Joe Biden oznámil dohodu o příměří, která ukončí boje mezi Izraelem a Hizballáhem

27. 11. 2024

 

„Budeme dohodu prosazovat a na jakékoli její porušení rázně odpovíme. Společně budeme pokračovat až do vítězství,“ řekl Netanjahu.

Biden ve výrocích z Růžové zahrady Bílého domu řekl: „Podle dnes dosažené dohody budou s platností od zítřejší čtvrté hodiny ranní místního času boje na libanonsko-izraelské hranici ukončeny,“. Poslední dvě slova zopakoval: „Skončí.“

„Má se jednat o trvalé zastavení nepřátelských akcí. Tomu, co zbylo z Hizballáhu a dalších teroristických organizací, nebude dovoleno, zdůrazňuji, nebude dovoleno znovu ohrozit bezpečnost Izraele,“ řekl.

„Izraeli bylo řečeno, že byl na bojišti odvážný. Írán za to svými zmocněnci zaplatil velmi vysokou cenu. Nyní musí být Izrael odvážný a proměnit taktické úspěchy proti Íránu v ucelenou strategii, která zajistí Izraeli dlouhodobou bezpečnost a pokrok v oblasti širšího míru a prosperity v regionu. Dnešní oznámení je zásadním krokem v této vizi, a proto oceňuji odvážné rozhodnutí libanonských a izraelských představitelů ukončit násilí. Připomíná nám, že mír je možný. Zopakujme, že mír je možný."

Biden uvedl, že američtí vojáci nebudou nasazeni na hranici mezi Izraelem a Libanonem, ale že „spolu s Francií a dalšími zeměmi poskytneme nezbytnou pomoc, abychom zajistili, že tato dohoda bude plně a účinně realizována“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvítal dohodu, která je podle něj „vyvrcholením mnohaměsíčního úsilí izraelských a libanonských orgánů v úzké spolupráci se Spojenými státy“.

V prohlášení zveřejněném na internetu Macron uvedl, že dohoda by měla „obrátit list pro Libanon“, ale varoval: „Nesmíme zapomínat, že v Gaze nadále zuří válka a Francie bude pokračovat ve svém úsilí o ukončení nepřátelských akcí, osvobození rukojmích a masivní dodávky humanitární pomoci.“

Dodal: „Tato dohoda by také měla otevřít cestu k příměří, na které se tváří v tvář nezměrnému utrpení obyvatel Gazy čekalo příliš dlouho.“

K okamžitému příměří v Gaze vyzval také britský ministr zahraničí David Lammy: „Musíme se chopit tohoto okamžiku. Musí to být bod obratu, který vytvoří impuls k trvalému míru na celém Blízkém východě.“

Dohoda je výsledkem několikaměsíčního mezinárodního lobbingu Bidenovy administrativy, která zahájila zoufalé snahy o zastavení bojů, ale po slibech, že dohoda je na spadnutí, pravidelně přicházela zkrátka.

Očekává se, že USA budou klíčovým bezpečnostním garantem dohody. Podpis příměří přichází v době, kdy do konce funkčního období Bidenovy administrativy zbývají necelé dva měsíce, což znamená, že nově zvolený prezident Donald Trump může dohodu po svém nástupu do úřadu 20. ledna nadále podporovat nebo ji zrušit.

Netanjahu uvedl, že existují tři důvody, proč usilovat o příměří: zaměřit se na hrozbu ze strany Íránu; doplnit vyčerpané zásoby zbraní a dát odpočinek unaveným záložníkům; a izolovat Hamás, palestinskou militantní skupinu, která vyvolala válku v regionu, když 7. října loňského roku zaútočila na Izrael.

Pro Izrael je důležité, že Hizballáh upustil od svého požadavku, aby příměří v Libanonu bylo podmíněno ukončením bojů v Gaze.

Netanjahu upozornil na to, co označil za slabost skupiny po 13 měsících bojů, a řekl: „Vrátili jsme (Hizballáh) o desítky let zpět, zlikvidovali jsme ... jeho nejvyšší představitele, zničili jsme většinu jeho raket a střel, neutralizovali jsme tisíce bojovníků a zničili jsme roky budovanou teroristickou infrastrukturu v blízkosti našich hranic.“

Očekává se, že dohoda vstoupí v platnost ve středu v 02:00 hodin středoevropského času. Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že jednání pokračovala ještě v pondělí večer a že ačkoli jsou diskuse „velmi konstruktivní“, že „nic není hotovo, dokud není hotovo vše“. Nic není dojednáno, dokud není dojednáno vše“.

Izraelská televize uvedla, že bezpečnostní kabinet návrh schválil a že bude předložen širšímu kabinetu později v úterý večer. Později v úterý se očekává také prohlášení libanonského premiéra Nadžíba Mikátího.

Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir na sociálních sítích napsal, že je proti dohodě, a označil ji za „historickou chybu“. Uvedl, že Izrael „nesmí věřit nikomu jinému než sobě“, a předpověděl, že brzy povede k obnovení bojů s Hizballáhem v Libanonu.

Nevyhrožoval však vystoupením z Netanjahuovy vládnoucí koalice, což naznačuje, že izraelský premiér možná dokáže případnou nespokojenost na pravém křídle své vládnoucí koalice zvládnout.

Hizballáh začal odpalovat rakety na Izrael na podporu svého spojence, Hamásu, den poté, co tato palestinská skupina zaútočila na Izrael, čímž vyvolala regionální požár.

Konflikt na modré linii - demarkační linii oddělující Libanon od Izraele - se vyostřil koncem září, kdy při útoku připisovaném Izraeli explodovaly stovky pagerů Hizballáhu. Izrael poté při leteckých útocích zabil velkou část vedení Hizballáhu a zahájil pozemní invazi do jižního Libanonu.

Podle podmínek dohody se Izrael zcela stáhne z jižního Libanonu, zatímco Hizballáh přesune své těžké zbraně severně od řeky Litani, asi 25 km severně od hranice.

Během 60denní přechodné fáze bude libanonská armáda rozmístěna v nárazníkové hraniční zóně po boku stávajících mírových sil OSN. Dlouhodobé hraniční spory budou projednány po uplynutí 60denního období stažení.

Proces bude monitorován dozorčím mechanismem pod vedením USA, který bude působit jako rozhodčí při porušování hranic. Ujišťovací dopis, který nebyl formálně součástí dohody, údajně zaručuje americkou podporu izraelské svobodě jednání, pokud Hizballáh znovu zaútočí na Izrael nebo přesune své síly či zbraně jižně od řeky Litani.

Dohoda se řídí obrysy rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která ukončila 36denní válku mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006, ale nikdy nebyla plně provedena.

I v době, kdy měla být dohoda oznámena, Izrael zintenzivnil kampaň leteckých útoků na libanonské hlavní město Bejrút a další oblasti země, při nichž podle zdravotnických úřadů zahynulo 18 lidí.