Šok v Rumunsku: v prezidentských volbách vede tvrdý pravicový kritik NATO Calin Georgescu

25. 11. 2024

 

Po uzavření volebních místností hlasovalo podle Ústředního volebního úřadu 9,4 milionu lidí, tedy asi 52,4 % oprávněných voličů. Druhé kolo hlasování se bude konat 8. prosince.
Rumunští prezidentští kandidáti (l-r) George Simion, Elena Lasconiová, Marcel Ciolacu.i

Prezident má pětileté funkční období a má významné rozhodovací pravomoci v oblastech, jako je národní bezpečnost, zahraniční politika a jmenování soudců v Evropské unii a členské zemi NATO.

Dvaašedesátiletý Georgescu kandidoval nezávisle a nebyl příliš známý. Překonal většinu místních průzkumů, čímž vyvolal šokové vlny v rumunském politickém establishmentu, když se vyšvihl na první místo.

Po nedělním odevzdání hlasovacího lístku Georgescu v příspěvku na Facebooku uvedl, že hlasoval „Za nespravedlivé, za ponížené, za ty, kteří mají pocit, že na nich nezáleží, a ve skutečnosti na nich záleží nejvíce... hlasování je modlitbou za národ“.

Cristian Andrei, politický konzultant působící v Bukurešti, řekl agentuře Associated Press, že Georgescův nečekaný volební výsledek se zdá být „velkým protestem nebo vzpourou proti establishmentu“.

„Hlavní politické strany ztratily spojení s běžnými Rumuny,“ řekl. „Nemáte silné kandidáty ani silné lídry ... jsou tu slabí kandidáti, slabí lídři a strany jsou obecně dost odtržené.

Georgescu podle Andreje postrádá program a má vágní a populistický manifest s postoji, které jsou „mimo běžný diskurs“. Mezi jeho postoje patří podpora rumunských zemědělců, snížení závislosti na dovozu a zvýšení výroby energie a potravin.

Georgescu označil protiraketový štít NATO v rumunském městě Deveselu za „ostudu diplomacie“. Prohlásil, že Severoatlantická aliance nebude chránit žádného ze svých členů, pokud na ně Rusko zaútočí.

Georgescu má podle svých internetových stránek doktorát z pedologie, oboru půdoznalství, a v 90. letech zastával různé funkce na rumunském ministerstvu životního prostředí. V letech 1999-2012 byl zástupcem Rumunska v národním výboru Programu OSN pro životní prostředí.

Videa zveřejněná na jeho populárním účtu na TikToku, kde nasbíral 1,6 milionu lajků, zachycují jeho návštěvu kostela, cvičení juda, běhání po oválné dráze a promluvy v podcastech.

Rumunsko má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 km a od roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na Kyjev, umožnilo vývoz milionů tun obilí přes svůj černomořský přístav Konstanta a poskytlo vojenskou pomoc, včetně darování baterie protivzdušné obrany Patriot.

Vesnice na hranici s Ukrajinou zaznamenaly nálet bezpilotních letounů narušujících národní vzdušný prostor, ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti.

Jeden z politických komentátorů uvedl, že nelze vyloučit ruské vměšování do voleb s cílem získat Georgescuovi výhodu.

„Na základě Georgescova postoje k Ukrajině a rozporu mezi průzkumy veřejného mínění a skutečným výsledkem to (nemůžeme) vyloučit,“ řekl Sergiu Miscoiu, profesor politologie na univerzitě Babes-Bolyai.

Ecaterina Nawadia, dvacetiletá studentka architektury, uvedla, že v neděli volila poprvé v celostátních volbách, a doufá, že mladí lidé přijdou k volbám v hojném počtu.

„Od revoluce (1989) jsme neměli opravdu dobrého prezidenta,“ řekla. „Doufám, že většina lidí v mém věku šla volit ... protože vedoucí kandidát není nejlepší volbou.“

Rumunsko čekají 1. prosince také parlamentní volby, které rozhodnou o příští vládě a premiérovi země.

Politický konzultant Andrei uvedl, že velký rozpočtový deficit, vysoká inflace a zpomalení ekonomiky v Rumunsku by mohly v důsledku všeobecné nespokojenosti přimět více mainstreamových kandidátů k posunu směrem k populistickým postojům.