V Gaze zřejmě přežívá více než 50 000 dětí bez rodičů, varuje International Rescue Committee

9. 10. 2024

čas čtení 11 minut
 
Zpráva varuje, že dětem bez doprovodu nebo odloučeným od rodičů hrozí vyšší riziko hladomoru.


Až 51 000 dětí v Gaze je zřejmě bez doprovodu nebo odloučeno od rodičů, varuje charita
Mezinárodní záchranný výbor (IRC) zveřejnil novou zprávu, která podrobně popisuje ničivý dopad izraelské války v Gaze na děti na tomto území.

Odhaduje se, že přibližně 17 000 dětí je bez doprovodu nebo odloučeno od rodičů a pečovatelů. IRC se domnívá, že toto číslo by mohlo být třikrát vyšší (51 000).

Časté izraelské příkazy k evakuaci, zadržování a útoky přispěly k tomu, že v posledních několika měsících bylo v Gaze rozděleno více rodin.

Některé děti byly nalezeny samotné v nemocnicích.

Děti bez doprovodu a odloučené děti čelí vysokému riziku dětské práce, vykořisťování, zanedbávání, hladovění a dlouhodobým dopadům na duševní zdraví.

Každé dítě, rodič a pečovatel v Gaze zažívá trauma.

Týmy IRC v Gaze zaznamenávají zvýšenou míru závažné a akutní podvýživy u dětí mladších pěti let.

Děti v Gaze nyní zmeškaly jeden rok vzdělávání kvůli zhroucení školních budov způsobenému izraelským bombardováním.

Bart Witteveen, ředitel IRC pro okupované palestinské území, řekl: „Je zřejmé, že bez okamžitého a trvalého příměří budou dlouhodobé dopady této války ještě větší. Dlouhodobý toxický stres z násilí a vysídlení může vést k dlouhodobým zdravotním problémům dětí.

Bez podpory prostřednictvím psychosociálních aktivit nebo bezpečných prostor pro děti existuje značné riziko dlouhodobých dopadů na vývoj, včetně vývoje mozku. Mezinárodní společenství musí neprodleně jednat, aby děti ochránilo, a to nejen bezprostředně, ale také s ohledem na jejich dlouhodobé zdravotní potřeby, ať už se týkají duševního zdraví, zdravotní péče nebo vzdělávání.

Děti v Gaze již nemohou déle čekat, dlouhodobé omezování humanitární pomoci a pokračující boje znamenají, že generace dětí bude mít nyní celoživotní zdravotní a vývojové problémy.


Záběry úderů IDF v Gaze ukazují „bezprecedentní míru poškození civilního obyvatelstva“. 

 
Airwars, investigativní válečný monitor, analyzoval stovky záznamů izraelských úderů na Gazu, které Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily za poslední rok. Záběry byly geolokalizovány a spojeny s incidenty, při nichž Palestinci veřejně oznámili, že byli zraněni nebo zabiti civilisté.

Šetření, které bylo provedeno ve spolupráci s datovou a forenzní jednotkou Sky News, identifikovalo 17 incidentů z prvního měsíce války - která vypukla loni v říjnu -, u nichž se záběry zveřejněné IDF shodovaly s místem, kde Airwars zdokumentoval zranění civilistů.

Jen na základě těchto 17 klipů bylo podle Airwars zabito více než 400 palestinských civilistů, včetně více než 200 dětí.


Airwars uvádí, že záběry v krátkém filmu ukazují, jak bombardovací kampaň IDF způsobila „bezprecedentní míru civilních škod“.

Emily Trippová, ředitelka Airwars, k vyšetřování uvedla: „Izraelská armáda sdílela na sociálních sítích stovky videí svých vlastních úderů v Gaze - zrnité černobílé klipy s několika málo detaily, ale s titulky, které oznamují, že zasahují cíle Hamásu. Chtěli, aby svět viděl zprávu o precizní kampani, řízeném vyprávění o pečlivém a promyšleném vedení války.

Vyhledáním těchto klipů a jejich přiřazením k obviněním z poškození civilistů jsme však odhalili jiný příběh. Dokonce i při úderech, jejichž záběry zveřejnila sama izraelská armáda - tedy těch, které se rozhodla ukázat světu - jsme našli stovky zabitých civilistů. Jde o další důkaz, že postupy izraelské armády vedou k bezprecedentní míře poškozování civilního obyvatelstva.


Analýza organizace Oxfam, která byla zveřejněna minulý týden, zjistila, že za poslední rok bylo v Gaze izraelskou armádou zabito více žen a dětí než za stejné období jakéhokoli jiného konfliktu za posledních dvacet let. Charitativní organizace uvedla „konzervativní údaje“, podle nichž bylo od loňského roku izraelskou armádou v Gaze zabito více než 6 000 žen a 11 000 dětí. Ministerstvo zdravotnictví Gazy dnes již dříve uvedlo, že od 7. října 2023 bylo při izraelských úderech na Gazu zabito nejméně 42 010 Palestinců a 97 720 jich bylo zraněno. Izrael popřel, že by se ve válce proti Gaze zaměřil na civilisty.


Palestinská civilní záchranná služba uvedla, že obdržela nepotvrzené zprávy o tom, že v Džabalíji a dalších oblastech na severu Gazy mohly být zabity desítky Palestinců, ale není schopna se k nim dostat kvůli izraelskému bombardování.

Izraelská armáda od neděle obklíčila Džabálii i další blízké čtvrti a nařídila obyvatelům, aby utíkali na jih, přestože nikde není oblast, kam by mohli zcela bezpečně odejít.

Počet mrtvých v Gaze dosáhl 42 010, uvádí ministerstvo zdravotnictví
Od 7. října 2023 bylo při izraelských úderech v Gaze zabito nejméně 42 010 Palestinců a 97 720 jich bylo zraněno, uvedlo ve středečním prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy.

Z toho 45 Palestinců bylo zabito a 130 zraněno v posledním 24hodinovém sledovaném období, uvádí ministerstvo, které již v minulosti uvedlo, že další tisíce mrtvých se s největší pravděpodobností ztratily v troskách enklávy.

Jeden příslušník syrského bezpečnostního personálu byl zabit a další zraněn při izraelském leteckém útoku východně od města Kunejtra na jihu země, informovala syrská státní tisková agentura. Izrael provádí nálety na cíle v Sýrii napojené na Írán již několik let, ale od loňského října útoky zintenzivnil.


Představitelé palestinské militantní skupiny Hamás a hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse budou dnes v Káhiře jednat o jednotě, sdělil agentuře Reuters představitel Hamásu.

„Na schůzce se bude diskutovat o izraelské agresi v pásmu Gazy a o výzvách, kterým čelí palestinská věc,“ uvedl Taher Al-Nono, mediální poradce politického šéfa Hamásu.

Půjde o první schůzku po několika měsících od červencových rozhovorů obou skupin v Pekingu, kdy se dohodly na krocích k vytvoření vlády národní jednoty v blíže neurčeném termínu v budoucnosti. Podobná kola v minulosti zatím nepřinesla žádný pokrok. 

Západní státy podporují myšlenku, aby poválečné pásmo Gazy spravovala reformovaná Palestinská samospráva, která dostává bezpečnostní pomoc od USA a EU.

Hamás, který je Izraelem, Velkou Británií a dalšími zeměmi zakázán jako teroristická skupina, uznává, že nemůže být součástí žádné mezinárodně uznané nové vlády palestinských území, až izraelská válka v Gaze definitivně skončí, uvedl zdroj agentury Reuters.

Chce však údajně, aby Fatah v rámci širší politické dohody souhlasil s novou technokratickou správou Západního břehu Jordánu a Gazy.

Izrael vyhrožuje, že nebude akceptovat žádnou roli Hamásu v poválečné Gaze. Tvrdí, že nedůvěřuje ani palestinské samosprávě vedené Abbásem.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí potvrdil zprávy, že teheránský ministr zahraničí Abbás Aragčí přijede do Saúdské Arábie ještě dnes.

Esmaeil Baghaei  uvedl:

V návaznosti na diplomatické konzultace Íránské islámské republiky a koordinaci se zeměmi regionu s cílem zastavit genocidu a agresi izraelského režimu a zmírnit utrpení našich bratrů a sester v Gaze a Libanonu odlétá dnes do Saúdské Arábie ministr zahraničních věcí Dr. Araghchi. Genocida a znásilňování musí skončit.

Írán je odhodlán dále posilovat vztahy se svými sousedy, zajistit stabilitu a bezpečnost a rozvíjet hospodářskou spolupráci ve prospěch všech národů v regionu.



Státy Perského zálivu nesmí dovolit využívání vzdušného prostoru proti Íránu 

Arabské státy Perského zálivu se podle zpráv snažily ujistit Írán o své neutralitě v eskalujícím konfliktu mezi Teheránem a Izraelem. Mezi státy Perského zálivu patří Saúdská Arábie, která po válce v Gaze vyjádřila zájem normalizovat vztahy s Izraelem, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar.

Vysoce postavený íránský představitel řekl agentuře Reuters, že Teherán sdělil arabským státům Perského zálivu, že by bylo „nepřijatelné“, kdyby povolily použití svého vzdušného prostoru nebo vojenských základen proti Íránu, a varoval, že jakýkoli takový krok by vyvolal reakci.

Tento vysoký představitel, který si přál zůstat v anonymitě, agentuře Reuters řekl:

Írán dal jasně najevo, že jakákoli akce země Perského zálivu proti Teheránu, ať už prostřednictvím využití vzdušného prostoru nebo vojenských základen, bude Teheránem považována za akci celé skupiny a Teherán bude odpovídajícím způsobem reagovat.

Ve zprávě byla zdůrazněna potřeba regionální jednoty proti Izraeli a důležitost zajištění stability.

„Rovněž bylo jasně řečeno, že jakákoli pomoc Izraeli, například umožnění využití vzdušného prostoru některé z regionálních zemí pro akce proti Íránu, je nepřijatelná,“ dodal úředník.

Zatím není jasné, jak Izrael na útok balistickou střelou Teheránu odpoví. Americký prezident Joe Biden varoval před úderem na íránská ropná zařízení (poté, co naznačil, že Washington o takové akci „diskutuje“). Mezi další cíle, které by se Izrael mohl pokusit zasáhnout, patří shluk íránských raketových a bezpilotních základen, ekonomická infrastruktura nebo ropné terminály.

Jak jsme již zmínili v dřívějším příspěvku, očekává se, že Biden ještě dnes uskuteční telefonický rozhovor se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem, který bude údajně zahrnovat diskusi o případných plánech na úder proti Íránu. Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě dnes zamíří na jednání do Saúdské Arábie a dalších států Perského zálivu.

Zdroj v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
1408

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2024