25. 11. 2024
Oznámení, že Volkswagen plánuje zavřít tři továrny v Německu, propustit desítky tisíc zaměstnanců a snížit mzdy o 10 % pro všechny zaměstnance, přišlo jako kolektivní šok v místě, které se definuje jako "Autoland", země automobilů. Automobilový průmysl je v Německu mnohem více než jen hospodářským odvětvím a význam Volkswagenu přesahuje jeho výkaz zisků a ztrát nebo počet zaměstnanců. Automobilový gigant byl vždy symbolem německé moci. Nyní, když se promění v zrcadlo průmyslové krize země, její potíže zasahují tam, kde to nejvíce bolí.
S ročním HDP, který se má snižovat druhý rok v řadě, problémy Volkswagenu odrážejí neutěšenou situaci německé ekonomiky. V pasti zastaralého modelu se stalo jasným, že někdejší ekonomický motor Evropy byl závislý na levném ruském plynu a vývozu do Číny. S válkou na Ukrajině bublina praskla. "Starý obchodní model již nefunguje," uvedl nedávno časopis Focus.
Německá krize má mnoho aspektů a žádný z nich se nezdá být pravděpodobně řešitelný v krátkodobém horizontu: Migrace velkého průmyslu, stále chmurnější demografické vyhlídky, neschopnost přilákat kvalifikovanou pracovní sílu, upadající infrastruktura a pozoruhodný nedostatek inovací. Volkswagen, který není schopen konkurovat na mezinárodní úrovni, je symptomem motoru, který již neběží. "Made in Germany" ztratilo svůj lesk.
"Volkswagen je nejen ikonou celé německé ekonomiky, ale také symbolem úpadku celého odvětví," říká Carsten Brzeski, vedoucí makroekonomického oddělení ING. Krize společnosti "ukazuje, že řada špatných manažerských rozhodnutí spojená s určitou arogancí a podceňováním nových technologií a konkurentů, stejně jako měnící se role Číny v globální ekonomice, si vybírá obrovskou daň na celém německém průmyslu," dodal v prohlášení pro EL PAÍS.
V posledních měsících se neustále objevuje proud špatných zpráv týkajících se výrobního sektoru. Po oznámení Volkswagenu následovalo oznámení společnosti Thyssenkrupp, dalšího symbolu německé průmyslové síly, kde jsou ohroženy tisíce pracovních míst v jeho ocelářské divizi. V září se Meyer Werft, více než 200 let stará loděnice, vyhnula bankrotu díky veřejné pomoci ve výši 400 milionů eur (423 milionů dolarů).
Průmyslový gigant se potácí a odhaluje slabiny svého ekonomického modelu. Průmyslová výroba klesla o 20 % pod svůj vrchol v roce 2017, podle údajů Deutsche Bank Research, což její hlavní ekonom Robin Winkler v nedávné analýze popsal jako "nejstrmější pokles v historii Spolkové republiky" – tedy od konce 2. světové války.
Siegfried Russwurm, šéf mocné Federace německého průmyslu (BDI), varoval, že reformy, které německá ekonomika tak zoufale potřebuje, nemohou počkat. Podle předpovědí komplexní zprávy Boston Consulting Group a Německého ekonomického institutu (IW), která byla představena v září, hrozí, že do roku 2030 zmizí pětina německé průmyslové výroby. "Deindustrializace je skutečným rizikem," prohlásil slavnostně šéf průmyslu. Zpráva nazvaná Cesty transformace uvádí, že Německo v mezinárodním měřítku výrazně zaostává. "Přibližně pětina průmyslové výroby v Německu je ohrožena, postupná deindustrializace je skutečným nebezpečím a stane se hořkou realitou, pokud nebudou přijata rozhodná opatření k jejímu zvrácení," uzavírá zpráva.
Průmyslová výroba v Německu začala klesat dříve a rychleji než v jiných zemích eurozóny, říká Sander Tordoir, hlavní ekonom think-tanku Centrum pro evropskou reformu (CER), který pro EL PAÍS upozorňuje na šok, který válka na Ukrajině způsobila ekonomice země: "Německý model byl založen na energii z Ruska a na růstu taženém exportem díky poptávce ze Spojených států a Číny. Tyto pilíře byly hluboce otřeseny."
Krizi v automobilovém průmyslu, která je společná všem evropským výrobcům, zažíváme se zvláštní úzkostí v Německu, které je zdaleka největším průmyslovým hráčem podle obratu. Podle údajů Spolkového statistického úřadu tvořila v roce 2023 17 % německého vývozu motorová vozidla a díly. Sektor zaměstnává ne méně než 770 000 lidí. Oznámení Volkswagenu, že poprvé ve své sedmaosmdesátileté historii zvažuje uzavření závodů v zemi, šokovalo veřejné mínění. Přestože ekonomika od roku 2020 stagnuje, pesimismus se ještě nedostavil, protože zaměstnanost zůstávala pevným pilířem.
Krize v tomto odvětví je v podstatě způsobena tím, že německé automobilky usínají na vavřínech, říká Ferdinand Dudenhöffer, zakladatel Centra pro automobilový výzkum (CAR) a jeden z předních odborníků v tomto odvětví. Německé značky zaostávají ve vývoji elektromobilů, jejich baterií a softwaru a veřejná politika tento problém jen zhoršila, řekl během setkání se zahraničními zpravodaji v Berlíně.
Zisky jsou vymazávány špatnými prodejními čísly a vysokými náklady. Zisky Volkswagenu klesly v prvním pololetí o 14 %, BMW o téměř 15 % a Mercedes-Benz o téměř 16 %. Jeden fakt nám dává jasnou představu o tom, co se děje: Mezi 10 nejprodávanějšími elektromobily na světě není ani jeden německý model.
Dudenhöffer věří, že automobil zítřka, který bude za pět nebo 10 let dominovat trhu, je ten, který je v současné době na silnicích v Číně. Jediným způsobem, jak dohnat ztracenou půdu pod nohama, je proto zvýšit spolupráci a ještě více investovat do této asijské země: "Jak můžeme zachránit automobilový průmysl v současné situaci, se zmatkem, který máme v Německu, a četnými průmyslovými problémy? Podle mého názoru pouze tím, že se vydáme tam, kde se bude vyrábět automobil zítřka, tedy do Číny."
Existují ekonomové, jako je Marcel Fratzscher, prezident institutu pro ekonomický výzkum DIW Berlin, kteří říkají, že ekonomický model je stále platný, ale je třeba jej reformovat. Problémy Volkswagenu "se dotýkají většiny německých a evropských průmyslových společností, a to kvůli zostření konkurence a vzestupu protekcionismu," řekl agentuře EL PAÍS.
"Německý ekonomický model byl založen na otevřenosti a příslibu globalizace a je základem pro ekonomický úspěch a vysokou úroveň příjmů." Říká, že stále funguje, ale "musí se přizpůsobit novému technologickému vývoji a tvrdší konkurenci". Společnost se sídlem ve Wolfsburgu "zůstává vysoce inovativní, s velkým počtem patentů každý rok. Problém je v tom, že byla příliš dlouho spokojená a nedokázala se přizpůsobit novému globálnímu prostředí," dodává Fratzscher.
"S ekologickou transformací a válkou na Ukrajině jsou levné ceny energií minulostí. Deglobalizace zároveň brzdí německý export. Role Číny ve světové ekonomice se změnila z obchodního partnera na systémového nepřítele. To znamená, že celý ekonomický model již nefunguje. Německo potřebuje reformy a investice," shrnuje Brzeski.
V posledních měsících se předpovědi o bezprostřední budoucnosti německé ekonomiky jen zhoršily. V říjnu musela vláda přiznat, že hrubý domácí produkt se bude snižovat druhý rok v řadě, přestože o několik měsíců dříve prohlásila, že poroste. Ne moc, jen 0,3 %, ale toto číslo by znamenalo, že ekonomika se začíná rozjíždět. Místo toho ministr zelené ekonomiky Robert Habeck potvrdil, že ekonomika letos poklesne o 0,2 %. V loňském roce se HDP snížil o 0,3 %.
Vláda doufala v oživení ekonomické aktivity ve druhé polovině roku, ale to se zatím nenaplnilo. Chyba, řekl Habeck, nespočívá ani tak v situaci, jako spíše v "selháních posledních desetiletí", což je jasný odkaz na strukturální faktory a nedostatek reforem, kterými německá ekonomika trpí. Ekonomický odkaz Angely Merkelové, která tento měsíc vydává své dlouho očekávané politické memoáry, je stále více zpochybňován.
Oživení tedy přijde až v příštím roce. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) však německý HDP v roce 2025 vzroste pouze o 0,8 %, což bude zatíženo přetrvávající slabostí výrobního sektoru. Mezi největšími a nejbohatšími ekonomikami světa poroste tak pomalým tempem pouze Itálie.
Habeck zase oznámil, že vláda očekává růst o 1,1 % v roce 2025 a 1,6 % v roce 2026, což je expanze, která podle jeho názoru usnadní takzvaná "růstová iniciativa", stimulační balíček schválený tripartitní vládou, který se skládá z více než 40 opatření na podporu ekonomiky, včetně daňových úlev pro společnosti a snížení byrokracie. další z hlavních překážek konkurenceschopnosti německých společností.
Obtížná ekonomická situace země se stane klíčovým tématem před nadcházejícími spolkovými volbami, které budou přesunuty na 23. února 2025 – původně byly naplánovány na 28. září – poté, co se koaliční vláda (sociální demokraté, zelení a liberálové) rozpadla kvůli nesmiřitelným sporům v hospodářské politice.
Kolaps tripartitní koalice v čele s Olafem Scholzem a návrat nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu zvyšují nejistotu a představují nové výzvy pro největší ekonomiku Evropské unie, což přispívá k jejímu znepokojivému úpadku. Rozdíly mezi třemi partnery takzvané "semaforové" koalice – podle barev jejich stran: Červené, zelené a žluté – v ekonomických otázkách byly tak zjevné, že zabránily hledání společných řešení krize a nedokázaly vyřešit díru ve výši více než 13 miliard eur v rozpočtu na rok 2025, který stále není schválen.
Sociální demokraté a Zelení požadovali zmírnění přísných výdajových pravidel, která brzdí investice, jež oba partneři považují za nezbytné, v souladu s Draghiho zprávou. Pro vůdce liberální strany a bývalého ministra financí Christiana Lindnera bylo zrušení dluhové brzdy, ústavního limitu zadluženosti (který omezuje federální deficit na 0,35 % HDP s výjimkou případů nouze), červenou čárou.
Zjevná paralýza vlády při hledání řešení urychlila politickou krizi. Scholz odvolal Lindnera poté, co odmítl zvýšení daní nebo reformu přísných limitů na půjčky, které si Německo samo stanovilo, což vládě prakticky znemožnilo podniknout významná stimulační opatření.
"Německá ekonomika je dostatečně flexibilní na to, aby vytvářela nové společnosti a trhy, ale tento proces brzdí opotřebovaná infrastruktura, přetrvávající mezery v digitalizaci a pomalé kapitálové trhy," vysvětlil Tordoir pro EL PAÍS před vládní krizí.
"Absence vnějšího ekonomického plánu je umocněna nedostatkem veřejných investic nebo reforem během šwstnáctileté vlády bývalé kancléřky Merkelové. Fyzická infrastruktura Německa se po více než deseti letech utahování opasků na národní, státní i místní úrovni zhoršila. K zaplnění mezer je zapotřebí podpořit veřejné investice. To by mohlo přijít po nových volbách, kdy bude možné dluhovou brzdu reformovat," dodal.
Poté, co se Tordoir dozvěděl o rozpadu koaliční vlády a předčasných volbách, říká, že krize přidává nejistotu "do ekonomiky, která je již zahalena strachem", kdy domácnosti a firmy jsou po několika letech stagnace v režimu úspor. Domnívá se však, že to může mít pozitivní efekt: "Současná konstelace neumožňovala implementaci žádné politiky a situace se postupně zhoršovala." Tváří v tvář dilematu, zda pokračovat další rok v permanentním politickém patu, nebo vsadit na změnu, se Scholz rozhodl pro druhou možnost. "Trump činí schopnost Berlína vládnout naléhavější," dodává Tordoir.
Vláda si je vědoma toho, že neustálé hašteření mezi těmito třemi partnery poškozuje německou ekonomiku. "Politická debata v Německu a Evropě v současné době neposkytuje podnikům, a možná ani spotřebitelům, jasný směr, kterým by se měli ubírat," připustil v říjnu ministr Habeck. "Panují obavy, že koaliční vláda složená ze sociálních demokratů, zelených a liberálů, která zjevně sleduje odlišné cíle, nemusí být schopna jednat," varovala Geraldine Dany-Knedliková, vedoucí prognóz a hospodářské politiky společnosti DIW, při prezentaci společné zprávy, kterou na konci září sestavily přední ekonomické instituce v zemi.
Průzkum veřejné televize poprvé po dlouhé době ukázal, že Němci opět považují ekonomiku za nejdůležitější problém země, hned za imigrací. Průzkum přišel jen několik dní po další špatné ekonomické zprávě: Rozhodnutí amerického giganta vyrábějícího čipy Intel pozastavit své plány na výstavbu továrny v Německu za 30 miliard eur. Investice slibovala vytvořit 3 000 pracovních míst.
Roky, kdy německá ekonomika neustále rostla, produkty se vyráběly s využitím levné energie a vysokou poptávkou na mezinárodním trhu, jsou nyní pryč. A bude trvat dlouho, než se vrátí: V krátkodobém horizontu neexistují žádné známky zlepšení, jak zdůrazňuje zpráva institutů. Evropská lokomotiva "stagnuje již více než dva roky," píší. Dva po sobě jdoucí roky recese, což se nestalo více než 20 let.
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vyvolalo obavy v celé Evropské unii, ale zejména v Německu, jež posílá 10 % svého exportu na americký trh, který je jeho hlavním obchodním partnerem. Ekonomové již týdny varují před dopady druhého Trumpova funkčního období a velmi pravděpodobným novým napětím, které vznikne. "Obchodní válka mezi USA a Evropou by mohla znamenat ztrátu až 180 miliard eur pro německou ekonomiku během čtyř let jeho mandátu," uvádí zpráva Německého ekonomického institutu (IW) několik dní před hlasováním.
Republikán pohrozil zvýšením dovozních cel na 10 % nebo dokonce 20 %, což "by tvrdě zasáhlo německé společnosti, zejména ty v automobilovém a strojírenském průmyslu, které jsou silnými vývozci," říkají autoři, pro které je reakce navrhovaná EU – reagující na zvýšení cel zvýšením – "správná". Protiútok poškozuje USA více než EU, tvrdí. "V nejlepším případě by hrozba odvety ze strany EU mohla stačit k tomu, aby Trumpa usadila," říká jedna z autorek, Samina Sultan: "Navíc si oba partneři musí uvědomit, že rovnocenné partnerství posiluje jejich pozice vůči Číně."
Riziko, že Trumpova politika ovlivní ekonomiku bloku, je reálné, říká Carsten Brzeski, šéf makroekonomie ING. "Nová obchodní válka by mohla posunout ekonomiku eurozóny z pomalého růstu do plnohodnotné recese," říká. To by se kvůli samotné nejistotě mohlo posunout až na konec letošního roku, i když cla by se Evropy pravděpodobně začala dotýkat až na konci roku 2025, vysvětluje.
"Německo obecně táhne dolů ekonomické výsledky eurozóny: Je to jedna z ekonomik, která roste nejméně, a to navzdory tomu, že je největší," upozorňuje Sander Tordoir, hlavní ekonom think-tanku Centrum pro evropskou reformu. Otřepaná fráze, že "pokud Německo kýchne, Evropa se nachladí", zůstává za současných okolností platná. "Od cel EU na elektromobily až po odpor Berlína vůči akvizici Commerzbank italskou bankou Unicredit, strach z deindustrializace způsobuje, že se Německo obrací spíše do sebe, než aby vedlo Evropu k řešením," říká Tordoir.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse