Chorvatská policie pálí žadatelům o azyl mobily a cestovní pasy
11. 10. 2024
Zpráva s fotografiemi spálených věcí spolu se svědectvími o sexuálním napadání a bití ze strany policie poskytla humanitární organizace No Name Kitchen (NNK). Je nejnovějším důkazem brutality vůči imigrantům přicházejícím na hraniceEU.
Každý den se tisíce lidí z jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky a stále častěji také z Číny pokoušejí překročit Balkán a zamířit do EU. Je zde málo zázemí, lidé jsou nuceni většinu náročné cesty strávit v provizorních táborech nebo na nádražích.
Mnohé z nich zastavuje chorvatská pohraniční policie a prohledává je, někteří jsou policií okradeni a násilně zatlačeni zpět do Bosny, kde mohou tisíce žadatelů o azyl uvíznout v často mrazivých teplotách.
Takovéto vracení je porušením mezinárodního práva, které stanoví, že žadatelé o azyl musí mít možnost podat žádost o azyl, jakmile se nacházejí na hranicích země.
NNK podrobně popsala místa osmi velkých „spálenišť“, kde chorvatští policisté spalovali osobní věci a dokumenty lidí, které potřebují k podání žádosti o azyl po dosažení EU.
Spálené chytré telefony by také mohly obsahovat důkazy o týrání ze strany chorvatské policie v podobě videí a fotografií pořízených žadateli o azyl, uvedla NNK.
Koncem roku 2023 a začátkem roku 2024 se NNK vypravila na bosensko-chorvatskou hranici, aby našla důkazy o hromadách spálenin, které byly zmíněny ve výpovědích lidí odsunutých od hranic.
Organizace identifikovala místa v oblastech známých z odsunu a zdokumentovala průkazy totožnosti, napůl spálené tašky, stovky telefonů, bot, brýlí, úředních vládních dokumentů, powerbank, peněz a dalších předmětů denní potřeby, které potvrzují výpovědi.
Shromáždila také svědectví o násilí ze strany chorvatské pohraniční policie.
V prosinci 2023 uvedla třiadvacetiletá těhotná Maročanka, že ji chorvatští policisté sexuálně napadli a poté strážci spálili její věci spolu s věcmi dalších členů její skupiny.
Žena, která cestovala se svým manželem, další ženou a třemi nezletilými dětmi, uvedla, že ji pohraniční stráž podrobila invazivní prohlídce, včetně prohlídky vnitřku genitálií, a vyhrožovala jí znásilněním.
Podle dalšího svědectví z listopadu 2023 byla skupina čtyř marockých mužů zbita policisty, kteří poté spálili jejich věci.
Policisté nutili muže chodit bosé po žhavém popelu a hrozili jim obušky. Podle NNK Maročan, který svědectví poskytl, utrpěl popáleniny na chodidlech.
Navzdory svědectvím humanitárních pracovníků a novinářů Chorvatsko důsledně popírá, že by žadatele o azyl vytlačovalo zpět do Bosny nebo proti nim používalo násilí. NNK nedávno předložila zvláštnímu zpravodaji OSN pro mučení svá svědectví.
Mluvčí chorvatského ministerstva vnitra uvedl, že ministerstvo uplatňuje „politiku nulové tolerance vůči jakýmkoli možným nezákonným činnostem svých pracovníků“ a že má nezávislý mechanismus pro dohled nad jednáním policie.
Pokud jde o svědectví těhotné ženy a skupiny čtyř marockých mužů, mluvčí uvedl: „Je naprosto nepředstavitelné, že by k takovému incidentu došlo, aniž by byl okamžitě nahlášen policii.“
Mluvčí uvedl, že za násilí a krádeže na hranicích jsou často zodpovědní převaděči lidí a že policie zdokumentovala „mnoho případů smyšlených tvrzení“.
„Pokud jde o tvrzení, že chorvatská policie pálí věci, které zabavila migrantům, rádi bychom vás informovali, že migranti, aby se vyhnuli vrácení do Chorvatska jako žadatelé o mezinárodní ochranu, někdy při pokusu o nelegální překročení hranic ničí věci, které mají u sebe, a odhazují osobní věci,“ uvedl mluvčí.
V roce 2019, po měsících oficiálního popírání, se v rozhovoru pro švýcarskou televizi tehdejší chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová k brutálním deportacím migrantůpřiznala. Připustila, že policie použila sílu, ale popřela, že by zatlačování bylo nezákonné.
Diskuse