Izraelská armáda záměrně usmrtila devatenáctiletého palestinského novináře

7. 10. 2024

Raketa Hizballáhu zasáhla Haifu poté, co IDF bombardovaly Bejrút; Izrael si připomíná výročí 7. října

Očekává se, že se Izraelci sjedou na obřady, hřbitovy a pamětní místa po celé zemi; údery na hlavní město Libanonu pokračují

Izrael je na 7. října v nejvyšší pohotovosti, vyostřuje konflikty v Gaze a Libanonu

Izraelci pořádají vigilie a obřady u příležitosti ročního výročí útoku Hamásu

Očekává se, že Izraelci se dnes sjedou na obřady, hřbitovy a pamětní místa po celé zemi, aby si připomněli stovky obětí, desítky rukojmích, kteří jsou stále v zajetí, a vojáky, kteří byli zraněni nebo zabiti při pokusu o jejich záchranu. Informuje o tom Associate Press:

Ve stejnou dobu se před jeruzalémskou rezidencí premiéra Benjamina Netanjahua shromáždily rodiny rukojmích, kteří jsou stále drženi v Gaze - asi 100, z nichž třetina je údajně mrtvá - a během dvouminutového houkání sirény se postavily do pozoru, což kopíruje zvyk z nejslavnostnějších dnů izraelského kalendáře, Dne památky obětí holocaustu a vzpomínky na oběti.

Oficiální státní ceremoniál zaměřený na činy statečnosti a naděje má být odvysílán v pondělí večer. Obřad byl předem natočen bez diváků - zřejmě proto, aby se předešlo případnému narušení - ve městě Ofakim na jihu země, kde zahynuly více než dvě desítky Izraelců.

Hněv nad tím, že vláda nedokázala útoku zabránit, a trvající frustrace z toho, že nevrátila zbývající rukojmí, však přiměly rodiny zabitých a zajatých k uspořádání samostatné akce v Tel Avivu.

Této akce se měly zúčastnit desítky tisíc lidí, ale byla drasticky omezena kvůli zákazu velkých shromáždění kvůli hrozbě raketových útoků ze strany Íránu a Hizballáhu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku obětí útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října v den ročního výročí.

„Bolest zůstává, je stejně živá jako před rokem. Bolest izraelského lidu. Naše. Bolest zraněného lidstva,“ uvedl v příspěvku na Twitteru.

„Nezapomínáme na oběti, rukojmí ani na rodiny se zlomenými srdci z nepřítomnosti či čekání. Posílám jim naše bratrské myšlenky.“

Macron v sobotu vyzval k zastavení dodávek zbraní do Izraele pro použití v Gaze, což vyvolalo rozzlobenou reakci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Izraelská armáda v pondělí brzy ráno potvrdila, že provedla údery na nemocnici al-Aksá v Deir al-Balah v centrální části Gazy, a tvrdila, že se stala základnou pro „velitelský a kontrolní komplex“ Hamásu, aniž by poskytla jakékoli důkazy.

Al-Džazíra uvedla, že při útoku, jehož terčem byly stany vysídlených osob ukrývajících se v areálu nemocnice, bylo zraněno 11 osob. Obě zprávy nebylo možné ověřit, protože Izrael zahraniční novináře do Gazy nepouští.

Nemocnice, která je jedinou fungující nemocnicí v centrální části Gazy, byla již několikrát terčem smrtících izraelských útoků, mimo jiné koncem minulého měsíce a v srpnu, kdy izraelský útok zabil nejméně pět lidí a zapálil stany vysídlených osob.


Ozbrojené křídlo Hamásu se přihlásilo k tomu, že v pondělí vypálilo rakety na jižní Izrael.

Brigády Ezzedine al-Qassam ve svém prohlášení uvedly, že jejich bojovníci vypálili projektily na „nepřátelská shromaždiště“ u přechodu Rafah, přechodu Kerem Shalom a kibucu Holit poblíž hranic s Gazou.

Izraelská armáda mezitím prohlásila, že „zmařila bezprostřední hrozbu“ ze strany Hamásu tím, že zaútočila na „odpalovací pozice a podzemní trasu [Hamásu]“ v celém pásmu Gazy. 


Za poslední rok v pásmu Gazy Izrael bombardoval více než 40 000 cílů, našel 4 700 tunelových šachet a zničil 1 000 raketových odpalovacích stanovišť, prohlásila armáda při příležitosti ročního výročí útoku Hamásu na Izrael. Dále o tom informuje agentura Reuters:

Při sčítání vojáků, jejichž jména dostala povolení zveřejnit, izraelská armáda uvedla, že od 7. října 2023 bylo zabito 726 izraelských vojáků. Z nich 380 zemřelo při útocích ze 7. října a 346 v bojích v Gaze počínaje 27. říjnem 2023.

Zraněných vojáků bylo od tohoto data 4 576. Padesát šest vojáků zemřelo v důsledku operačních nehod, které armáda nedefinovala.

V údajích k výročí 7. října izraelská armáda uvedla, že od začátku války narukovalo 300 000 záložníků - 82 % mužů a 18 % žen a téměř polovina z nich ve věku 20 až 29 let.

Od začátku války bylo na Izrael z Gazy vypáleno 13 200 raket. Dalších 12 400 bylo vypáleno z Libanonu, 60 jich přišlo ze Sýrie, 180 z Jemenu a 400 z Íránu, uvedla armáda.

Uvedla, že zabila více než 800 „teroristů“ v Libanonu, kde bylo ze vzduchu zasaženo 4 900 cílů spolu s přibližně 6 000 pozemními cíli. Za poslední rok Izrael zatkl na Západním břehu a v údolí Jordánu více než 5 000 podezřelých osob.

Armáda uvedla, že v uplynulém roce zabila osm velitelů militantních brigád v Gaze, asi 30 velitelů praporů a 165 velitelů rot.


Izrael přes noc bombardoval Bejrút

Izrael pokračoval v bombardování Bejrútu až v noci, přičemž Zeina Khodr z Al Džazíry uvedla, že k poslednímu útoku došlo před několika minutami.

Z jižního předměstí Bejrútu Dahíja, které je považováno za baštu Hizballáhu, byly vidět stoupat obrovské ohnivé koule a dým. Izraelská armáda prohlásila, že se zaměřila na velitelství a sklady zbraní Hizballáhu, aniž by pro toto tvrzení poskytla jakékoli důkazy.

Nebylo bezprostředně jasné, zda v oblasti, která se kvůli izraelským úderům stala obtížně přístupnou, došlo ke ztrátám na životech.

Při samostatném izraelském úderu dříve v neděli ve městě Qamatiyeh jihovýchodně od Bejrútu zahynulo šest lidí, včetně tří dětí, uvedlo podle agentury Associated Press libanonské ministerstvo zdravotnictví.

Jeden izraelský voják byl zabit v boji na hranici s Libanonem, uvedla izraelská armáda a jmenovala ho jako rotmistra Etaye Azulaye. Další dva vojáci z jeho jednotky byli při stejném incidentu vážně zraněni, uvedla.

Izraelské obranné síly (IDF) v neděli nařídily „uzavřenou vojenskou zónu“ kolem tří měst na hranici s Libanonem a vydaly nové evakuační rozkazy pro oblasti v jižním Libanonu. V prohlášení IDF uvedly, že je „přísně zakázáno“ vstupovat do obcí Manara, Yiftach a Malkia. Mluvčí izraelské armády v arabštině nařídil obyvatelům asi 25 oblastí v jižním Libanonu, aby se okamžitě vydali na sever od řeky Awali.

Izrael rozšířil své akce v Libanonu, v sobotu provedl první úder na severní město Tripolis a izraelské jednotky zahájily nálety na jihu. Libanonský bezpečnostní představitel sdělil agentuře Reuters, že při sobotním úderu na palestinský uprchlický tábor v Tripolisu zahynul člen Hamásu, jeho manželka a dvě děti. Média spojená s palestinskou skupinou uvedla, že při úderu byl zabit vůdce jejího ozbrojeného křídla, a jmenovala ho jako Saída Atalláha.

Íránské úřady potvrdily obnovení leteckého provozu po zrušení letů na některých letištích kvůli „provozním omezením“, informovala státní média. Mluvčí íránské organizace pro civilní letectví uvedl, že lety jsou opět v provozu od nedělních 23:00.

Mírové síly OSN v Libanonu (Unifil) uvedly, že jsou hluboce znepokojeny tím, co označily za „nedávné aktivity“ Izraele v sousedství pozic mise uvnitř Libanonu. Unifil v neděli uvedl, že aktivity Izraelských obranných sil (IDF) představují „mimořádně nebezpečný vývoj“, neboť „naléhavě“ připomněl všem aktérům „jejich povinnosti chránit personál a majetek OSN“. Irský prezident Michael D. Higgins prohlásil, že je „pobuřující“, že IDF „vyhrožují“ organizaci Unifil.

Podle libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za téměř rok bojů zabito více než 2 000 lidí, většina z nich v posledních dvou týdnech. V neděli ministerstvo uvedlo, že v sobotu bylo zabito 23 lidí.

Nejnovější  izraelské údery na Bejrút přišly po několika dnech izraelského bombardování, při kterém zahynul vůdce Hizballáhu Sajjid Hasan Nasralláh a pravděpodobně i jeho potenciální nástupce Hašem Safieddine. Libanonský bezpečnostní zdroj v sobotu uvedl, že Safieddine je od pátku nekontaktní po izraelském náletu poblíž mezinárodního letiště ve městě, který byl údajně zaměřen na něj. Izraelské údery v celém regionu v uplynulém roce, které se v posledních týdnech prudce zrychlily, rozvrátily vedení Hizballáhu. V neděli izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jeho letectvo zabilo velitele Hizballáhu Hadera Aliho Taweela.

Podle posledních údajů, které v neděli zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví v Gaze, bylo od 7. října při izraelské vojenské ofenzivě v Gaze zabito nejméně 41 870 Palestinců. Ministerstvo zdravotnictví rovněž uvedlo, že nejméně 97 166 lidí bylo zraněno. Další tisíce lidí jsou s největší pravděpodobností ztraceny v sutinách území.

Izrael v neděli vydal nový plošný příkaz k evakuaci celého severního pásma Gazy, kde zůstávají statisíce civilistů. „Jsme v nové fázi války,“ uvedla izraelská armáda v letácích shazovaných nad oblastí. „Tyto oblasti jsou považovány za nebezpečné bojové zóny.“ Odhaduje se, že po dřívějších izraelských varováních, která poslala na útěk na jih asi milion lidí, zůstalo na těžce zničeném severu až 300 000 lidí,  lidé tvrdí, že není kam bezpečně jít.

Poprvé po několika měsících Izrael vyslal kolonu tanků do severní Gazy a zahájil tam rozsáhlé operace, při nichž obklíčil Džabalíju, největší z osmi historických uprchlických táborů pásma. Agentura civilní obrany Gazy uvedla, že při izraelském leteckém útoku na mešitu v centru Gazy bylo v neděli časně ráno zabito 24 lidí a desítky byly zraněny. Podle svědků se počet obětí mohl zvýšit, protože mešita poblíž nemocnice Al-Aksá v Deir al-Balah sloužila k ubytování vysídlených osob. Izraelská armáda uvedla, že byla využívána jako velitelské centrum Hamásu.

Palestincům v celé severní Gaze bylo řečeno, aby uprchli do al-Mawasi na jižním pobřeží, takzvané „humanitární oblasti“, kde se ukrývá přibližně milion vysídlených osob. Mawasi, které se stalo terčem smrtících izraelských náletů, je značně přelidněné a humanitární organizace se snaží poskytovat i ty nejzákladnější služby. V květnu jeden z humanitárních pracovníků popsal deníku Guardian „strašlivé a nelidské“ podmínky s omezeným množstvím potravin, špinavou a nedostatkovou vodou, přeplněnými zdravotnickými zařízeními a téměř nulovou hygienou.


Izraelské úřady uvedly, že jsou na pozoru před útoky načasovanými na pondělí, kdy se koná první výročí útoků ze 7. října. Při nedělním podezřelém teroristickém útoku na centrálním autobusovém nádraží v Be'er Ševě, městě v Negevské poušti na jihu Izraele, byla zabita jedna žena a 10 lidí bylo zraněno, přičemž se jednalo o druhý útok za poslední týden. Izraelská armáda údajně uvedla, že očekává možnou raketovou palbu dlouhého doletu z pásma Gazy.

Syrské ministerstvo obrany uvedlo, že Izrael v neděli podnikl nálety na vojenské pozice ve střední Sýrii, které způsobily „materiální škody“. „Izraelské údery“ se zaměřily na ‚skladiště zbraní jižně od Homsu a skladiště raket na východním venkově Hamá‘, řekl agentuře AFP Rami Abdel Rahman, vedoucí Syrské observatoře pro sledování války lidských práv se sídlem ve Velké Británii.

Izraelský ministr obrany Yoav Gallant uvedl, že jeho země úzce koordinuje své kroky s USA, které se připravují na odvetný úder proti Íránu, ale že Tel Aviv bude o způsobu odvety rozhodovat samostatně. Přestože USA daly jasně najevo, že jsou proti úderu na íránská jaderná zařízení, Gallant v neděli pro CNN uvedl, že „vše je na stole“. Gallant by měl tento týden navštívit USA, kde se má setkat s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. V nedělním prohlášení Gallant varoval Írán, že pokud se pokusí poškodit Izrael, může dopadnout jako Gaza nebo Bejrút.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová uvedla, že Washington během probíhajícího diplomatického úsilí nepřestane vyvíjet tlak na izraelské a arabské představitele. Harrisová byla v rozhovoru pro pořad „60 minut“ dotázána, zda mají USA v Netanjahuovi „skutečně blízkého spojence“, na což odpověděla: „Lepší otázkou je, zda máme důležité spojenectví mezi americkým a izraelským lidem? Odpověď na tuto otázku zní ano.“Americká viceprezidentka Kamala Harrisová uvedla, že Washington během probíhajícího diplomatického úsilí nepřestane vyvíjet tlak na izraelské a arabské představitele.

Britská vláda doporučuje Izraeli „zdrženlivost“,  Keir Starmer varoval, že „jiskry“' z blízkovýchodního konfliktu by mohly „zapálit konflikty v našich komunitách doma“. Peter Kyle, ministr britské vlády, nevyloučil možnost, že by britská armáda pomohla Izraeli zaútočit na Írán, ale poznamenal, že jakékoli „operativní rozhodnutí, které by bylo přijato“, by bylo založeno na „delikátních jednáních“.

Výzva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k zastavení dodávek zbraní Izraeli pro použití v Gaze se setkala s rozzlobeným odmítnutím ze strany Benjamina Netanjahua. „Zatímco Izrael bojuje proti barbarským silám vedeným Íránem, všechny civilizované země by měly stát pevně na straně Izraele,“ uvedl Netanjahu v prohlášení. Dvojice spolu hovořila v neděli v telefonátu, který Elysejský palác označil za „upřímný“.