Prokurátoři v Nizozemsku zvažují trestní stíhání vysokých představitelů izraelských zpravodajských služeb
8. 10. 2024
čas čtení
18 minut
Nové izraelské nálety v jižním Bejrútu
Izraelská armáda podle zpráv zahájila nové nálety na jižní předměstí Bejrútu.
Při izraelském náletu v Damašku zahynulo sedm civilistů včetně žen a dětí, uvedlo ministerstvo obrany
Syrské ministerstvo obrany uvedlo, že při úterním izraelském náletu na obytnou budovu v Damašku zahynulo sedm lidí včetně žen a dětí.
Nejméně 11 dalších osob bylo při útoku zraněno, uvedlo ministerstvo a dodalo, že se jedná pouze o předběžné údaje, neboť záchranáři stále hledají přeživší pod troskami.
Jak jsme již dříve informovali, Syrská observatoř pro lidská práva se sídlem ve Velké Británii uvedla, že při náletu byli zabiti čtyři lidé.
Podle novináře agentury AP, který byl na místě, úder zničil první tři patra budovy ve čtvrti Mezzeh východně od Damašku. Ve zprávě agentury AP se píše: „Dům byl zasažen:
Trosky zasypaly okolí a rozdrtily několik aut. Na místo přijely sanitky a bagry, aby zachránily přeživší a odklidily trosky.
Generální tajemník OSN António Guteres sdělil irské televizní stanici RTÉ, že Izraelské obranné síly (IDF) opustily mírové stanoviště 6-52 na libanonské hranici, kde byly umístěny irské jednotky.
Žádost podala minulý týden skupina 20 stěžovatelů, z nichž většina jsou Palestinci, a žádá nizozemskou prokuraturu, aby prověřila obvinění, že se Izrael pokusil zmařit vyšetřování zločinů na okupovaných palestinských územích, které provádí ICC.
Podle právníků skupiny bylo trestní oznámení podáno v reakci na vyšetřování deníku Guardian, které odhalilo, jak se izraelská rozvědka po dobu devíti let snažila podkopat, ovlivnit a údajně zastrašit úřad hlavního žalobce ICC.
Společné
vyšetřování s izraelsko-palestinskou publikací +972 Magazine a
hebrejsky psaným listem Local Call přimělo nizozemskou vládu, aby na
začátku tohoto roku vyjádřila své obavy izraelskému velvyslanci v
Nizozemsku.
Izraelský deník Haaretz v úterý ve svém hlavním úvodníku obvinil izraelského ministra financí Bezalela Smotricha a izraelskému ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira z „prosazování nebezpečné agendy“ a tvrdí, že tato dvojice „bezostyšně využívá 7. října k osídlení Gazy Izraelci.
V úvodníku se píše:
Ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir se drží svého poslání využít historickou příležitost, která podle nich spadla židovskému národu do klína 7. října loňského roku.
Jejich cílem je obsadit pásmo Gazy a osídlit ho židy a tento cíl diktuje jejich postoje, včetně nezodpovědné ochoty obětovat izraelská rukojmí. To také stojí za jejich požadavkem přenést odpovědnost za humanitární pomoc v Gaze na Izraelské obranné síly. Problém je v tom, že jejich okupačním touhám se dostává pozorného sluchu ze strany premiéra Benjamina Netanjahua.
Smotrichovi je jedno, co si myslí IDF... a neskrývá, že jeho cíle jsou jiné než ty, které si vytyčila vláda. A přestože je ministrem financí, podobně lhostejný je i k vysokým ekonomickým nákladům na správu pomoci Gaze. To vše jsou esoterické úvahy pro někoho, kdo považuje přenesení odpovědnosti za humanitární pomoc za krok na cestě k nastolení faktické vojenské vlády v Gaze.
Smotrich a Ben-Gvir prosazují nebezpečnou agendu, která je v rozporu s deklarovanými cíli války i se zájmy suverénního Izraele, který se stále považuje za součást rodiny národů. Nesmí jim být dovoleno uskutečnit svůj plán, a tím ohrozit Izrael.
Při úterních izraelských útocích v celém pásmu Gazy bylo zabito několik civilistů a další byli zraněni, informovala palestinská tisková agentura Wafa.
Několik civilistů bylo zabito u západního vchodu do uprchlického tábora Nuseirat v centrální části Gazy.
Podle zprávy Wafy, byl jeden člověk zabit a další zraněni poté, co izraelské bojové letadlo zaútočilo na pozemek poblíž vjezdu do města Zawayda v Gaze.
Na jiném místě byli tři civilisté zraněni při izraelském náletu na věž v oblasti al-Alami v uprchlickém táboře Jablia na severu území, největším z osmi historických městských uprchlických táborů v pásmu Gazy.
Izraelská armáda od neděle obklíčila severní město Džabalia i další blízké čtvrti a nařídila obyvatelům, aby utíkali na jih do takzvané „humanitární zóny“ al-Mawasi, přestože ta byla terčem smrtících izraelských náletů a je značně přelidněná.
Zdroj v angličtině ZDE
Zdravotnické zdroje sdělily televizi Al-Džazíra, že izraelská armáda v úterý v Gaze dosud zabila nejméně 43 Palestinců.
Netanjahu prohlásil, že Izrael „zlikvidoval“ Nasralláhovy nástupce, a varoval, že Libanonu hrozí zkáza „jako v Gaze“.
Izraelský premiér prohlašuje, že izraelské síly zlikvidovaly „Nasralláhovy nástupce a nástupce nástupců“, a vyslovuje hrozivé varování Libanonu.
Izraelský poslanec Moše Tur-Paz prohlásil, že nemůže nic dělat, pokud mírové síly OSN na hranici s Libanonem nebudou reagovat na jeho žádost, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti přesunuly.
V rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas v Irsku, kde irský premiér vyjádřil hluboké obavy o bezpečnost irských vojáků na tzv. modré linii, Tur-Paz uvedl:
„Je třeba, aby se irští vojáci přesunuli: Ano, Izrael vyzývá uniformované síly, aby se přesunuly zpět, protože teroristé z teroristické organizace Hizballáh, která ohrožuje nejen Izrael, ale celý západní svět, střílí směrem k Izraeli už více než rok, ... a to i z kilometrů v blízkosti hranic, kde jsou v současné době umístěni vojáci Unifilu. Proto jsme vojákům Unifilu, včetně irských vojáků, řekli, aby se přesunuli zpět, abychom mohli bojovat proti teroristické organizaci Hizballáh, aniž by ohrožovali vojáky Unifilu."
Dále uvedl, že Unifil „selhal“ při obraně izraelských občanů, ale dodal, že jako bývalý voják ví, že izraelské obranné síly se „budou umět postarat“ a zajistí, aby vojáci OSN nebyli zraněni.
Irské jednotky OSN udržují velkou základnu Camp Shamrock a dvě stanoviště podél Modré linie - faktické hranice mezi Izraelem a Libanonem.
O víkendu irský ministr zahraničí Micheál Martin uvedl, že irský personál operuje na stupni 3, což znamená, že se má ukrýt na místě a zůstat v bunkrech.
V pondělí večer se irský premiér v této záležitosti obrátil také na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. V telefonických vstupech irského rozhlasu RTE se však ozývají znepokojené rodiny irských vojáků, které chtějí, aby se evakuovali.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví tohoto území bylo od loňského října izraelskými leteckými údery na Gazu zabito téměř 42 000 Palestinců.
Velká část zdravotnického systému v Gaze byla při útocích zničena, stejně jako její infrastruktura a školy. Zkáza nejenže donutila miliony lidí opustit své domovy, ale mnohým z nich také znemožnila návrat.
Generální tajemník OSN prohlásil: „V Gaze není žádné místo bezpečné."
Přinášíme výroky generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vystoupil na půdě OSN.
Jeho slova citovala Al-Džazíra:
"Noční můra v Gaze nyní vstupuje do krutého, odporného druhého roku. Byl to rok plný krizí. Humanitární krize. Politická krize. Diplomatická krize. A morální krize... Mezinárodní právo hovoří jednoznačně: civilisté musí být všude respektováni a chráněni - a jejich základní potřeby musí být uspokojeny, a to i prostřednictvím humanitární pomoci. V Gaze není žádné místo bezpečné a nikdo není v bezpečí,“ řekl Guterres, který světovým lídrům řekl, že Libanon je na pokraji toho, aby se stal druhou Gazou.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že napsal izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a varoval ho, že návrh izraelské legislativy, která má zabránit palestinské uprchlické agentuře OSN (Unrwa) v práci na okupovaném palestinském území, by znamenal „katastrofu“.
Napsal::
"Takové opatření by zadusilo snahy o zmírnění lidského utrpení a napětí v Gaze a vlastně na celém okupovaném palestinském území. Byla by to katastrofa v již tak naprosté katastrofě."
V červenci izraelský parlament předběžně schválil návrh zákona, který prohlašuje Unrwa za "teroristickou organizaci" a navrhuje přerušit vztahy s tímto orgánem, který Izrael obviňuje ze spolupráce s Hamásem, což tato organizace důrazně popírá.
Unrwa poskytuje vzdělání, zdravotní péči a pomoc milionům Palestinců v pásmu Gazy, na okupovaném západním břehu Jordánu, v Jordánsku, Sýrii a Libanonu, přičemž od loňského října působí jako páteř humanitárních operací v Gaze.
Izrael po raketovém útoku Hizballáhu zpřísnil omezení pro civilisty v oblasti Haify
Izraelské velení pro vnitřní frontu zpřísnilo omezení pro civilisty v přístavním městě Haifa v důsledku raketového útoku, který provedl libanonský Hizballáh.
„Stupnice aktivity bude změněna z částečné aktivity na omezenou, což znamená, že vzdělávací aktivity jsou zakázány,“ uvedla armáda s tím, že ostatní směrnice v zemi zůstávají beze změny
Izraelská armáda uvedla, že „bylo identifikováno 85 projektilů, které přiletěly z Libanonu na izraelské území“, přičemž IDF později uvedly, že dalších 20 projektilů bylo identifikováno při příletu z Libanonu na izraelské území.
Rakety Hizballáhu zasáhly v pondělí brzy ráno také Haifu, což byl první přímý útok na město, který se vyhnul obvykle spolehlivým vojenským systémům protivzdušné obrany. Při tomto útoku bylo údajně zraněno několik lidí.
Haifa je největším izraelským přístavem a nachází se v ní petrochemické závody a ropné rafinerie, což z ní činí cíl, na který se Hizballáh může pokusit zaútočit.
Vedoucí představitelé USA, Spojeného království, Francie a Německa majív sobotu v Berlíně jednat o Blízkém východě a Ukrajině.
Bejrút, hlavní město Libanonu, se v posledních týdnech stal místem intenzivního izraelského bombardování, které srovnalo se zemí obytné budovy a hustě obydlené civilní oblasti. Izraelské útoky se z velké části soustředily na Dahíju, jižní předměstí Bejrútu, kde letecké údery často zasahovaly cíle, které Izrael považoval za cíle Hizballáhu. Při bombardování Bejrútu izraelskou armádou byl minulý měsíc zabit dlouholetý vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh a velká část nejvyššího velení milice. Při útocích na hlavní město, které vyvolaly humanitární a uprchlickou krizi, bylo zabito mnoho civilistů.
Starosta města Abdalláh Darwich poskytl BBC rozhovor, ve kterém uvedl, že v Bejrútu „není žádné bezpečné místo“ kvůli izraelským útokům.
Uvedl, že terčem útoků nejsou jen bašty Hizballáhu, ale i další oblasti.
Darwich řekl BBC News:
"Nevíte, kdo bydlí v té či oné budově, takže nevíte, zda tam není cíl. Už nemůžete říct, že Bejrút je bezpečný. Kde je další izraelský cíl, nikdo neví."
Darwich uzavřel všech 139 veřejných škol ve městě a přeměnil je na kryty. Všechny jsou však nyní plné a v převážně nehygienických podmínkách je v nich umístěno 51 000 uprchlíků. Další lidé jsou na ulicích v okolí Bejrútu.
Matthew Hollingworth, ředitel Světového potravinového programu v Libanonu, hovořil na tiskovém brífinku v Ženevě.
Vyjádřil obavy o zásobování Libanonu potravinami a uvedl, že tisíce hektarů zemědělské půdy na jihu země shořely nebo byly opuštěny, a dodal, že úroda nebude a produkty hnijí na polích.
Hollingworth řekl novinářům: „Z hlediska zemědělství a produkce potravin panují mimořádné obavy, zda se Libanon dokáže uživit."
Dočasný libanonský premiér Nadžíb Mikátí již v dubnu prohlásil, že izraelské nálety proměnily jižní Libanon ve „zdevastovanou zemědělskou oblast“.
„Osm set hektarů bylo zcela zničeno, 340 000 kusů hospodářských zvířat uhynulo a asi 75 % zemědělců přišlo o svůj poslední zdroj příjmů,“ řekl tehdy Mikátí. „Tento problém se rozšíří i do dalších let,“ dodal.
Hizballáh tvrdí, že zabil a zranil izraelské vojáky překračující libanonskou hranici.
Hizballáh ve svém prohlášení uvedl, že zabil a zranil izraelské vojáky překračující libanonskou hranici poblíž pozice OSN u lesa al-Labouneh v západní části pohraniční oblasti. Hizballáh uvedl, že útok donutil izraelské vojáky stáhnout se za hranici. Tato tvrzení zatím nebyla nezávisle ověřena.
Izrael v úterý nasadil ke své severní hranici čtvrtou divizi na podporu své operace „Severní šíp“, která začala intenzivní leteckou kampaní 23. září a v pondělí se rozšířila o pozemní ofenzívu za hranicí.
Útok Hizballáhu přišel poté, co jeho zástupce generálního tajemníka Naim Qassem v dnešním projevu uvedl, že skupina je stále schopna odrazit izraelský postup na libanonské území na jihu.
Představitelé USA, Velké Británie, Francie a Německa budou v sobotu v Berlíně jednat o Blízkém východě a Ukrajině, uvedl mluvčí britského premiéra Keir Starmer.
„Premiér v sobotu odcestuje na zasedání čtveřice do Berlína. Vedoucí představitelé budou jednat o situaci na Ukrajině a také o znepokojivém vývoji na Blízkém východě,“ řekl novinářům Starmerův mluvčí s odkazem na uskupení ‚čtveřice‘, kterou tvoří Spojené království, USA, Francie a Německo.
Starmer opakovaně odmítl výzvy k úplnému zákazu vývozu zbraní ze Spojeného království do Izraele. V projevu v Dolní sněmovně při příležitosti výročí útoků vedených Hamásem na jižní Izrael ze 7. října, při nichž zahynulo 1 200 lidí, Starmer včera uvedl, že „takový postup by zahrnoval zákaz zbraní pro obranné účely“, proti čemuž se postavil.
„Více než 41 000 Palestinců bylo zabito, desítky tisíc osiřely, téměř 2 miliony byly vysídleny, čelí nemocem, hladu, zoufalství, nemají řádnou zdravotní péči ani přístřeší,“ řekl Starmer. „Je to živoucí noční můra a musí skončit,“ dodal a zopakoval výzvu k příměří a k tomu, aby Izrael před zimou na území vpustil více pomoci.
OSN varuje, že Libanon může čelit stejné „spirále zkázy“, jakou vidíme na izraelské válce v Gaze.
Představitelé humanitárních organizací OSN varovali, že je třeba urychleně jednat, aby se eskalující konflikt v Libanonu nezvrhl v podobnou spirálu zkázy, jakou přinesla izraelská válka v Gaze.
„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili,“ řekl novinářům Matthew Hollingworth, ředitel libanonské pobočky Světového potravinového programu OSN.
Hollingworth uvedl, že než se ujal vedení libanonské pobočky WFP, strávil první polovinu roku koordinací jeho operací v Gaze a podobnosti ho velmi znepokojují.
Řekl: „Od chvíle, kdy se probudím, až do chvíle, kdy usnu, mám na mysli, že bychom se mohli dostat do stejné spirály zkázy... To bychom neměli dopustit."
Podle údajů ministerstva zdravotnictví tohoto území bylo od loňského října izraelskými nálety na Gazu zabito téměř 42 000 Palestinců. Velká část zdravotnického systému v Gaze byla při útocích zničena, stejně jako její infrastruktura a školy. Zkáza nejenže donutila miliony lidí opustit své domovy, ale mnohým z nich také znemožnila návrat.
Izraelská armáda oznámila, že její vojáci zahájili pozemní ofenzívu v jihozápadním Libanonu, což znamená posun, neboť dříve se její invaze soustředila na východní stranu hranice.
Tři týdny intenzivních izraelských útoků na Libanon zabily podle libanonských úřadů více než 1 400 lidí a dalších 1,2 milionu vyhnaly z domovů.
Zástupce vůdce Hizballáhu Naim Qassem obvinil USA, že jsou partnerem v tom, co označil za zločiny odehrávající se v Gaze. Řekl také, že izraelská pozemní invaze do Libanonu byla neúspěšná, že vojenské schopnosti Hizballáhu jsou nedotčené, a slíbil, že její útoky donutí další lidi v severním Izraeli opustit své domovy.
Téměř bezprostředně po Kásemově projevu zasáhly jižní předměstí Bejrútu, kde žijí převážně šíité, dva izraelské letecké údery.
Izraelská média informovala, že 70letá žena utrpěla v Haifě střepinové zranění ruky po předchozí palbě asi 85 raket vypálených na severoizraelské město.
Situace v Libanonu se den ode dne zhoršuje, uvedl šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell v Evropském parlamentu a zopakoval výzvu k příměří. Uvedl, že přibližně 20 % libanonského obyvatelstva bylo nuceno se kvůli izraelským náletům přestěhovat.
Týden poté, co Teherán vypálil na Izrael raketovou palbu, varoval íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí Izrael, že jakýkoli útok na íránskou infrastrukturu se setká s odvetou.
Izraelská armáda uvedla, že při úderu v oblasti Bejrútu, kde izraelské nálety pokračovaly i v noci, zabila Suhaila Husseina Husseiniho - velitele logistického velitelství Hizballáhu.
V Gaze izraelské nálety v úterý zabily 17 lidí v uprchlickém táboře v centru palestinského území, uvedli zdravotníci. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že izraelská válka v pásmu Gazy zabila od 7. října 2023 nejméně 41 965 Palestinců a 97 590 jich zranila.
1892
Diskuse