společně s regionálními úřady, zjistil deník Bild. Místopředsedkyně parlamentní frakce CDU/CSU Andrea Lindholzová zase kritizovala ministryni vnitra Nancy Faeserovou za snížení počtu bunkrů a protileteckých krytů v zemi a požadovala nápravu situace. "I když doufáme, že nikdy nebudeme potřebovat kryty, musíme být připraveni chránit naše obyvatelstvo v případě nouze," zdůraznila.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1145

Diskuse

Obsah vydání | 14. 1. 2025