Rozhovor Britských listů 687. Charitativní sbírky pro povodně, to je návrat do středověku!

26. 9. 2024

čas čtení 20 minut


Jan Čulík hovoří s Borisem Cvekem o jeho zkušenostech z nedávných povodní na severní Moravě a o absolutním selhání českého státu v této věci.

Kompletní transkript tohoto rozhovoru:

Jan Čulík: Když došlo na severní Moravě, nedávno k těm drastickým povodním, chtěli jsme požádat našeho přispěvatele do Britských listů pana doktora Borise Cveka o rozhovor, ale on zmizel a posléze se ukázalo, že tedy zmizel, protože nešel ani internet, netekla voda. Nešla elektřina. Před několika dny náš autor Jan Molič napsal do Britských listů zajímavý článek, v němž argumentoval, že Česká republika a vlastně i jiné země v podstatě vůbec nejsou připraveny na katastrofy. Psal o tom, jak všichni závisíme na elektřině, že výpadek elektřiny způsobí to, že třeba lidi nebudou vůbec moct platit kartami, že se rozpadnou všechny počítačové sítě, které na kterých vždycky samozřejmě závisíme. No a ten pan Molič doporučoval, že země by měla zkusit si na dva tři dny vypnout elektřinu, co se stane? A podle toho potom dělat ta havarijní přípravná opatření. Ale pane doktore, vy jste to zažil, povídejte.

Boris Cvek: Dobrý den, já jsem strávil ty povodně kousek od Krnova, 5 km od Krnova zhruba. Měli jsme to štěstí, že bydlíme nahoře asi 100 m nad Krnovem. Takže co se týče samotné vody, tak se u nás v podstatě nic nestalo. I když v samotném Krnově to vypadá strašně, tam je tam je opravdu katastrofa. A nicméně jenom to, že došlo k vypnutí elektřiny, jak říkáte, došlo k vypnutí vody, tak to znamenalo pro nás veliké omezení. Vlastně celou neděli a celé pondělí nešla elektřina ani voda, tak bez toho se v podstatě nedá žít.

Jan Čulík: Ono to asi nebylo vypnutí, ono to ono to asi zkolabovalo. Takže ta elektřina nešla dva dny, ale povídejte, ta voda potom, i když začala téct, tak byla nepoužitelná?

Boris Cvek: Dodneška je jenom užitkovou. Pokud v Krnově někomu vůbec teče voda. Pokud já vím, zatím tedy to není samozřejmost. U nás začala téct voda v pondělí, ale potom na dva dny zase přestala a trvalo nějakou dobu, než se opět ta voda vrátila, ale stále užitková. Já jsem se myl předevčírem v užitkové vodě . Telefonujete si s různými známými v Krnově a sdělujete si informace. Mně bylo řečeno, někdo vám na krizové lince řekne, jaká je to hrůza a že se ta voda nesmí převařovat. To říkají všichni, že ani převařená se nedá pít, ale jiní vám zase řeknou, že v tom koupají i svoje malé děti, že v tom myjí nádobí, protože bez toho se nedá nějakým civilizovaným způsobem žít.

Jan Čulík: Ale vy jste některé dny byli i dehydratovaní, že? Protože jste neměli vůbec přístup k žádné vodě…?

Boris Cvek: Já jsem v pondělí chodil po domě a hledal jsem, kde ještě zbylé zbyl nějaký kousek pitné vody, protože nejenom, že se ta voda nemohla převařovat, ale ona z vodovodního kohoutku netekla vůbec voda My na zahradě máme ještě studnu, kterou už dlouho nepoužíváme, asi by se ta voda z ní teď nedala dostat, ale vzpomínám si, že v roce 1997, kdy jsme byli závislí na na právě na té studni, tak jsme jí nemohli používat, protože byla kontaminovaná, protože ty deště vám vyplaví všechno možné. Můj otec mě ještě tehdy, nás celou rodinu, přesvědčoval o tom, jak ta voda je ve skutečnosti čistá tím, že tím, že když byla v kbelíku, tak byla zakalená, tmavá a on vzal malou skleničku průhlednou a vytáhl to z toho džberu. A když to bylo takhle v té menší tloušťce, tak vypadala čistější a přesvědčoval nás, ať to pijeme, ale naštěstí pokud já si vzpomínám, v tom roce 1997 nám velmi rychle dovezli balenou.

Jan Čulík: A tentokrát ji taky přivezli?

Boris Cvek: Já už si to nevzpomínám přesně, kdy to bylo před těmi 27 lety. To srovnat nedovedu jako říct na den přesně, ale člověk by řekl, že za těch 27 let by se situace měla zlepši.

Já bych chtěl říct jednu věc, já si velmi vážím toho, co dělají místní samosprávy, co dělají starostové malých obcí, starosta Krnova, co dělají dobrovolníci, ale chybí mi stát.

Mně se zdá, že při takové katastrofě by stát měl být mnohem aktivnější a vlastně s čím dál větší hrůzou, musím se přiznat, sledují to nadšení pro dělání sbírek, pro počty dobrovolníků, pro charitativní organizace, ale to je podle mě návrat do středověku. Ten, kdo to odnese, budou právě ty oběti, jo, my všichni budeme mít dobrý dojem, nebo ti všichni, co darují na různé sbírky, co tam jezdí, pomáhají, budou mít všichni dobrý dojem z toho, že pomáhají. Dobře to je v pořádku, ale přece není smysl pomáhat.

Smysl je efekt a ten efekt musí udělat na prvním místě stát. Ano, je to podobné, jako kdyby někdo řekl, že zrušíme zdravotnictví - zdravotnictví, které dělá stát, je nuda. Nikdo při něm nemá dobrý pocit, že pomáhá, protože doktoři jsou za to placení, dělají rutinu, musí dělat nějakou úředničinu a tak dále.

Představte si, že bychom z toho zdravotnictví udělali dobrovolnictví. Všichni bychom dobrovolně dělali zdravotnictví, všichni bychom měli z toho úžasnou radost, jak pomáháme ostatním, ale pacienti by umírali jak na běžícím pásu. To je přesně to. My nemůžeme udělat z tak vážných věcí rauš toho, jak jsme solidární, jak pomáháme, to je nesmysl.

Tady musí být jasná odborná pomoc, například teď v Ostravě odtéká voda z té hlavní čističky do Odry, nečištěná a tak dál. Až teď se vlastně začíná řešit otázka, že to nemůže vyřešit ani obec, ani dobrovolníci, ani kraj, ani charita, že to musí řešit stát.

A co ten stát vlastně celou tu dobu dělá? Já si myslím, že nedělá na to, co by měl dělat. Nedělá prakticky nic.

Jan Čulík: No ono taky problém je, že ono to tu Prahu nepostihlo, takže jim to v podstatě může být úplně jedno. Oni řeší věci jako vyhazování pirátů z vlády, takže to je ale zase jiná věc, ale jak dlouho tedy vám to nešel ten internet? O tom internetu povídejte ještě.

Boris Cvek: Internet je samostatné téma, protože my máme internet přes společnost O2 a máme ho vedený pevnou linkou. Je zajímavé, že ta pevná linka fungovala po celou dobu povodně. Fungovala i v neděli, kdy to bylo úplně nejhorší, kdy nefungovaly v Krnově ani mobilní telefony.

Jan Čulík: Mimochodem, tohle to tam právě říká ten pan Molič, že ty pevné linky, které my už většinou nemáme, jsou daleko stabilnější než ty mobily, kdyby došlo ke katastrofě, jako třeba, kdyby vypadla elektřina. Když se ve dvacátých letech začaly dělat ty pevné telefony, ve dvacátých letech dvacátého století před 100 lety, takže tehdy by bez elektřiny, protože to je úplně jiný systém, ten telefonní systém fungoval rok, on tam píše, kdežto ty mobily vám vypadnou hned, což je také zajímavá myšlenka. Ale povídejte o internetu.

Boris Cvek: No mě velmi překvapilo, že funguje ta pevná linka, protože před těmi 27 lety v roce 1997 nefungovala. Tehdy měl přijet kamarád z Olomouce a já jsem vůbec nemohl volat ani u nás nahoře nad Krnovem, ani přímo, když jsem šel pěšky do Krnova. Tak jsem nemohl volat tou pevnou linkou, nicméně proto, že pevná linka teď fungovala, nepřestala ani na chvíli fungovat, my jsme komunikovali s příbuznými u Nového Jičína. Na linku 158 jsem volal na policii, když jsem potřeboval informace a tak dále, aby mě propojili. Víte, taky hrůza je, když vám říkají různí lidé, že si to máte najít na internetu. Jo, najděte si informace na internetu, ale vám nejde internet, vám nejde ani elektřina vám nejde vůbec nic. Vám nejde mobil, nejde nic. Potom vlastně jste rád za pevnou linku? Problém je, že nešel internet. A místo toho, aby se společnost 02 Snažila nám kompenzovat tady tento problém a třeba nám dala na nějakou dobu 5G box, abychom se mohli potom připojit přes mobilní signál, když potom začal fungovat někdy v pondělí v úterý, tak se na nás vlastně vykašlali. Bylo velmi obtížné se jim dovolat, respektive mluvit s živým člověkem, protože pořád mluvili nějací roboti a pak už to dostalo rozměry opravdu kafkovského Zámku, něčeho úplně hrůzostrašného. Když k nám přijel v sobotu technik. Protože ještě tuto sobotu to nefungovalo, ani v neděli, ani v pondělí. A ten technik nám sdělil, že přijel, i když jsem to říkal několikrát různým lidem přes telefon, kteří to mají na starosti, tak ten technik přijel, že přijel opravovat, říká, pevnou linku, telefon,. a my jsme mu říkali, v tom není problém, telefon funguje, my potřebujeme opravit internet a on říká, no tak s tím já nemůžu nic dělat.

No a pak se v pondělí nakonec na další urgence ukázalo, že to jsou schopni spravit během několika hodin a začalo to fungovat, nečekaně. Ale předtím jsme dostali esemesku o tom, že ta závada je vážná, že to bude dlouho trvat a teď to oni pořád opakují oni opravdu člověkem pohrdají. Oni využijí jakékoliv situace k tomu, aby ho ponížili. Oni nevědí, co tam ve skutečnosti je. Ukázalo se, že za pár hodin se to podařilo upravit. Mohli to opravit už týden předtím. Podle mě ale oni vám pořád jdou říkat, tam jsou určitě roztrhané dráty, to bude trvat měsíce, než se to opraví , aby nemuseli nic dělat a vykašlat se na to. Je vlastně nezajímá vaše situace.

Tady si myslím, že selhala vláda. Stát měl zajistit všechny základní funkce bez ohledu na soukromé firmy.

Jan Čulík: No, dneska je internet součástí strategické infrastruktury, to je úplně bezesporu. Bez toho jsme úplně ztraceni. To je samozřejmě pravda. Vy jste říkal, že jste dostal SMS? Vám tedy šel mobil už pak?

Boris Cvek: No moje matka má aligátor mobil. Všechno je napsané na ní na mou téměř osmdesátiletou matku. A ten internet začal chodit přes mobil, začal chodit někdy v úterý, ve středu, ne internet, mobilní signál, ale my jsme neměli přístup k internetu přes pevnou linku a přes mobilní signál také ne, protože moje matka má aligátor, to je ten starý telefon a to není propojené.

Jan Čulík: To jsem právě chtěl říct, že kdybyste měl chytrý telefon, tak jste se mohl připojit bez výdajů na 5G přes mobil, samozřejmě.

Boris Cvek: No kdyby. Ano, to je pravda, to je pravda, zhruba od toho úterý.

Jan Čulík: Dobře, takže celý týden vám nešel internet. Chovali se jako idioti, pak to tedy spravili. Ta voda tedy není vyřešena do dneška?

Boris Cvek: No, máme balenou vodu. Nakonec jsme se domohli přes telefonování a chápu, že toho mají hodně. Takže dostali jsme nějakou balenou vodu, jako že k město to má právě, že to je všechno. Podle mě to spadlo na město, na dobrovolníky charity, stát do toho dal ruce pryč.

Potom vlastně od středy jsme byli poprvé ve městě se podívat, vypadá to tam opravdu strašně a už někdy ve čtvrtek ve středu začaly fungovat některé supermarkety. V Krnově funguje Lidl, jako první začal fungovat potom Billa a už se dá normálně nakupovat.

Jan Čulík: Jste říkal dlouho, že jste jedli konzervy ještě asi do pondělka, nebo to ještě jste měli štěstí, že jste doma nějaké konzervy vůbec měli?

Boris Cvek: Ale já jsem je musel koupit, ty konzervy. Já bych chtěl zdůraznit to, že o tom víkendu, kdy přišla ta katastrofa. 14., 15. září, já jsem byl přesvědčený, že pojedu normálně v neděli do Olomouce domů oni z domu do Olomouce, i když já už jsem doma, v podstatě tam i tam. Ale oni pořád říkali, že to bude podobné roku 1997, ale zároveň v médiích odborníci všichni říkali, ale my už jsme o 27 let dál. My už máme předpověď, my to víme dopředu. My jsme na všechno připraveni, my to zvládneme, takže já jsem si říkal, i kdyby to bylo jako v roce 1997, tak to přece nemůže být srovnatelné s rokem 1997.

Ale po 27 letech si myslím, že ta situace je v Krnově horší, horší, než byla v roce 1997. Je to. Je to strašné, je to strašné a kontrastuje to mimochodem s tím, jak to vypadá v Olomouci, protože v Olomouci, dneska jsem v Olomouci a v Olomouci před 27 lety to možná bylo ještě horší než v Krnově, ty následky. Kdežto dneska, co se tady udělala protipovodňová opatření, za ty roky, dneska v Olomouci, v centru Olomouce není ani stopy po velké vodě vůbec. Já jsem šel Bezručovými sady. To je park, který je přímo na břehu takzvaného Mlýnského potoka, který se před těmi 27 lety rozlil do širokého okolí. V parku není nic, žádné bahno.

Když přijedete do Krnova, tak uvidíte všude prach, bahno. Vytopené sklepy. Staré věci vyndané ze sklepů, beznadějné lidi v Krnově. Úplná dystopie. To si lidé tady v Olomouci nemohou ani představit. Možná si to mohou představit na základě vzpomínek z roku 1997, ale tady je úplná pohoda v Olomouci.

Dokonce už když jsme vyjeli z Krnova směrem na Lichnov, tak tady je nad Krnovem, tak to byla úplná paráda. Nikde nic, ani dokonce, ani spadlý strom tam nebyl. Kdežto směrem po toku řeky Opavy nebo proti toku řeky Opavy, směrem na Jeseníky, to jsou obce, které jsou na tom ještě mnohem mnohem hůře. Tam nemají dodneška elektřinu. Jo mnohem mnohem hůř než Krnov a jako nikdo jim nepomůže.

Jan Čulík: Takže navzdory řečím pana Fialy?

Boris Cvek: Pomáhají jim dobrovolníci.

Jan Čulík: On, říká pan premiér Fiala, že stát je nesmírně efektivní a pomáhá všem a všechno je to v pořádku. Takže vy říkáte, že v té základní infrastrukturní pomoci ten stát selhal?

Boris Cvek: No podle mě rozhodně, protože pokud premiér Fiala považuje za úspěch, že lidé po více než týdnu nemají ani elektřinu v těch malých obcích, pokud tohle je úspěch, tak ať si to napíše na čelo a říká, že tohle je tedy ta vládní politika, ale podle mě stát měl udělat mnohem více.

Přece stát by měl být odpovědný za řešení těchto katastrof efektivně a rychle, aby se pomohlo lidem a je to stát, jehož pověst a důvěra v něj je v sázce zejména tady v tomto regionu. Nikdy nebyla moc silná, tak tady mohli teď ukázat, že jsou efektivní.

Jan Čulík: Když je v tom Krnově katastrofa, dneska horší, než byla před těma sedmadvaceti lety. Proč se nad těch sedmadvacet let tam nic proti těm povodním neudělalo?

Boris Cvek: No to je velmi dobrá otázka. Jo za prvé já totiž ani nevím, přiznám se, co se mělo nebo co by se mělo udělat. Jediné téma, které se neustále vrací, jsou nové Heřminovy, to je přehrada v nových Heřminech, tam se měla stavět velká přehrada a zdá se, že kdyby byla, tak by nás asi zachránila.

Jan Čulík: No tak proti tomu zase se staví hnutí Duha, která říká, že daleko efektivnější a to je taky vidět z toho Polska, jsou ty poldry, že kdyby se připravila velká plocha, která by nemusela být vůbec zatopená, ale jenom by tam byla, k tomu nemuselo dojít, že ta přehrada by nepomohla, ale to to je asi odborná otázka, kterou nevyřešíme.

Dobře, ale to, co jsme tady neřekli a měli bychom říct, je, že to způsobilo globální oteplování. Vidím, čtu tady články o katastrofě ve střední Evropě povodňové a poukazují na to, že to bylo tak strašné proto, protože došlo k nezvyklému oteplení vzduchu a vypařování obrovského množství vody ze Středozemního a Černého moře a to potom spadlo na tu střední Evropu. A protože je teplejší ten vzduch, tak absorbuje daleko víc vody. A tohleto to způsobilo a je pravděpodobné, tedy, že se to bude dít často. Ale český stát na to není připraven. A kde je o tom diskuze v České republice?

Boris Cvek: Já s vámi naprosto souhlasím. Už jenom to, když došlo k těm povodním v roce 1997, tak jsme si tak nějak všichni mysleli, že to už nikdy nezažijeme. Že to bude za 100 let zase nebo možná za 200 let. Když se to stalo, tak naši sousedé, kteří bydleli v tom domě už tehdy já nevím, 35, 40 let říkali, že nikdy nic takového nezažili. Já to zažívám podruhé za svůj život a bojím se, že to v dohledné době velmi brzy zažijeme znovu a že to bude stále horší.

Co se týče českého státu, já se opravdu bojím, že i česká společnost v podstatě rezignovala, nejenom politické strany, ale společnost jako taková rezignovala na stát jako infrastrukturu jako hráče, který má řešit a odpovídat na tyto problémy. My budeme dělat sbírky, budeme dělat koncerty, budeme se radovat z toho, jak si pomáháme. Ale skutečné systémové řešení, které nás může opravdu zachránit, to vlastně nikoho nezajímá. Protože mimochodem tady v Olomouci byla udělaná protipovodňová opatření. Já je nechci komentovat, protože se v tom moc nevyznám., co přesně bylo uděláno, ale opravdu se podařilo tu Olomouc zachránit. Určitě by se takhle podařilo zachránit i Krnov. To je mnohem důležitější než dělat nějaké sbírky a stejně tak je mnohem důležitější, aby nyní stát zakročil a pomohl konkrétně těm lidem, ne pořád fotky dobrovolníků. Ne pořád radost z toho, jak se vybírají peníze - to má dělat stát. Od toho je tady stát.

Jan Čulík: Mockrát vám děkuju. Máte pravdu. Na shledanou.

Boris Cvek: Já vám taky děkuji, mějte se hezky, na shledanou.

0
Vytisknout
4962

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2024