Jsme v průšvihu: Globální ropné společnosti rychle ustupují od ekologických cílů
13. 10. 2024
čas čtení
7 minut
Na začátku roku 2020 měl Bernard Looney jako nastupující generální ředitel ropné společnosti BP jeden jasný cíl: přesvědčit svět, aby se na ropnou společnost díval jinak. Na určitou dobu se mu to podařilo.
Tento šéf BP stanovil 10 nových cílů společnosti, z nichž nejvýznamnějším byla transformace BP na společnost s nulovou spotřebou energie do roku 2050.
Během několika měsíců tuto změnu značky posílil slibem, že do konce desetiletí sníží těžbu ropy a plynu o 40 % oproti roku 2019.
Počátkem
roku 2023 však BP zmírnila 40% snížení na 25 % poté, co válka na
Ukrajině způsobila prudký růst cen ropy a zdvojnásobila zisky
společnosti. Během několika měsíců byl její nejekologičtější šéf v
historii ze společnosti odvolán kvůli odhalením o nezveřejněných
vztazích s kolegyněmi. Jeho zelené plány byly zrušeny.
Zelený ústup společnosti BP je pravděpodobně nejbezostyšnější v celém odvětví - od velkolepého zeleného programu k novému zaměření na fosilní paliva - ale ústup od environmentálních, sociálních a správních standardů (ESG) nabírá na síle mezi největšími světovými společnostmi a investory.
Termín ESG poprvé použila OSN ve zprávě z roku 2004 s názvem Who Cares Wins (Kdo se stará, vyhrává). Ta poskytla společnostem a investorům model pro implementaci ideálů odpovědného investování do jejich výdajových plánů.
Ropný konkurent společnosti BP, společnost Shell, na začátku letošního roku signalizovala, že možná zpomalí tempo snižování emisí pro toto desetiletí, když stanovila nový plán, podle něhož má do konce desetiletí snížit uhlíkovou náročnost prodávané energie o 15-20 % oproti předchozímu cíli 20 %.
Společnost Shell také ustoupila od závazku rychle zvýšit využívání „pokročilé recyklace“, která spočívá v rozkladu plastových polymerů na malé molekuly, z nichž lze vyrábět syntetická paliva nebo nové plasty. Slíbila, že ve svých globálních petrochemických závodech využije 1 milion tun tohoto recyklovaného plastu, ale později přiznala, že tento plán je „nerealizovatelný“.
Ropné společnosti nejsou jediné, kdo omezuje své ekologické sliby. Volkswagen v tichosti upustil od dobrovolného cíle snížit emise CO2 z osobních a lehkých užitkových vozidel o 30 % v letech 2015 až 2025 ve prospěch stejného snížení v letech 2018 až 2030.
A Unilever, který je považován za průkopníka hnutí ESG - na začátku tohoto roku naznačil, že upustí od řady závazků v oblasti ESG nebo je zmírní kvůli rostoucímu odporu investorů a politiků.
„Je to velmi znepokojivý trend,“ řekl Lewis Johnston, ředitel pro politiku v organizaci pro odpovědné investování ShareAction. „Obecně jsme svědky poměrně koordinovaného a organizovaného odporu proti některým zásadám odpovědného investování. Je to velmi odlišná filozofie toho, co vytváří dlouhodobou hodnotu.“
Ještě v roce 2021 počítali největší světoví investoři principy ESG mezi důležité znaky rozumného investování. Američtí investiční giganti BlackRock a Vanguard v roce 2021 hlasovali pro téměř polovinu všech usnesení akcionářů navržených v souvislosti s ESG. Od té doby však svou podporu dramaticky stáhly v důsledku ostrého politického odporu.
Floridský guvernér Ron DeSantis, zákonodárci v Texasu a další kritici ESG koncem roku 2022 vystupňovali problém tím, že společně stáhli miliardy dolarů ze státních fondů společnosti BlackRock.
Společnost Vanguard nepodpořila žádný ze 400 environmentálních nebo sociálních návrhů akcionářů, které posuzovala v sezóně 2024 v USA, protože podle ní byly „příliš normativní“, zbytečné nebo se netýkaly podstatných finančních rizik.
Gemma Woodwardová, vedoucí oddělení odpovědného investování v britské společnosti Quilter Cheviot zabývající se správou majetku, zdůraznila energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu jako bod zlomu v trendu proti ESG.
„Viděli jsme skutečný obrat na trhu, kdy se hodnota vrátila do módy, a tak jsme viděli 'uvolnění pedálu' zájmu o [ESG],“ řekla. „Jsem samozřejmě velmi znepokojena... Myslím, že problém, který máme, je, že nemáme globální standard.“
Podle Woodwardové však společnosti BP a Shell stále vypadají „docela dobře“ ve srovnání s ropnými společnostmi v USA, kde je odpor k ESG ještě větší. Americké banky JP Morgan a State Street letos vystoupily ze skupiny investorů Climate Action 100+, která prosazuje změny u velkých producentů skleníkových plynů.
„V USA je to určitě nejextrémnější,“ řekl Johnston. „Ale nejsme vůči tomu imunní ani ve Velké Británii nebo v Evropě.“
Loni v létě EU potvrdila plány na zmírnění konečných pravidel pro zveřejňování informací o ESG ze strany podniků prostřednictvím evropských standardů pro vykazování udržitelného rozvoje. Tento krok přišel poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila snížit byrokracii v celé práci exekutivy EU, aby čelila stížnostem velkých společností na rostoucí náklady na environmentální pravidla.
Podle nových pravidel budou mít společnosti větší flexibilitu při rozhodování o tom, které informace jsou „podstatné“, a proto by měly být uváděny, což v podstatě znamená, že některá zveřejňovaná data budou dobrovolná namísto povinných. Analytici HSBC tehdy toto zmírnění označili za „krok zpět“, pokud jde o ambicióznost a důkladnost, ale za krok, který může usnadnit sbližování v oblasti vykazování udržitelnosti na celém světě.
Johnston trval na tom, že vykazování změn klimatu by nemělo být zatím považováno za další řadu zatěžujících pravidel pro vykazování. Místo toho jde podle něj o to, aby si společnosti uvědomovaly rizika i příležitosti spojené s přizpůsobením se klimatické krizi.
„Povinné plány [klimatické] transformace jsou prostředkem, jak posílit postavení společností a finančního systému jako celku a sladit jej a reálnou ekonomiku s transformací, o které víme, že přichází,“ řekl Johnston.
„Takže si myslím, že je naprosto nesprávné dívat se na to jako na pouhou další regulační zátěž, protože to tak opravdu není... Jde o zavedení disciplíny a zajištění toho, aby se společnosti připravovaly na to, co by měly dělat, a to je opět odpovědné hospodaření.“
1836
Diskuse